Soutěže 1916
Výuka 2202
Semináře 753
Zmijozel

Autor: Donatien Green
Práce odevzdána: 14. 10. 2012 18:15
Předmět: Lektvary, 1. C
Termín: 2. termín

Zadání domácího úkolu

Napište básničku o lektvarech. Můžete je opěvovat, hanět, cokoli. Minimální rozsah 20 veršů a podmínkou je, že celá báseň bude psánu sdruženým rýmem (aabb).

Vypracování

Balada o zákeřném lektvaru

 

Noc byla temná a já nemoh spát,

v posteli dumal jsem, měl jsem i hlad.

Vyšel jsem z pokoje pro něco k jídlu

dolů do kuchyně ke skřítků bydlu.

 

Minul jsem Velkou síň, cosi mě táhlo

k sklepení, zmatení duši mé vládlo.

Vešel jsem v sklepení, rozsvítil hůlku,

spatřil jsem lektvaru těžkého půlku,

 

taky tam spoušť byla, jako když něčí

lektvar ten přetěžký skončil zlou křečí.

Nikde ni živáčka, v kotlíku voní

netopýr drcený a žíně koní.

 

Vedle je recepis, profesor chybí,

zbývá dát v kotlk ten hlavy dvě rybí.

Dodám si odvahu, vařečku beru,

zamíchám lektvárek třikrát po směru.

 

Jak říká recepis, beru ty hlavy,

doufám, že zkažený lektvar tak spravím,

vhodím je do kotle, zabublá temně,

následný výbuch mě zvedne ze země,

 

vyletím do stropu, narazím zády,

v duchu se připravím na kruté pády.

Lektvar co lepidlo funguje skvěle,

k stropu jsem přilepen jak špatné želé.

 

Trocha i lektvaru mluvit mi brání,

otočím hlavu - hle - není to zdání!

Vedle mě pansorka v želé se zmítá,

hněvivým pohledem v pasti mě vítá.

 

Chyceni oba jsme jak mouchy v síti,

ticho však - sklepením zas něco svítí.

V učebnu vstupuje studentka bdělá,

dívá se - lektvar a ryba tam celá.

 

Už bere vařečku, kvílíme tiše,

proč jenom nekouká jen trochu výše?

Házíme sebou, když lektvar už potřetí

vybuchne rázně, studentka vyletí.

 

Na stropě jak hvězd je polovina hradu,

kdo by očekával lektvarovou zradu?

Souhvězdí jsme všechna, některá do páru,

naučení vemte: nevěřte lektvaru!