Soutěže 950
Výuka 861
Semináře 315
Nebelvír

Autor: Hekatea Centaurix
Práce odevzdána: 21. 9. 2016 21:13
Předmět: Domácí škůdci a tvorové z kouzelnického světa, 1. B
Termín: 2. termín

Zadání domácího úkolu

Opět máte na výběr ze tří zadání:
1) Nakreslete jednoho ze zmíněných škůdců, jak provádí jednu z daných nežádoucích činností.
2) Samozřejmě jsem nezmínil všechny kouzelnické škůdce, kteří na toto téma zmínit jdou. Najděte dva jiné a popište mi je.
3) V básni mi zkuste vystihnout charakter nějaké ze škůdců.

Vypracování

Hezký den, pane,

posílám trpaslíčka Alzheimříčka, kterak stěhuje notýsek s důležitými daty a poznámkami.

Snad se Vám zalíbí. :)

S pozdravem
Heky

 

 alzheimer

 

DÚ z výkladu: pojem hlavonožec

Hlavonožci (Cephalopoda – řecky kefalé, hlava + pus, podis, noha) jsou – z hlediska mudlů – mořští měkkýši, kteří maji na jednom konci svého těla hlavu a chapadla, tedy nohy, a na druhém konci pak tělo, které může být skryto ve schránce (ulitě, např. loděnka), tato schránka však bývá často už uvnitř těla (sépie a její slavná kost, důvěrně znává především milovníkům papoušků), nebo může dokonce chybět (chobotnice, mozek si ovšem chrání chrupavkou). K pohybu využívají hlavonožci svá chapadla nebo vlnění ploutevního lemu, ale jsou schopni také "tryskového pohonu" prudkým vytlačením vody z plášťové dutiny. 

Na svou obranu dokáží vypustit oblak tmavého inkoustu, který jim dá čas z místa ohrožení utéct.

Hlavonožci jsou draví – loví rybky, mlže a korýše.

 

Mezi nejslavnější hlavnožce patří:

Loděnka – Nautilus – jedna z "živoucích zkamenělin", tzn. že se nijak výrazněji neliší od svých předků, kteří se objevili v pravěkém moři na přelomu starohor a prvohor.
Loděnka má krásnou spirálovitou ulitu, jejíž průřez bývá často ukazován jako příklad zlatého řezu v přírodě.
Zajímavé je, že loděnka sice dokáže v zajetí žít i mnoho let, ale její schránka chřadne, ztrácí své barvy, černá, je špatně stavěná.
Latinské pojmenování loděnky se stalo jménem ponorky kapitána Nema z románu Julese Verna Dvacet tisíc mil pod mořem a Tajuplný ostrov.

Sépie – Sepia – krom proslavené sépiové kosti, která poskytuje papouškům a želvám zdroj vápníku, umí sépie změnit barvu své pokožky jak podle prostředí (jako chameleon), tak podle své nálady a samečkové střídají barvy také v rámci pářícího tance.

Chobotnice – Octopus (= osminožec) – géniové/einsteini zvířecí říše, nejenže mají velký mozek, ale navíc neurony (dokonce jejich většinu) umístěnou v chapadlech, useknuté chapadlo se prý snaží odplazit a narazí-li na potravu, snaží se ho dopravit do míst, kde bývala ústa. (Chobotnici může useknuté chapadlo někdy dorůst.)
Chobotnice má několik loveckých strategií podle konkrétního druhu kořisti, umí používat nástroje, z dostupného materiálu si vytvořit domeček (úkryt, leckdy i s dveřmi), poradí si se zašroubovanou sklenicí (na rozdíl ode mě) – a co je zajímavé, je schopná se učit nápodobou nebo si hrát, a to navzdory tomu, že je samotář. U lidí se přitom předpokládá, že inteligence se rozvinula jako důsledek života ve skupině.
Na obrázku chobotnice Paul, která r. 2010 dokázala pomocí vlaječkou označených pixlí s krmivem předpovědět výsledky jednotlivých zápasů MS ve fotbale.

Na videu chobotnice "krade" kokosový ořech, aby si vytvořila schovku.

Argonaut – Argonauta ˜– je zvláštní druh chobotnice, jejíž samičky si chrání tělo ulitou. Sameček, dvacetkrát menší než samička, si při páření odpojí jedno z chapadel a to pak samo doputuje k samičce, resp. pod její ulitu, kde oplodní vajíčka. Samečkovi chapadýlko zase časem doroste.
V řecké mytologii byli Argonauti první mořeplavci (nauta = plavec, Argo - jméno první lodi, prý i mluvila), nejslavnější z nich byl Íáson, nicméně prof. Bartoněk jejich výpravu označoval jako all-stars-team.

Krakatice – Architeuthis – několikametrový hlavonožec, který dal vzniknout pův. snad norským pověstem o obřích mořských monstrech, která stahují pod hladinu celé lodě (obr., vlevo satelitní snímek možná-krakena). ...aneb kdo by neznal legendární větu Vypusťte Krakena?  ;)
Dospělá krakatice má v chapadlech dost síly, aby se ubránila i vorvaňovi (snaží se ho stáhnout pod hladinu, aby se nemohl nadechnout), je-li jím napadena. 

Oliheň – Loligo – krom té v bradavické jezeře jsou olihně malí hlavonožci, kteří žijí v hejnech, rychle plavou a podobně jako lososi podnikají v rámci rozmnožování dlouhé cesty do Severního moře

Kalamár/kalmar – jeho chapadla stočená do kroužku a osmahnutá či ogrilovaná patří ke známým delikatesám, ovšem jeho příbuzný, kalmar Hamiltonův – Mesonychoteuthis – je podle některých vědců ještě větší než proslulá krakatice obrovská.