Soutěže 1916
Výuka 2216
Semináře 753
Nebelvír

Autor: Nebelbrach Mechacha
Práce odevzdána: 11. 8. 2011 13:33
Soutěž: Bajkujeme po kouzelnicku
Zadavatel soutěže: Monny Whitecrow

Zadání soutěže

Jistě všichni znáte knihu Bajky Barda Beedleho. Naprosté většině z nás byly čteny jako pohádky na dobrou noc, podobně jako u mudlů pohádky bratří Grimmů.

 

Proměňte se na okamžik v barda Beedleho a vymyslete mi jednu vlastní kouzelnickou bajku. Pokud někdo pozapomněl co to bajka je, zde si přečtěte výklad pojmu: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bajka .

 

Bajky jsou krátké příběhy, takže nechci více než 10 palců. Nehodnotím kvantitu, ale kvalitu. Ovšem pokud mi někdo pošle 2 palce, tak se taky extra neotřesu.

 

A jen tak pro připomenutí, na pouhém faktu, že v bajkách zvířata mluví, není nic magického. Pokud bude na konci chybět morální ponaučení, tak už to není bajka, ale pouhý příběh.

 

Snažte se být originální.

Vypracování

Krátce po stvoření světa byli Bazilišek a Testrál přátelé. Všude chodili spolu a dobře se bavili. Protože v pozemském ráji neexistovala smrt, Testrála nikdo neviděl. Využívali toho k řadě taškařic. Jednou třeba Bazilišek řekl Evě: „Vidíš to jablko na stromě poznání dobrého a zlého? Pokud k tobě samo přiletí, smíš ho sníst.“ Testrál uchopil jablko do tlamy a donesl ho Evě, která se domnívala, že k ní samo přilétlo. Tato událost měla pro lidi dosti neblahé následky, našeho příběhu se však netýká.

Bazilišek měl o sobě poměrně vysoké mínění. Vždycky říkal: „Mé jméno basiliskos znamená malý král. Bůh mi ho nedal náhodou. Jsem jistě předurčen k velkým věcem, malé bude povýšeno. Testrále, víš snad o něčem, co mi chybí?“ „Chybí ti schopnost vidět mě,“ odpověděl testrál, „kdybys mě viděl, byl bys veliký jako Bůh.“ Baziliškovi tato slova nedala spát. Přemýšlel, jak to udělat, aby Testrála spatřil. Snažil se ho posypat prachem, polít vodou, oplácat bahnem, ale vše bylo marné. Když Testrál viděl přítelovo snažení, řekl mu: „Potkal jsem člověka, který mne viděl, odpočívá tam za hranicí ráje.“ Bazilišek se tam vydal a uviděl muže se znamením na čele. „Čím jsi tak zvláštní, že vidíš Testrála? Jsi snad synem Božím?“ „Jsem jeho vnukem,“ odpověděl muž, „jmenuji se Kain a zabil jsem Ábela, bratra svého, díval jsem se, jak umírá. Bůh mě obdařil tímto znamením, aby mě všichni poznali a nikdo nezabil.“ Bazilišek se vrátil k Testrálovi a vše mu vyprávěl. Testrál se zamyslel a pak řekl: „Nemá Kain znamení spíše proto, aby ho všichni poznali a mohli potrestat za vraždu bratra? Jdi tedy, zabij ho, podívej se, jak umírá, a pak mě budeš moci vidět. Bazilišek šel, uštkl Kaina a díval se, jak umírá. Pak se vrátil a řekl: „Fuj, co je to tu za hnusného, vyzáblého koně? Kde je můj přítel Testrál?“ „Já jsem přece Testrál,“ řekl kůň, podíval se Baziliškovi do očí a zkameněl. Bůh se na Baziliška rozhněval a proklel ho: „Protožes to učinil, budeš proklet, odvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach.“

Pamatuj, kdo chce pro svého přítele víc, než mu přísluší, ubližuje jemu i sobě.