Soutěže 950
Výuka 861
Semináře 315
Nebelvír

Autor: Hekatea Centaurix
Práce odevzdána: 7. 1. 2014 18:29
Předmět: Kryptologie, 2. A
Termín: 9. termín

Zadání domácího úkolu

1) Cílem vědy není otvírat dveře nekonečné moudrosti, nýbrž vytknout meze nekonečnému omylu.

2) I starý tkadlec někdy přízi zmate.

3) Dlouhá cesta skrze naučení, krátká a úspěšná skrze příklady.

Vyberte si jeden citát a pojednejte dle svého uvážení a znalostí kryptologie, které již máte.

"Pojednejte" vám dává možnost psát báseň, povídku, malovat, tvořit, oslovit studenty, cokoliv v rozsahu daném školním řádem. Hodně štěstí a dobrých nápadů! :-)

Vypracování

Dobrý den, madam,

vybrala jsem si první z nabízených citátů.

Snad se Vám zpracování zalíbí.

S pozdravem

H. Centaurix

 

Bylo nebylo, jak pohádky praví, stál v hlubokém hvozdu Chrám moudrosti, do nějž se temnota neodvážila. Naopak světlo z chrámu zářilo skrz jeho stěny i do okolní tmy jako maják pro všechny, kteří by jej chtěli najít.

chrám

Cestou se museli sami vyrovnat s množstvím nástrah, bludných mámení nejrůznějších podob i tváří, jejichž jediným cílem bylo odvážné hledače odradit od jejich cíle, zmást je či zahnat, podrazit nohy, svázat jim ruce nebo je i oslepit.

Jakmile však poutník vstoupil do chrámu, osvobodil se od předchozí trýzně a mohl se konečně volně nadechnout a v klidu se rozhlédnout kolem sebe.

Zadní stěnu pokrývaly tři podivné nápisy-nenápisy, z nichž dva se skládaly spíš ze znaků než z písmen a prostředí pro změnu nedával žádný smysl:

 

šifra_esej

 

Uprostřed místnosti ležela otevřená kniha a nad ní se vznášel zářivý klíč. To on vydával světlo, které poutníka přivedlo až sem, do chrámu. Bylo však nemožné se klíče dotknout – lidská ruka prošla skrz, jako by oči šálila pouhá vidina, v knize se nicméně dalo listovat po libosti. Některé stránky byly pokryty písmeny různě uspořádanými v řadách, sloupcích nebo i mřížkách, další nabízely radu, jak vstoupit do samotného srdce chrámu a odnést si poklad, který se v něm pro hledače skrýval.

Získat jej mohl jen ten, kdo si poradil se třemi nápisy-nenápisy, z nichž se vyklubaly šifry.

Hleď! Čtyři čtverečky,
v nich písmenka stojí,
s tečkou i bez tečky,
s linií dvojí:

První jak mříž,
svisle i rovně,
druhé co kříž,
šikmo a skromně.

Z pozice poznej
písmenko hnedle,
s klíčem je hej,
nešlápneš vedle.

 

šifra_esej1

 

Půl řady stojí
k půli vždy zády,
jen obrat dvojí –
netřeba rady.

 

šifra_esej2

 

Klíče jsi získal
dva a přec jeden,
máš před sebou grál,
jen nebuď jelen.

Zkouška jen jediná
v cestě Ti stojí,
není to čínština,
spoj symbol dvojí.

V znacích Tě čeká
divých čar rej,
zvlášť svislé a rovné
jen spočítej.

Z čísel pak poznáš,
kde písmenko dlí,
z mřížky je dosaď
zpět za symboly.

K jednomu patří
pak obrázek zlatý,
zvol jeden ze tří,
z moudrostí vzatý.


šifra_esej3

 

Pokud poutník vybral správný symbol (křížek, klíč, nebo bránu) a přiložil ho na správný „čínský“ znak, stěna před ním se náhled rozplynula a odhalila chrámovou knihovnu. Na stolku uprostřed ní ležela právě ta kniha, která v sobě nesla odpověď na poutníkovo trápení. Ať už přišel pro cokoli, našel to v onom svazku – prohlédnout a pročíst si však mohl i kterýkoli jiný, všechny mu nyní byly k dispozici.

 

 

// Řešení:

Šifra 1 – Malý kříž – Cílem vědy není otvírat dveře nekonečné moudrosti, nýbrž vytknout meze nekonečnému omylu.

Šifra 2 – Albam – totéž jako v šifře 1

Šifra 3 – „čínské“ znaky z poslední hodiny – CILYVEDY

Přiložit by se měl křížek na čtvrtý znak, protože „Y“ do slova „cíl“ nepatří v žádném pádě a zašifrovaná věta – zadání mé eseje – říká, že věda neotvírá brány (=> proto není správným výběrem ani klíč ani brána), ale vytýká meze omylu => krížkem vykazuje chybné „y“ z nápisu.