Soutěže 1916
Výuka 2205
Semináře 753
Hogwarts.cz

Autor: Isabella Anne Swan
Práce odevzdána: 8. 1. 2012 19:25
Předmět: Flákání pro pokročilé, 1. A
Termín: 9. termín

Zadání domácího úkolu

Za vyfláknutí se na tuto esej dostanete T a neabsolvujete předmět, ale to jistě víte – přežili jste se mnou celý školní rok.

Popište mi tedy něco jako svůj „nejprofláklejší den“. Fantazii se meze nekladou.

Jediné co musíte dodržet je délka, a to minimálně 10 palců. Za kratší výplody je automaticky taky T, bez upozornění.

Vypracování

Bylo nebylo, před dávnými lety, které v porovnání s dinosaury,  Velkým třeskem a drahouškem Ejwou vlastně vůbec zas tak dávné nebyly, vzbudila se jednou Swanová a dala si dobré předsevzetí, že dožene všechny resty. Pravda, ve svých letech už by si byla mohla uvědomit, že den má jen dvacet čtyři hodin. Ale znáte to: dobrá předsevzetí dláždí cestu do pekel.

 

Vylezla z postele, hodila na sebe nějaký ten seksi hadřík zastupovaný tepláky a obřím tričkem s havrany a labutěmi, uvařila si kafe, ulovila něco k snědku a zasedla za psací stůl za účelem očekovat skutečné stavy restů a zhotovit plán práce. Když ovšem milá Swanová jen prohrábla svrchní vrstvu svinčíku na stole, počaly na ni jít mrákoty. A to byla jen vrchní vrstva. Vzženila se, chopila se papíru a psacího náčiní a začala sepisovat seznam. Ovšem když ze svrchní vrstvy stále ještě nepokročila a celý list papíru se jevil býti vyloženě přecpaný k prasknutí, prozřela konečně Swanová a připustila si, že je tak beznadějný flákač, že nemá nejmenší šanci to kdy stihnout. A tak vymyslela plán: pustí se do toho příští víkend, kdy bude mít spoustu času, a zatím si zhotoví přesný rozvrh práce, aby se neměla na co vymlouvat.

 

I zapnula tedy počítač, spustila Excel a několik následujících hodin strávila blahé paměti při tvoření rozkošných tabulek, barevných, podtrhaných a tak, které byly samozřejmě úplně k ničemu a tudíž se tento čas dal směle klasifikovat jaho nejzákeřnějí typ flákání, a  sice vysoké pracvní nasazení en cas des zbytečnosti. Při té příležitosti spotřebovávala neuvěřitelná množství žvance, kávy, čaje a jiných zdraví škodlivých nápojů a tvářila se strašlivě zaměstnaně. Též si procítěně pěla různé songy pofidérní kvality, ovšem až poté, co se ujistila, že okna jsou pečlivě zavřená a utěsněná a obložila škvíru pode dveřmi matrací.

 

Hodiny ubíhaly. Rozprostřený chaos na stole se sice transformoval ve vysoké a nebezpečně rozechvělé věže, které čněly Swanovce nad hlavou v téměř dokonalém oblouku, tak trochu připomínající příslovečný Damoklův meč, tedy za předpokladu, že by Damoklés byl básníkem či spisovatelem a držel se přinejmenším pochybného esla, že pero je ostřejší meče. Z historie známe mnoho příkladů, převážně odstrašujících, toho, jak dopadli lidé, kteří toto přesvědčení sdíleli. Obvykle totiž prožili několik nejpřekvapenějších minut svého života, když  zjistili zjevné, a sice, že meč to prostě vždycky vyhraje. Chudáci.

Jedině díky svému dokonalému flákačství překonala nechutné výčitky svého nevycválaného svědomí, takto trapného buržoazního přežitku z dob dávno minulých a zaplaťflákač překonaných. Kam by svět přišel, kdyby flákači trpěli výčitkami svědomí? Něco takového naprosto znemožňuje plnokrevné flákání, které si žádá, aby do toho pachatel položil srdce a do hloubi své usmolené duše si to užíval!

No, Swanové se tyto potíže samozřejmě netýkaly. Svědomí sepsula tak, že se odplížilo někam do kouta a lízalo si tam kulky, a tiše si dál užívala svého vymočeného profláklého dne. Když ji po nějakém čase počítač přece jen znudil a navíc měla neúnosně přesezené všechny kýty, odebrala se na lože s paklíkem pěkně tlusťoučké belgické čokolády a zásobou pokleslé literatury typu jakožeženské jakožeeroticky-jakožezamilované jakožehistorické jakožerománky. V této příjemné společnosti, po té, co umlčela hlasité protesty své literátské duše, strávila následujících pár hodin.

 

Jeden z nejkrásnějších dní své flákačské kariéry následně  uvrhla do dalšího  stádia extatických křečí: podrobila totiž urputnému průzkumu skříň v koupelně a objevila tam učiněný poklad. Konkrétně obrovskou láhev pěny do koupele "brusinky, mandarinka a nějaké pofidérní koření". Vůně přímo božského kalibru, která by se nadto po přidání trochy kvalitního lihu dala směle prohlásit za čichový ekvivalent Sexu on the beach. Samozřejmě že toho Swanová musela okamžitě a střelhbitě využít a patřičně zneužít. Přemluvila kohoutek, aby tu vodu přece jenom vypouštěl v horkém stavu, zalezla do vany s pokračováním pokleslé četby a spokojeně umřela. A pokud ji někdo nevytáhl, tak se tam blaženě rozkládá dodnes. Plyne z toho poučení: děti, staňte se flákači! Budete se mít dobře a nemusíte se na to vůpbec učit!