Zadání soutěže

Jednou jsem si vyšla ven s mými kamarády z hradu. Při našem putování mudlovským světem jsme dostali nesnesitelnou žízeň a objevili zapadlou putiku, kde podávali i tajemný nápoj s názvem Zelená slza. Vůbec netuším co to bylo za nápoj, ale z celého večera si absolutně nic nepamatuji. Myslím, že nás mudlové chtěli něčím otrávit a my to v tu chvíli nepoznali.

Na vás tedy je, abyste mi sepsali příběh, ve kterém mi osvětlíte, co se vůbec ten večer dělo.

Abyste to ale neměli tak jednoduché, je zde několik podmínek, které musíte splnit!

* V příběhu se musí objevit vysvětlení, co Zelená slza obsahuje za přísady

* Příběh se bude odehrávat v mudlovském světě

* V příběhu se spolu s mou maličkostí objeví tito lidé: Tydynka Flyová, Kouhei Hasangeki, NaSaŠí Jackson, Evelina van Eyck, Edmund Heusinger, David Lopez, Eineann Mag Lasair a Ywa od Roztodivných

Minimální rozsah 3 palce, maximální délku nezadávám. Pamatujte si, že hodnotím především kvalitu, za 3 stránky A4, které mě unudí k smrti, moc bodů/srpců nečekejte.

Vypracování

Dobrý den,

jelikož jsem se dané sešlosti vůbec neúčastnil, můžu se jen domýšlet, jak to vlastně bylo. Podle toho, jak znám pana Edmunda Heusingera, předpokládám, že to bylo nějak takto:

 

Pan Edmund čekal na Náměstí míru už půl hodiny předem, aby byl připravený nabídnout rámě Evelině, která měla přijet metrem a poprvé se za svůj život nezpozdit. Bohužel, zpozdila se. Venku už se šeřilo a Edmunda obklíčil jeden zapáchající bezdomovec. "Šéfe, nemáš pětikorunu?" Oslovil Edmuna. "Nemám, a kliď se najít si práci" pohrozil pěstí Edmund. Načež  bezdomovec zahodil rozpitou lahev a začal se ihned u schodů kostelů kát, prosit o odpuštění hříchů a málem chtěl jako oběť zabít holuba, ale nepovedlo se mu žádného chytit. Edmund poslal bezdomovce do Armády spásy, kde začal nový život. Prý teď studuje vysokou školu a každý týden posílá DMS na děti do Afriky.

Když Edmund opět napravil část světa, začal vyhlížet Evelinu, která měla přijet metrem, aby jí mohl odnést kabelku do toho zahuleného pajzlu, který vybrala Kate Resa. Evelina zavolala asi s dvouhodinovým zpožděním, že se zasekla na eskalátoru na stanici Náměstí míru. Prý stojí na schodech, ale ty vůbec nejedou. Edmund jí proto vysvětlil, ať zvedne levou nohu, pak jí mírně pokrčí v koleni a zkusí s ní pohnout vpřed. Následně ať se na oné levačce vzepře, přenese na ní celou svou váhu a zvedne i levou nohou. Když už se pomalu rozednívalo, Evelina se vynořila z klasických schodů, které měla za eskalátor. 

Když se láskyplně přivítali, jako přátelé, které nerozdělí ani kamenné schody, které nejezdí, Edmund si naslinil ukazovák, vztyčil jej a podle větru určil směr, kudy se vydat. Trefil naprosto přesně. Cestou odhodil nákladní vůz, který mu stá v cestě a semaforu pohrozil, aby se ihned zbarvil na zeleno, aby mohl přejít. U druhého to už ani nezkoušel, protože jako pravý tvrďák šel na červenou. Záporák jeden zkažený! Víte všichni, jak jsou záporáci neodolatelní, že ano?!

Když dorazil Edmund a Evelina na místo, do toho doupěte hříchu, rozstříkl ze sebe Edmund dávku testosteronu, aby ukázal, kdo je tu alfa samec. Celé dámské osazenstvo, včetně obsluhy z něj chtělo strhat šaty, ale hrdina se nezalekl, a držel na sobě cáry oděvu, takže získal vizáž Tarzana... Tedy vizáž Trazana krát deset!

Edmund se posadil předal Evelině její kabelku s citronovým vzorem a oslnil zbytek osazenstva, který tvořili Tydynka Flyová, Kouhei Hasangeki, NaSaŠí Jackson, Evelina van Eyck, David Lopez, Eineann Mag Lasair a Ywa od Roztodivných. Všichni na něm viseli očima i dalšími smyslovými orgány. Edmund objednal rundu pro celé město, vypsal číšníkovi šek, i s dýškem, se slovy, že drobné si může nechat, ať si koupí něco na sebe! Číšník chtěl samým vděkem umýt Edmundovi nohy, ale ten to odmítl, načež dal tedy číšník výpověď a za dýško odletěl na Maledivy.

Edmund bavil celou hodinu celý stůl svým ostrým intelektem, o který se pak někteří docela pořezali. Načež se ublíženě bavili spíše mezi sebou. Následně už odbyla hodina nejvyšší a Edmund musel jet zase o vesnici dál, aby ukázal světu, o co všechno přichází tím, že Edmund nemá trvalé bydliště právě v této obci. Další štací byl Kolín.

Edmund zaplatil za celý pajzl, odplivl si k nohám majitele a doprovodil Evelinu na metro. Edmund tam posadil Evelinu do soupravy, vyběhl schody a zmáčkl stopky. Následně se vydal na sprint do Kolína, kde jej o 25 minut a 16 vteřin přivítali potleskem a chlebem se solí.

Tak, a ne jinak, to tedy určitě bylo!

A jestli neumřeli, uctívají Edmunda po celém světě dodnes!