Soutěže 1921
Výuka 2233
Semináře 756
Zmijozel

Autor: Veronica Fox
Práce odevzdána: 27. 8. 2023 17:14
Soutěž: Jak je to u kouzelníků II.?
Zadavatel soutěže: Rain Bow Arrow

Zadání soutěže

Krásný den Vám přeji a zároveň Vás vítám u druhého kola této soutěže! Vždy mě fascinovalo, jak jsou mudlové bez kouzel vynalézaví. Proto se i tentokrát zaměříme na to, co je běžné k vidění a používání u mudlů a jak to vypadá a funguje v kouzelnickém světě. Opět mám pro Vás nové téma a na Vás je, abyste jej zcela podle sebe zpracovali. Samozřejmě se můžete inspirovat u mudlů, ale zpracujte vše tak, aby to bylo vhodné i pro naši kouzelnickou populaci. Fantazii se meze nekladou. Těším se na Vaše příspěvky a pamatujte, že každý nápad může stát za vznikem skvělého díla!

 

Soutěž má dvě části, první je povinná a druhá je dobrovolná. Dobrovolnou část můžete splnit jen pokud odevzdáváte i tu povinnou, jinak na Vás čeká jako odměna pouze kulatá 0.

 

 

1. povinná část - popis zadaného tématu na 5 - 9 palců.

 

2. dobrovolná část - vlastní obrázek, který znázorní něco z Vašeho popisu. Musí být podepsán Vaším kouzelnickým jménem spolu s datem vytvořenínahrán přes galerii u soutěže.

 

 

2.kolo - Kouzelnická ZOO

 

Vypracování

 

Dobrý den Madam, 

posílám svůj příspěvěk představy o kouzelnické Zoo: 

 

Když si potřebuji  "vyčistit" hlavu nebo jen najít klid v duši, vydávám se do kouzelnické ZOO. Říká se, že pokaždé když tam vstoupíš , najdeš tam kousíček sebe. Jen se musíš správně dívat, naslouchat a chtít přijmout to, co je v srdci. Vejít může jen kouzelník s čistým úmyslem. Okolo zděného ohražení je vytvořena kopule, která umožňuje uvnitř udržet vše neporušené, čisté a nevpustí dál nic a nikoho se zlým úmyslem nebo temnou duší. Prochází se hned u vchodu jakousi zvláštní sprchou, která je současně skenerem, ale i očišťujícím procesem. Zde se rozpouštějí starosti, strachy a smutek. Jsou tu zvuky deštného pralesa a čerstvost vzduchu na 280% . Země je posetá hladkými oblázky a ty se pod chodidly začnou pozvolna chvět podle intenzity "zanesení" onoho kouzelníka.  Na konci je už pod nohama pevná, nehybná zem a vyzenovaná mysl. 

Celá kouzelnická ZOO je plná roztodivných rostlin a zvuků. Ačkoliv může být prostor přeplněn kouzelnickými návštěvníky, nikdy se nepotkáte. Ale pokud se naopak potkat máte, pak vás "shoda náhod" přivede na stejné místo ve stejný okamžik a vy vůči sobě, vyjdete ze zóny neviditelnosti.  Funguje tady zvláštní zařízení. Je jím jablko Poznání. Jakmile si kouzelník vezme jablíčko do ruky (tedy pokud chce tuto vymoženost využít), mechanismus v něm se propojí s vaší duší a ta sama naprogramuje místa, která touží  navštívit. A v ten moment se jablíčko stává zvláštním druhem přenašedla. Někdy má za cíl jen jedno místo, jindy přenáší kouzelníka až na 3 i více míst a výjímečně se stává cestovatelskou pomůckou po celé kouzelnické ZOO, a vy s lehkostí levitace proplouváte pod kopulí a vidíte vše jako na dlani. Při  odložení jablíčka se vše vynuluje a krásný rudo-oranžový plod je připraven pro napojení na nového návštěvníka.  V ZOO můžete pozorovat jak cizokrajná zvířata a ptactvo, tak i flóru.  Jedna z rostlin má zvláštní magickou moc. Kvete jen ojediněle, ale  pokud se vám poštěstí a vy jste u toho, pak je to květ Probuzení. Otevírá v kouzelnících dary, které jim jsou doposud utajeny a zesiluje v nich vidění Pravdy. Rostlina má omamnou vůni, která se zapíše do nitra tak silně, že si tuto vůni můžete kdykoliv po zbytek života snadno vybavit a pokaždé ve vás ta zkušenost vyvolá  euforické štěstí. Mnoho lékouzelníků chodívá do kouzelnické ZOO s nadějí, že se jim podaří tento ojedinělý moment zaznamenat a vůni odchytit do lahviček, aby poté mohli touto fenomenální látkou léčit zlomená srdce. 

Já osobně zažila jednou veliké dobrodružství a léčení současně. Jablíčko mě přeneslo do místa, na kterém jsem doposud nikdy nebyla. Nejprve jsem se ocitla v naprosté tmě a tichu. Jakoby ze světa zmizelo vše a já se vznášela v prázdnotě ničeho. Nohy se stále nedotýkaly žádneho povrchu a já rukama tápala v prostoru... Až jsem nahmatala cosi, co jsem netušila co může být. Bylo to něco malého, tak akorát do dlaně. Mělo to srst, trochu vlhkou a celé se to třáslo zimou. Nejprve jsem se strašně vyděsila, ale pak to stvoření začalo zvláštně vrnět. A mě to obrovsky vyklidnilo. A jak jsem se zbavovala strachu a prázdnoty uvnitř sebe, okolo mě se začalo projasňovat a já se rozkoukávala ze tmy,  do normálního vidění. To zvířátko mělo tak upřímná a důvěřivá očka a já jen uviděla okolo nás, jak se stahují nejrůznější rostliny s podivnými listy a květy... Pevně jsem vzala tvorečka do dlaně a vytáhla jablíčko z kapsy. V ten moment se okolo nás zablesklo a my byli rázem na stanici s ošetřovatelskou službou. Tvorečka si převzali a byli rádi, že se ztracené mláďátko našlo. Bylo prý polapeno vlastním strachem v temnotě nicoty. Samo by cestu jen ztěží našlo.  Nechápala jsem, jak jsem se k němu dostala právě já? Ale prý jsem potřebovala najít květ Probuzení a ten vykvetl v ten den, právě tam. Stále cítím tu vůni ve svém srdci a bude spojený i se záchranou toho chlupatého drobečka.

 

děkuji za soutěž a hezký den

Veronica Fox