Soutěže 1916
Výuka 2216
Semináře 753
Zmijozel

Autor: Lily Angelina Johnsonová
Práce odevzdána: 16. 4. 2016 12:16
Předmět: Kouzelnická etiketa, 1. B
Termín: 5. termín

Zadání domácího úkolu

V úkolu si prověřím, jak dobře ovládáte své vyjadřování a projevy! Chci po vás, abyste mi krátce sepsali vyjádření na nějaké obyčejné téma, kdybyste:

Téma nechám na vás, jen prosím, aby bylo ve všech třech zpracováních stejné! Komu se mě podaří uspat (v první části) či pobavit (v těch zbylých), odměna ho nemine!

Vypracování

Domácí úkol – Kouzelnická etiketa
Lily Angelina Johnsonová

Byla to ta minulá termínovka, nebo takhle? Nooo, prostě byla jedna krásná neděle na konci čtrnáctidenního termínu, takový ten den, kdy je potřeba poslat všechny úkoly, aby člověk nedostal trolly. Mínus body jsou prostě zlo. A pak... é... to vlastně nebyla tahle termínovka, ale ta minulá, jo, protože tehdy jsem ještě neměla zetka za dozapsané úkoly. Musela jsem se něco učit k mudlům, mám pocit, že to byly základní pojmy k sociální geografii, jako jsou třeba přirozené přírůstky, diaspory a censusy. Nějak jsem se do toho učení zabrala, protože ta učebnice byla vážně zajímavá, takovým tím nudným způsobem, že přeskakovala od tématu k tématu, takže jsem se na to potřebovala pořádně soustředit. No jenže pak se přiblížila půlnoc, mohla zbývat třeba taková půlhodina. Nemám ráda půlhodiny, protože se chudinky hrozně často zaokrouhlují a loudají se, i když tahle byla rychlá. Až moc rychlá, najednou jsem totiž zjistila, že mi chyběl jeden seminář. Byl to jeden z těch, co vypisoval pan Mark, jak se tam muselo hrozně moc věcí dohledávat, mě to hrozně nebavilo, ale tak co jsem mohla dělat, když nic jiného na výběr nebylo, že. No a pak... bylo to vážně minulý termín? Asi bych se měla podívat, abych nemystifikovala. É... já to nemůžu najít. No to je jedno. Stejně mě vůbec neposloucháte.

*

Tomu asi neuvěříte, co se mi stalo minulou termínovku. Říkala jsem si, jo, Johnsonová, když jsi udělala všechny úkoly, tak máš padla a můžeš se vesele učit na zítřejší písemku v mudlškole. Jenže jsem úplně přehlédla, že jsem vůbec neudělala jeden seminář k panu Markovi. Asi v půl dvanácté jsem si řekla, že zkontroluju, jestli mám všechno, a všimla jsem si, že mi chybí tenhle jeden úkol. Hledací úkol, na který jsem měla zhruba dvacet minut, protože těch předchozích deset jsem propanikařila s tím, že mi ještě něco chybí a já nevím, co to má být. Takže jsem rychle pátrala a smolila informace do nějaké pochopitelné podoby. Tik tak. Tři čtvrtě na dvanáct, za deset dvanáct, za pět dvanáct. Ale nakonec jsem to úspěšně zvládla. A víte, co na tom bylo nejlepší? Jen o dvě hodiny později jsem dostala hodnocení! Mít tak tolik času, abych zvládala posílat úkoly během prvních několika hodin hned v pondělí na začátku termínu, to by totiž bylo srovnatelné.

*

Jé, zlatíčko, já Vás mocinky ráda vidím! Zrovna včera jsem si vzpomněla, jak se asi může mít moje nejmilejší slečna Sušenečka! Jsem se chtěla pochlubit s takovou hrozitánsky stresující příhodičkou, která se mi stala minulou termínovečku. Vlastně mi pořád není úplně jasňoučké, proč jsem se rozhodla se takhle ničit, když musím každý termínek poslat něco kolem šedesátičky úkolů, no rozumíte tomu? To je děs, toto. No ale tohle filozofování si nechám na jindy, protože ta hrůzička je vážně tak příšerňoučká, že Vám o ní musím říct. Byl večer a už jsem se chystala jít spinkat, postýlka se na mě celý den těšila a já to oddalovala kafíčky. No jenže pak jsem si s hrůzou uvědomila, že jsem vlastně úplně vypustila z hlavičky jeden úkolíček do semináře, ještě takového, kde jsem měla všechna faktíčka dohledávat, no hrůzička. Takže místo toho, abych padla do peřinek, jsem ještě před příchodem skřítečka Půlnočníčka psala jako blázínek nějaký seminář o slepcích. No chápete to? Že se na to člověk nevykucinká. Ale asi bych měla běžet, ještě mě čeká spousta restíčků pro tenhle termínek, tak abych se od nich nezdržovala... Mějte se mocinky pěkně, zlatíčko, a doufám, že si zase někdy takhle hezky popovídáme o nějakých příhodičkách!