Soutěže 1916
Výuka 2216
Semináře 753
Zmijozel

Autor: Elaine Robillard
Práce odevzdána: 13. 10. 2017 19:31
Soutěž: Zahejkalit se
Zadavatel soutěže: Wenai Lafayette

Zadání soutěže

Dávno nedávno jsem narazila v literatuře na toto slovní spojení. Co to znamená? A jak se to dělá? A kde? Snad někde v lese? A má to vůbec co do činění se samotnými hejkaly? No kdo ví?!

 

To mi napíšete vy ve formě double drabble (tedy přesně 200 slov) a jako příběh!

 

Moc se těším na vaše příspěvky :)

 


Vypracování

Dobrý den,

posílám vyracování.

Elaine

+++

Jdu si Vám takhle lesem a při tom úpím běsem. „Úúúú, úúúú…,“ mám strach. Uznávám, nenapomáhá tomu ani to, že mi pod nohami praskají dubové větvičky a v dáli se mihotají světýlka bažin.

„Hýk! Hýk!“ ozve se v dáli.

Vyskočím, nevědouc, co se děje.

„Hýk! Hýk!“ ozve se blíže. Nyní už neuhnu, již jsem ten zvuk přeci slyšela.

„Hejk! Hejk!“ křápe mi hlas až téměř u ucha.

Vyskočím. Ne pár milimetrů, ale rovnou čtyřicet tři centimetry – do výšky i do strany.

„Uáááááááááááá!“ řvu strachy. Nevím, zda se protistrana domnívá, že se bojím, nebo zda si myslí, že chci navázat konverzaci. Tak jako tak odpoví: „Hejk, hejk, hýk!“

Rozhlížím se okolo sebe. Močál je jistě plný bludiček, noc je ještě mladá a já rovněž. Nechci tu umřít. Nezbývá mi, než odpovědět.

„Hýk, hýk,“ zašeptám směrem k hýkajícímu stvoření a z celého srdce doufám, že mu to bude stačit.

„Hejk, hejk, hejkyty hejk,“ odpoví mi ono stvoření, podle tónu i mile.

„Hejk!“ hýknu s nadějí, rozhlédnu se kolem sebe a pokračuji dál nepříliš viditelnou cestou. Nejspíš jsem potkala hejkala. Neoslnila jsem ho ani zjevem, ani inteligencí. Jen jazykovými zkušenostmi. Usměju se. Ještě štěstí, že jsme se komunikaci s hejkaly učili ve škole!