Soutěže 1103
Výuka 941
Semináře 354
Hogwarts.cz

Autor: Barbara Arianne Lecter
Práce odevzdána: 8. 1. 2010 23:53
Předmět: Barvokouzlení, 1. B
Termín: 9. termín

Zadání domácího úkolu

 

 

Jako vypracování závěrečné eseje po vás budu chtít nečekaně obraz.

 

Podmínky:

* Obraz bude propracovaný. Jedná se o vaši závěrečnou esej, standardně by měla odpovídat cca 12 palcům. Tak dlouhý odkaz do obrázkové chýše po vás samozřejmě nechci, ale měli byste si s tím dát adekvátní práci.

* Připojíte pořadí použitých kouzel. Nemusíte použít všechna, která znáte, ale obraz by měl být vizitkou toho, co jste se naučili. Z tohoto důvodu také doporučuji neodevzdávat esej ihned s datem zadání, ale počkat, jestli se do konce roku nenaučíme další kouzla, která by se vám při tvoření práce mohla hodit.

* Obraz nějak pojmenujete. Nemusí být konkrétní, ale měl by něco vyjadřovat. Okomentujete, proč je na něm to, co na něm je, co to symbolizuje, proč se jmenuje, jak se jmenuje... Minimum 2,5 palce.

* Obraz necháte libovolným způsobem zarámovat. :-))

 

Připomínám, že pokud nevypracujete závěrečnou esej, nemohu vás z předmětu klasifikovat na vysvědčení.

 

 

Vypracování

Uvědomuji si plno věcí, například tu, že některé z částí této eseje do Barvokouzlení nepatří, ale když už mám pracovat s barvami, chci, aby v tom byla láska k nim - pocity. Chci, aby to, co prezentuji vycházelo z duše a nejen z přesvědčení, že to musím udělat, že je to jen další věc, která je mou povinností.

Svou závěrečnou esej jsem proto spojila do několika kroků, ač jsem nemusela - neříkám, že nesměla:

Kroky

1) Najít námět, volná témata nikdy nebyla mou silnou stránkou.
2) Jakmile bude vybrané téma, najít vhodný druh zpracování - zůstala jsem u starého dobrého gympu, se kterým se teprve učím, ale myslím, že dělám pokroky, jak se může posoudit v úkolech minulých.
3) Vybrat podklad k tvoření - zvolila jsem přiložený odkaz na hudbu, se kterou jsem tvořila. Je v ní něco geniálního, stejně jako ve skladbách dalších velkých skladatelů.
4) Vybrat rám - nikdy jsem nespojovala dva druhy umění, ale proč by nemohla být porstá kouzelnická kresba v honosném rámu? Není mou prací a nikdy bych nevytvořila něco tak KVÁsného, ale líbil se mi :]

Použité materiály a hotové produkty

hudba: [link]
obrázek: [link]
rám odtud: [link]

Název obrázku: Tajemství

Při hledání námětu jsem narazila na výše zmíněnou melodii. Natolik se mi vryla do mysli, že jsem začala tvořit svou závěrečnou esej z Barvokouzlení.
Ale co vlastně následující obraz má vyjadřovat? Nebo co dokonce vyjadřuje? To je otázka, na kterou není jednoznačná odpověď, snad jen spousta pocitů:
Nechala jsem se vtáhnout všemi smysly do dokonalosti, kterou skladba přináší a abych pravdu řekla, skoro jsem ani nevnímala, co na pergamenu vzniká.
Ale inspirace nepřicházela jen z hudby, přicházela i z jiných pocitů. Smutku, samoty, štěstí i radosti, chuti po poznání, nezodpovězených otázek, kterým se můžeme, ale nechceme vyhnout - "Co je tam dál?"; "Je ve Vesmíru život?"; "Jsme tu sami?"
Moc filosofie na jednoho člověka, který se cítí být žábou...

Při tvorbě tohoto obrázku jsem se chtěla překonat, chtěla jsem zničit hranici toho, kde jsem a toho, kam se můžu dostat. Chtěla jsem posunout své možnosti dál a dokázat nejen sobě, ale i Vám, že na takové věci mám a že mi nejsou lhostejné. Trocha egoismu doufám neuškodí :]]

Postup:

U malého stolku svítila právě zapálená svíce. U ní se krčila nad pergamenem postava a za tónů líbezné hudby koukala oknem na oblohu plnou hvězd. S povzdechem uchopila jemně prsty hůlku a začala s ní za tlumeného šepotu zaklínadel posouvat po pergamenu.
*Colorius coeruleus*, slova splynula ze rtů a spolu s nimi z hůlky vytryskla temně modrá barva, která pohltila pergamen. Dívka držící v ruce hůlku se usmála a zaposlouchala se do melodie.
*Linea... nigra* Táhlý tah hůlkou a na pergamenu se objevilo cosi, které připomínalo srpek temného měsíce na noční obloze.
"Něco je tam špatně," zamumlala si pro sebe dívka a zamyšleně se koukla na nebe.
*Minimacula color*, *Punctum color*, *Puncta color*!
Hůlka se bleskově pohybovala po pergamenu a s každým tichým zašeptáním zaklínadla na něm zanechala skupinku nažloutlých rozjasněných teček.
"Lepší," usmála se dívka a lehce poklepala na srpek měsíce, který rázem chytil zlatavou barvu. *Colorius Luteus*
Opět koukla na hvězdy, jak na ní z oblohy pomrkávaly a hluboce se zamyslela.
*Engorgio* macula color, *Reducio* macula color, *Circulus*!
Zlatavé puntíky na obloze se začaly rozpínat a zase smrskávat a pomalinku ozářily celičkou oblohu.
Dívka se usmála a protáhla se. Hudba pomalu dohrávala, ale ani to jí nezabránilo v tom, aby se jí ze rtů sneslo k pergamenu další zaklínadlo:
*Macula pakula*, opakovala a poklepávala hůlkou na nejrůznější místa pergamenu, na kterých se rozlévaly světlejší odstíny. *Macula apkula*, najednou změnila slova a barva začala tmavnout na místech, na která poklepala.
"To by mohlo být.." zarazila se a podívala se na obrázek. Ani rozjasněný měsíc a ani hvězdy na noční obloze jí nenaplňovaly tím, čím by chtěla. Skousla si ret a pošeptala hůlce zaklínadlo, po kterém s ní začala vykreslovat složité obrysy.*Linea... nigra*. Slova opakovala, dokud se na srpku měsíce neobjevila silutea hocha, který okouzlen koukal na hvězdy a její taje.
Plamen svíčky zapraskal, ale ta hořela dál.
*Colorius Rubens*, poklepala hochovi na hřívu krátkých vlasů. *Colorius Color* - obličej dostal nádech života. *Colorius Odes* - šál i kalhoty se zbarvily do fialova. *Colorius Luteus*, i šaty se obarvily na jemně žlutou barvu. *Colorius Color*, dokončila své počínání klepnutím na obě boty a usmála se na svůj obrázek.
*Macula pakula*, dotýkala se hůlkou částí chlapcova oblečení a to dostávalo živější barvy. *Macula apkula*, prostřídala zaklínadla a naposledy poklepala na pergamen před sebou.
Na tváři se jí objevil lehký úsměv, když odložila hůlku a prohlédla si pergamen.
"Teď už ano..."
Opatrně zasadila obraz do připraveného zdobeného rámu a obalila ho tenkou vrstvou papíru, který měl zabránit poškození.
"Teď už můžeš letět," znova se usmála, ale tentokráte na Obrovskou sovu, který netrpělivě přešlapovala na okením parapetu a očekávala svůj balíček.
Poslední tóny hudby dozněly a sova s máváním křídel odletěla i s hotovým obrazem pryč.