Zadání soutěže

Byl pozdní večer, první máj.
Večerní máj, byl lásky čas,
hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj...

 

Není snad nikdo, kdo by neznal báseň Máj. A vaším úkolem je si zahrát na bradavického Karla Hynka Máchu a upravit Máj tak, aby seděl do našeho kouzelnického světa.

 

Vaším úkolem bude vzít báseň a změnit ji tak, že její děj bude zasazen do světa naší školy. Jak to uděláte, nechávám pouze na vás. Pokud přebásníte kompletně celou báseň nebo vezmete jenom několik veršů - to je pouze na vás.

Vypracování

I.

1. Byl pozdní leden, pomlázky čas,
2. pomlázky čas- či lásky zas.
3. Johnův zval k jezeru hlas
4. kde puškvorce zaváněl háj.
5. O lásce šeptal tichý mech,
6. měsíček na nebi hlubokém žel,
7. svou lásku Nekro Angele pěl,
8. na břehu zněl ten teskný vzdech.
9. Jezero hladké v křovích stinných,
10. na břehu John vyje svůj bol
11. po trávě běžíc kol a kol
12. Angela jasná světů líných
13. svázala plavek svými pásky
14. Nekra roníce slzy lásky.
15. I Johnův chlup zlatem skvoucí
16. zježil se když v chrám lásky vzešli
17. až se v milostně k sobě vroucí
18. lásce věčné a nehasnoucí
19. milenci ti dva k sobě sešli.
20. Angely mladě krásná tvář
21. tak bledě jasná-jasně bledá,
22. že Nekrovi to prostě nedá,
23. líbá ji sajíc její zář.
24. Angela odraz svůj ve vodě zřela,
25. té chvíle na Nekra zanevřela
26. jsa okouzlena krásou svou,
27. sklání se tiše nad vodou.
28. Jak bříza k bříze a dub k dubu
29. vinou se k sobě, držíc hubu
30. zavřenou, na klíč zamčenou
31. Nekro k Angele se plazí,
32. její pohled však krutě mrazí
33. když odmítá mu přízeň svou.
34. Chraň Nekrovu tvář líbeznou,
35. Merline, Strážce pokoje!

 

II.

 

1. Za temného úplňkového večera
2. na břehu sličná Angela sedí,
3. ze skály na tmavém břehu jezera
4. do vody na svůj odraz hledí.
5. "Hanibale, Hanibale, pověz mi,
6. kdo je nejkrásnější ve zdejším hradě?"
7. "Zas dotaz tvůj tak otřesný,
8. Angelo drahá, je nasnadě,
9. což mám ti říkat zas a znova
10. že nejhezčí je blecha Werewolfova?"
11. Tak se jí zeleň k lícím vine,
12. dále zeleně zakvítá,
13. zezelená a zbledne líně,
14. hned zeleněji zas prosvítá.
15. "Cože, jezero, proč mě týráš?
16. Že blecha je nade mne krásnější?
17. Vím, pravda, nic za to nepobíráš,
18. leč slova tvá mě konejší!"
19. Angela tiše na břehu pláče,
20. Nekro opodál vzlyká též,
21. do vody náhle žába skáče,
22. a Nekro v slzách drtí keř.
23. Angela teskní po kráse svojí,
24. Nekro v zoufalství úklady strojí,
25. jak Angelu k sobě připoutat,
26. mít její lásku a mít ji rád.
27. „Jezero, jezero, nebuď tak kruté,“
28. V slzách naň křičí ze skály,
29. „vždyť ani ty nemůžeš být tak duté!“
30. Co noční rosa, padá-li?
31. Vytí temné se vzduchem nese
32. John v dáli se jen jen třese
33. Žárlíc na Nekra velice,
34. K podpisu Angelin testament nese,
35. Doufá, že nemá dědice.