Soutěže 1083
Výuka 915
Semináře 349
Nebelvír

Autor: Hekatea Centaurix
Práce odevzdána: 20. 9. 2015 21:02
Předmět: Soví orákulum, 2. A
Termín: 1. termín

Zadání domácího úkolu

Dnešní hodina byla náhledem do praktické forenzní sovologie. 



Analyzujte tedy prosím tyto dva vývržky a popište nám, co se vlastně stalo, že se ocitly tam, kde se ocitly. Jediné, co se dozvíte, je to, že byly nalezeny na střeše skleníku, který je používán pro výuku Bylinkářství. Kromě nich tam také ležela zlatá spona s malým rubínem a tři soví pírka. 
Měsíc byl ve znamení Býka z 33 % v první čtvrti, Jupiter se ocitl v Panně a Venuše ve Vodnáři.

Analýza vše objasní a nebude kratší než 3 palce!

Vypracování

Hezký den, madam a madam,

moc děkuji za další úžasnou, perfektně odsýpající (i z hlediska žactva i sýpavou, když už jsme u toho) hodinu s nádhernými obrázky. Bavila jsem se skvěle, navzdory chvílemi zelinkavému odstínu v obličeji.

O to víc mě mrzí, že zpracování úkolu kvalitě výkladu nesahá ani po kotníky.

S pozdravem
H. Centaurix

 

Vývržky pocházejí od dvou různých sov – menší levý od sovy postarší, druhý, o něco málo větší od sovy moudré.

Pro sovu postarší mluví zejména menší vypelichaná pírka dole naboku. Vím, že jste říkaly, že pírka většinou ukazují na sovy moudré, ale tohle pírko je tak opelichané, že připamíná skoro chomáček srsti... něco takového by ze sovy moudré nevypadlo.

Sovu moudrou z "autorství" druhého vývržku usvědčují krovky zlatobrouka, které lze zahlédnout v horní polovině – zdálky vypadají jako jakýsi sušený květ, ale jakmile do toho člověk trošku zapitná, vyloupnou se zlatobroučí krovky.

Moc děkuji za přidané indicie ohledně místa a času nálezu, bez nich bych netušila, co si mám o podivných vývržcích myslet. Zvlášť výraznou podivnost vykazuje větší vývržek, ten od sovy moudré: vedle hlodavčí lebky vidíme kůstky, které svým tvarem připomínají ze všeho nejvíc kopýtka. Ale v této velikosti?

Prozkoumala jsem blíže menší vývržek a v dlouhých listech jsem rozpoznala úponky dýně – je to neuvěřitelné, ale fakta mluví jasně, včetně zlaté spony a tří sovích pírek tam, kde hodovaly jen dvě... a přitom očividně přihlížely, kterak se Popelka po půlnoci vrací z plesu domů.

"Popelka" není žádná odpudivá nemoc, jak se domníval Ron, ale pohádka oblíbená v mudlovském světě natolik, že za velice výjimečných astronomických podmínek se mohou, na půdě nasycené magií, některé její prvky samovolně odehrát.

1. dýně se proměnila v kočár (včetně měkkého vnitřního polstrování, ze kterého zůstal ve vývržku malý polštářek), ovšem ne jen tak ledasjaká dýně, ale ta ze skleníku mdm Aki, která zde pro studenty bylinkářství opečovává především rostliny léčivé a magické, nechybí mandragory ani ďáblovo osidlo ve speciálně zatemněném koutě a v maličkém umělém jezírku dokonce právě vykvetla vzácná vodní květina jménem metamorfěnka (Metamorphulla aquarii), jež se přidává do nejrůznějších proměňovacích a iluzotvorných lektvarů.

2. Přímo býčí sílu pak získává pod stříbřitými paprsky dorůstajícícho měsíce, který právě prochází třetinou znamení býka a dosáhl tvaru napjatého luku... to pak jako šíp z rozkvetlé rostlinky vylétávají semínka a mění objekty, na která dopadnou, jakmile zachytí silnou emocionální či psychickou vlnu ve své blízkosti.

3. Jupiter v Panně a Venuše ve Vodnáři obecně umocňují kouzla, přesněji lektvary lásky – jak víme, Jupiter, nejvyšší římský bůh (protějšek Dia) byl proutník a při svých záletech vystřídal nesčetně podob a převleků (milostný aspekt zde posiluje znamení Panny). Venuše, jakožto bohyně lásky, podporuje ve Vodnáři především účinnost lektvarů, příznivě však působí i na vodní rostliny, zde na metamorfěnku.

4. Zlatou sponu s rubínem zde ovšem nezanechala Popelka a dokonce ani straka (jakkoli jich několik po Hogwarts poletuje po boku sov a cirkusových dravců) – ta tu zůstala po nebelvírské studentce, která celá uplakaná vyklouzla z plesového sálu, kde uviděla svého partnera v objetí s jinou. 

5. Třetí pírko náleží sově oné studentky, která jí z jejího pokoje přinesla sbírku mudlovských pohádek, aby ji trochu povzbudila na duchu.

...četba Popelky pak spolu s emocionální bolestí a v kombinaci s výše uvedenými astronomickými jevy dodala metamorfěnčiným vystřelovaným semínkům ten správný náboj, který trpasličí dýni ze záhonku madam Aki proměnil ve vypolstrovaný kočár a myši v miniaturní koníky – merlinužel právě v době půlnoci, takže se "kouzlo" zároveň pod vlivem pohádky i Býka s Jupiterem dostalo do stavu značné rozpolcenosti mezi snahou iluzi ukončit i umocnit... Nakonec sovky neodolaly a vrhly se na neustále "přeskakující" kočárovou dýni a koňskou myš: sova postarší ukořistila tu sladší, minikočárovou část, zatímco masitější sousto zůstalo ve spárech sovy moudré.