Soutěže 950
Výuka 861
Semináře 315
Nebelvír

Autor: Nebelbrach Mechacha
Práce odevzdána: 28. 12. 2017 12:37
Předmět: Dějiny čar a kouzel, 2. A
Termín: 9. termín

Zadání domácího úkolu

Vítejte u ročníkové práce, která završí vaše putování takřka polovinou kouzelnických dějin.

V tuto chvíli jste již znalí historických poměrů až do 18. století. Moderní dějiny budou oblastí, která čeká na ty z vás, kdo projdou do třetího ročníku. Vaším ukolem bude vypracovat Orákulum kouzelnického světa z dob, které nyní znáte - čili od počátku věků do 18. století.
Každá magická říše takové lejstro má, lejstro, které tvárnou formou shrnuje její minulost, přítomnost a naznačuje i něco z budoucnosti. Inspirovat se můžete například u Říše divů. Volit můžete ze tří variant zpracování:

A) hmotné - Orákulum vyrobíte ručně, nakreslíte či poskládáte reálnou koláž. Samozřejmostí je chronologická posloupnost. V tomto případě může být vaše práce zcela bez textu - o to sdílnější však bude její vizuální podoba.

B) grafické - poskládáte Orákulum v počítači, můžete i digitálně kreslit, skládat grafické koláže. V tomto případě bude ale u každé události i rytmické čtyřverší, které ji nápaditě vystihne.

C) textové - každou událost patřičně magicky zaklejete do textu na 1 palec a jednoho dvouverší. Nebudete psát jen hala bala, jako byste to vykládali kamarádům u Rosmerty - mějte na paměti, že Orákulum je silně magický a jasnozřivý artefakt, cenností a inteligencí ne nepodobný Moudrému klobouku. Podle toho tedy budou vyznívat i jeho psané promluvy.

Ať už zvolíte jakoukoli formu, budete vybírat události probírané na hodinách v 1. a 2. ročníku - těchto událostí bude na jedno Orákulum min. 9. Výběr je na vašem uvážení a bude udávat tón a poselství celého Orákula. Volte tedy pečlivě, Orákulum by mělo mít jasnou myšlenku, která promlouvá.

Závěrem své práce mi ještě na min. 1 palec (max však 4 palce pro ukecánky) své Orákulum představíte a budete mít možnost vysvětlit své pojetí práce.

Přeji mnoho zdaru, plánujte průběžně a neváhejte mě kontaktovat v případě dotazů. Těším se na hotové výtvory!

Vypracování

Věštkyně:

Jisté a pevné jsou osudu kroky,

co má se státi, stane se;

a co den jeden v své pochová toky,

druhý zas na svět vynese.

 

Já, magické Orákulum, přináším slova věštecká i kronikářská. Začti se, a jsi-li moudrý, poučením ti budu.

 

Věštkyně:

Dobré i špatné jsou magické doby,

někteří pro jiné připraví hroby.

 

Kouzelnické letopisy:

V časech nejdávnějších spolu lidé spolupracovali, aby dokázali využít, co jim daruje příroda, a vyvarovali se všech jejich nástrah. Když se však ve Středomoří rozvinuly civilizace, pocit sounáležitosti pomalu vyprchával. Jednotlivci začali upřednostňovat svůj prospěch před blahem společenství. Tehdy povstal první černokněžník, jméno jeho Herpo Protiva vzbuzovalo pohoršení i strach. Aby získával moc nad svým okolím, rozdělil magii na černou a bílou, druhou potlačoval, první se věnoval. Řadu kleteb vymyslel, rituálů nejohavnějších, z nichž nejhorší byl, s jehož pomocí smrt od sebe odvracel na úkor života druhých. Taktéž tvora plazícího se na zem uvedl, nad něhož strašnějšího není.

 

Věštkyně:

Ostrovy rozdělí půlku na půlku,

čarodějové když uchopí hůlku.

 

Kouzelnické letopisy:

I rozumné myšlenky se mohou projevit jako nemoudré. Co ve Středomoří začalo, šířilo se do celého světa, až dorazilo i na ostrovy britské, kde do té doby nikdo neuvažoval o nadřazenosti kouzelníků nad ostatními obyvateli. Když dorazil tam první Ollivander, návod na výrobu kvalitních magických hůlek s sebou přinesl. Lepší život mohl způsobit, místo toho si však čarodějové mnozí nemoudří uvědomili, o co více zmohou než ti, jež mudly nazvali. Jejich pýcha rostla se schopnostmi a najetkem jak okamie s prostorem. Byť zprvu neubližovali, vyžadovali úctu přílišnou, čímž nechuť i závist probouzeli.

 

Věštkyně:

Příroda člověku určila zemi.

Vodu a vzduch kdo má, vládne nad všemi.

 

Kouzelnické letopisy:

Zdálo se, že již není kam rozšiřovat vládu člověka. Rostliny na souši rostly, kde on chtěl, tvorové nelidští bydlili, kde jim určil. I pohlédl člověk do výšin nebeských, kde ptactvo se prohánělo a draci se vlnili, a zatoužil po nich. Uchopil, co po ruce měl při svém pozemském údělu, čím obydlí své činil lepším, a zlomiv přirozenost toho, usedl naň. Z koštěte se stalo koště. Kouzelníci spatřili svět z výšky a poznavše, že kulatý jest, smáli se mudlům, kteří věřili, že po placce chodí. Kdo výše sedí, ten nadřazeným se cítí. Jednota lidstva tak další dostala ránu.

 

 

Věštkyně:

Silou je neohneš, když jsou tři pruty,

jeden prut zlomíš hned, zvlášť je-li dutý,

 

Kouzelnické letopisy:

Kouzelníci začali mudly pohrdat, proto se mezi nimi necítili dobře. Také mudlové však začali nevraživě patřit na kouzelníky. Mnoho hádek vede k odloučení. Po jedné z nich, během které musel kamení pršící svou hůlkou odvracet, rozhodl se Hengist, později Zálesák zvaný, opustit svou vesnici a do lesů se vypraviti. Po mnohém bloudění místo kouzelné objevil, kde bradavičné prase se páslo, i nazval je Prasinkami a vesnici tam založil. Pozval další čaroděje, by tam s ním čas trávili, a tak povstala ryze kouzelnická vesnice. Její osadníci si pochvalovali, že v ní od mudlů jsou vzdáleni, netušíce, že tím kus lidství od sebe odstřihli. Když později navíc nelidé od kouzelníků se distancovali, rozum byl umenšen, což mnohé problémy zemi přineslo.

 

Věštkyně:

Vzdělávat mladé je velice libé,

dojde však nezřeně k veliké chybě.

 

Kouzelnické letopisy:

Izolace čarodějů vedla i k oddělení vzdělávání kouzelnických dětí od mudlovských. Rovena jednou ve snu spatřila bradavičnaté prase na útesu nad jezerem; dorazila s přáteli do Prasinek, nedaleko útes našli a nazvali jej Bradavicemi. Tam vybudovali hrad, jehož sláva hvězd se dotýká. Do hradu umístili Školu čar a kouzel, již spolu založili. Účelem jejím bylo dospívajícím mágům vzdělání kvalitní poskytnouti. V rozporu se záměrem tímto také nevzdělanost rostla v oblastech mudlů se týkajících. Tři ze zakladatelů školy této snažili se poctivě čelit tomuto nebezpečí, ač nevěděli přesně, jakých prostředků užiti; čtvrtý stal se Herpovým dědicem plným a další dědice jeho do časů budoucích vypustil. I rozkol nastal ve světě kouzelnickém.

 

Věštkyně:

Dělení smutné je. Kolektiv rodný

naváže světový mezinárodní.

 

Kouzelnické letopisy:

Kouzelníci na britských ostrovech byli po odchodu Římanů bez styků s kontinentální Evropou. Tento nedostatek vedl k navazování mezinárodní spolupráce, které nakonec vyústilo v založení Mezinárodního sdružení kouzelníků. Jednou z prvních vlaštovek bylo založení Turnaje tří kouzelníků ve století třináctém. Účast v něm braly tři školy: Bradavická, Krásnohůlky a Kruval. Spočítáno bylo, že do zrušení ve století osmnáctém uskutečněno bylo na 125 ročníků. Roku sedmnáctistého devadesátého druhého k neštěstí došlo. Magie černá tak vzrostla, že v turnaji bazilišek použit byl, který ředitele tří škol napadl. Neboť dříve již k hrůzným událostem došlo, pořádání turnaje pak ukončeno bylo.

 

Věštkyně:

Těžko je ve světě, kde zločin vládne,

proto se vystaví vězení řádné.

 

Kouzelnické letopisy:

Nebylo známo, kam Ekrizdis zmizel. V moři však mnoho lodí se ztrácelo a námořníci mudlovští mizeli. Posléze ve známost vešlo, že tento Herpův dědic ostrov v moři stvořiv a na něm pevnost vystavěv, mudly k sobě lákal a mukám strašným je podroboval. Umřev, mozkomory na ostrově zanechal. Jeho stavba hrozná zneužita byla pak ke kouzelnického vězení založení, kde místo převýchovy provinilci týráni byli. Strašné doby tyto činy ukrutné přinášely, leč kouzelníci radost z toho měli, neb o nich nevěděli a domnívali se, že Azkaban je chrání před černokněžníky. Skutečnost taková jest, že mnohý, kdo vkročil tam, duše pozbyl a bezlítostný navrátil se.

 

Věštkyně:

Nedomluví se pak mágové spolu,

povstání nastane ostatních tvorů.

 

Kouzelnické letopisy:

Jelikož vše vyvolává reakci, též s dělením rozumných bytostí tomu tak bylo. Moudřejší z nemoudrých chtěli spojit kouzelnickou populaci s nelidmi. Oslovili je, mnohé jim nabídli, mnohé však také jim vzali, nejsouce schopni se domluviti, se kterými tvory rozumná řeč mohla by býti. Odvrátili se od nich lidé vodní i kentauři, skřeti rovnou po zbrani sáhli. Jejich rebelie hrozila svět kouzelnický rozvrátiti, čemuž mágové čelili zákazem a útlakem: mimo ně nikdo nesměl hůlky používati. Další skřetů povstání kvůli tomu následovala a mnohé násilí, bolest a utrpení přišlo.

 

Věštkyně:

Nelze-li s mudly mít stejného bytu,

budou žít mágové před nimi vskrytu.

 

Kouzelnické letopisy:

Též mudlové jako jiné bytosti veliké rozčarování z kouzelníků zažili. Viděli, že netolerantní jsou, i počali se jich báti. Protikouzelnická opatření zavedše, hranice hořící stavěli, na nichž mnozí čarodějové hynuli, více ještě mudlů za ně považovaných. Kouzelníci nebyli již pokládáni za pomocníky, alebrž za nepřátele vnitřní, před nimiž nutno jest se chránit. Mnoho bojů a šarvátek tak nastávalo mezi lidmi obého druhu, i rozhodli moudřejší z nemoudrých uschovati svou existenci, přesvědčiti mudly o neexistenci své a vskrytu přebývat. Každý čaroděj nyní musí před mudly nečarodějnictví předstírati a v poznání magie jim všemožně brániti. Ne se souhlasem všeobecným toto se setkalo. Naděje však je, že v budoucnu se vztahy mudlů a kouzelníků vylepší.

 

 

 

Při tvorbě svého Orákula jsem se nechal inspirovat básní Karla Jaromíra Erbena Věštkyně, z níž také na počátku cituji čtyři verše, a Starými letopisy českými, tedy souborem starých zápisů, které do jednoho celku sloučil František Palacký. U každé události je tedy nejprve věštba z předhistorických časů, následuje dokumentární zápis. Jako celek má Orákulum dokumentovat růst entropie mezi rozumnými bytostmi a snahy o jeho zmírnění, či eliminaci. Má sloužit jako poučení z historie, a také varování před nejednotností, přílišným individualismem, až sobectvím.