Soutěže 994
Výuka 892
Semináře 339
Zmijozel

Autor: Cirilla Sterling
Práce odevzdána: 29. 12. 2017 19:49
Předmět: Magické zákonitosti, 1. A
Termín: 9. termín

Zadání domácího úkolu

Úkol vaší závěrečné eseje bude velice jednoduchý. Vyberte si jakýkoli fyzikální nebo přírodní zákon, který jsme letos neprobírali, a vysvětlete mi, čeho se týká, kdo ho objevil a jak to ve skutečnosti celé vlastně bylo.
Protože jak jsem řekla, nic není takové, jak na první pohled vypadá, mudlové celý svět mystifikují a žijí ve lži, tak nám ty pravé příběhy unikají. A na vás tudíž je mi poodhalit pravdu. Jaký zákon si vyberete, je zcela na vás, zapátrejte a třeba se strefíte do něčeho, o čem jsem ještě neslyšela, a rozšíříte mi tak obzory!

(Poznámka: Inspirujte se skutečným zákonem, jako jsem vám přednášela v hodinách, příběh kolem toho si zcela vymyslete.)


Délka vaší práce by neměla být kratší jak 9 palců, v případě obrázkové přilohy lze délku zkrátit na 6. Na vaše vypracování se budu těšit!

Hodně štěstí!

Vypracování

 Snad abych nejdříve přednesla zákon, kterému se hodlám věnovat, zákon Coulombův.

Velikost elektrické síly, kterou na sebe působí dvě tělesa s elektrickým nábojem, je přímo úměrná velikosti nábojů Q1, Q2 a nepřímo úměrná druhé mocnině jejich vzdálenosti r.

  Coulomb byl za svých mladých let velmi pohledný Francouz, každé, nebo alespoň skoro každé děvče ho bláznivě milovalo, když se procházel po ulicích pařížských, nemohl si koupit pomalu ani bagetu, jaký dav kolem něj byl, dívky jako proutek, i ty tělnatější, pro ty všechny byl jako anděl na zemi. Poutal je nejen svým zjevem, ale i vychováním, mladík ze zámožné šlechtické rodiny a dokonalým vychováním. On však ze všech miloval jen jedinou, Chantal, mladou dceru bankéře, elegantní plavovlásku, jejíž mrknutí bylo jako mávnutí motýlího křídla nad očima barvy broušených olivínů. Ale ona neměla o Coulomba zájem, veškerá jeho snaha padala vniveč.

 Snad by bylo ještě vhodné podotknout, že mladičká Chantal byla čarodějkou, její nezájem v Coulomba byl i kvůli jejímu otci, který netoužil, aby si jeho jediná dcerka vzala mudlu. Každý den se na jejím prahu objevovaly růže, psaníčka ze zoufalé lásky i šperky. Ona nebyla z darů šťastná, byly sice překrásná, ale netoužila, aby tak mladík plýtval majetkem jeho rodiny, snad i kvůli jejímu bankéřskému, spořivému původu.

 Po pár týdnech, kdy už by si kvůli množství růži mohla založit květinářství a psaníčky vytapetovat pokoj, rozhodla se jednat. Vyjít ven za Coulombem, vysvětlit mu pravdu, že ona to necítí tolik jako on. Coulomb, však jen slyše tu novinu vyšel s Chantal do Pařížských ulic a parků. A tehdá se vše změnilo. Jako by šíp amorův zasáhl srdce mladé Francouzky, našla v mladíkovi zalíbení. Coulombovo srdce plesalo, brzy se jejich procházky po Paříži staly snad každodenní záležitostí. Věděl nyní i to že jeho milá je čarodějkou, přijal to velmi s pokojem, totiž aby se vědělo, jeho děd ze strany otce byl čarodějem z mudlovské rodiny a když byl Coulomb ještě dítětem kouzlíčky ho zabavoval.

 Starý bankéř se ty noviny zanedlouho dozvěděl, jako by toho dne vybuchl vulkán, valil své špekovité tělo klikatými uličkami, hledajíc mladé milence. Nalezl je, tak jak si zrovna nepřál, Coulomb klečel před Chantal a žádal jí o ruku, ona, s tváří ověnčenou růžencem, skromně a laskavě odpovídala ano. Bankéř se ke svému stavu, překvapivě rychle vhrnul ke své dcerce, popadl jí za ruku, jedno facku vlepil potenciálnímu ženichovi, druhou náhodnému koljdoucímu a mazal domů.

 Chantal pak nesměla za svým milým a strádala, Coulomb také. Zdá se to možná podivné, že by bankéř nechtěl za manžela dceři šlechtice, ale tehdy byla jiná doba a taky neměl s Coulombovou rodinou dobré vztahy, někdy se povídá, že za to mohl kouzelný děd z otcovy strany.

 Jak mezi nimi stála tučná, sádelnatá, bankéřská zeď, láska vadla jako růže bez vody a slunce. Chantal těžce ochořela a zanedlouho zemřela, povídá se, že tou nemocí bylo zlomené srdce. Nešťastný Coulomb si již nikdy nenalezl takovou, jako byla plavovlasá Chantal.

 O mnoho let později kdy Coulombovy vlasy již prokvétaly stříbřité pramínky, sedl si nad svůj stůl a začal popisovat fyzikální zákon, vyplývající z jeho vztahu s Chantal:

 Láska, jež působením dvou lidí, je přímo úměrná pocitům dvou milovaných k sobě. Čím jsou však od sebe milenci dál, tím více působí úměra nepřímá a láska je menší.

 

K eseji zasílám i obrázek Chantal, protože ale vím že se rozhodně nejedná o mé nejlepší dílko, esej jsem natáhla na alespoň osm palců :)

 

Cirilla Sterling