Soutěže 988
Výuka 887
Semináře 331
Nebelvír

Autor: Hekatea Centaurix
Práce odevzdána: 4. 10. 2014 13:15
Předmět: Lykantropologie, 1. B
Termín: 2. termín

Zadání domácího úkolu

Mimořádný úkol je libovolnou nástavbou, z toho důvodu si budete moct vybrat libovolné zadání:

1. Na hodině jsme si řekli, že podpatky do terénu nenosíme. Zároveň ale jakožto vlkodlačí lovci musíme dělat čest svému jménu a vytvářet jistou dárk a ívl imidž, rozumíme si. Vymyslete si terénní oděv, který byste si jako lovci oblékli vy? Oděv buď popíšete na 3 palce, nebo můžete nakreslit ručně či graficky. 

2. Hovořili jsme o tom, že v historii se stalo dvakrát, že se vlkodlaci během úplňku spářili a vzešel z toho vrh nadpřirozeně krásných vlků. Vyberte si jeden z těchto případů a vypátrejte, o jaké vlkodlaky šlo, co byli dotyční zač a jak k tomuto incidentu vůbec došlo. A NEpůjdete to zjišťovat do lesa za smečkou. 3 palce.

3. Patrola uvažuje, že by založila ve svých útrobách oddělení pro osvětu kouzelnictva a snažila se vypomoct kontrolovaným vlkodlakům, aby byli společností lépe přijímáni. Vy jste byli osloveni, abyste vypracovali potenciální plán činnosti tohoto útvaru, který popíšete alespoň na 3 palce.

Vypracování

Dobrý den, madam,

na první pohled mě zaujala první varianta úkolu... merlinužel moje grafické schopnosti jsou stále zakrnělé – ani po několika hodinách nejsem s to přimět Malování a touchpad, aby vytvořily alespoň základní linie vlčí helmy.

Zůstala jsem tedy u pastelek (ale krásných, nových, právě rozbalených) a slovního popisu.

S pozdravem
H. Centaurix

 

Dárk a ívl

Myslím, že navzdory úchvatného názvu by oděv člena vlkodlačí patroly měl být především účelný – tedy žádná upnutá černá kůže s cvočky nebo plamenné šaty, nedovedu si představit, že by takové oblečení umožňovalo pohodlný pohyb a působilo v lese nenápadně.

Dárk a ívl

Vrchní oděv jsem vytvořila z vlčí kůže – a jakkoli je mi proti srsti představa, že si vyžadují smrt jedněch z nějkrásnějších zvířat, obávám se, že na skutečném kožichu musím trvat, aby alespoň částečně utlumil lidský pach tím, že přes něj "přehodí" ten opravdový zvířecí, vlčí.

Hlava se ukrývá v kapuci, která napodobuje vlčí hlavu a spadá hluboko do čela – svou výztuží chrání lidskou lebku uvnitř a svým vzhledem by mu mohla poskytnout alespoň minutku k dobru tím, že zmate vlkodlakův pohled. Zadní část spadá volně až na lopatky, takže chrání i krk.

Na rozdíl od hradní vlčí čapky je tato kapuce víc šedá, spadá hlouběji do obličeje (spodní okraj "obkresluje" vrchní linii očí) a nemá zuřivě rudé oči – nesnaží se totiž o extravaganci ani děsivost, ale o vlčí vzhled a ochranu. V případě deště chlupy zadrží poměrně dost vody a pomocí důmyslného kouzla ji odvedou pryč z obličejové části směrem k postranním licousům, kde nijak nebudou "zavazet".

Vlastní kožich je víceméně jen plášť z vlčí kůže přidržovaný na ramenou pásem s přezkou, kterou z vrchní části kryje stříbrná ozdoba, která by snad mohla připomínat vlčí stopu.

Ano, můžete namítnout, že takový kožich bude sice chránit před chladem, ale při prodírání se lesní vegetací může zavazet a navíc způsobovat hluk navíc – vlčí chlupy by se měly nechat "rozčísnout" větvičkami a svou huňatostí zabránit, aby se trny dostaly až k podkladu nebo dokonce k člověku. Ohledně hluku mohu jen říct, že vlkodlak, který se podívá tím směrem, snad uvidí jen vlka, a pokud nezavětří, nechá se zmást vzhledem i pachem vlčí kůže.

Na prvním obrázku jsem ještě zachytila rukavice a vysoké boty – obojí z černé kůže se stříbrnými či ocelovými doplňky. (Stříbro je měkčí a symboličtější, ocel zase lépe chrání.) Boty mají silnou gumovou (ovšem nevrzající) podrážku, která chrání nohu před okolní vlhkostí.

U rukavic si upřímně řečeno sama nejsem úplně jistá, ať už tím, zda svou ochranou nebudou omezovat (přeci jen, cit a pohyblivost prstů je třeba při manipulaci prakticky s každým nástrojem), nebo tím, zda půjdou zkombinovat s halenou.

Dárk a ívl

"Spodní" oděv má podobně jako ten vrchní chránit a zároveň nebránit v pohybu, mizí ovšem maskovací funkce.

Halena je tvořena ze dvou částí – koženého ochranného "krunýře", který by měl do značné míry odolat protržení útočící šelmou a volných rukávů stáhnutých vysokou koženou manžetou sahající téměr do poloviny loketní/vřetenní kosti (přibližná výška rukavic z prvního obrázku).

Lehce načervenalá hnědá se mi jednak líbí a jednak by mohla trochu splývat s barvou kůry stromů.

Šedavé volné rukávy působí vzdušně, nijak neomezují hybnost ruky a navíc skrývají, kde přesně je pod nimi paže. Při útoku dávají alespoň maličkou možnost, že vlkodlačí zuby cvaknou naprázdno a protrhnou jen látku, až překvapivě pevnou.

Vysoký pásek z černé kůže je opatřen pouzdrem ve tvaru vlčího tesáku, kterých lze na opasek připnout i víc. Člen vlkodlačí patroly by však s sebou neměl tahat příliš věcí, aby nezpomalovaly jeho pohyb. Pouzdro je uvnitř opatřené menším prostorovým kouzlem a navíc vystlané kožešinkou, takže se nemusíte bát, že by věci v něm "cinkaly" či jinak chtřestily.

Kalhotová sukně (inspirována Zaklínačem) ve svých barvách kombinuje hnědou stromové kůry, černou noci a červenavý nádech pro mou marnivost. :// Je z pevné látky, aby odolala poškození a volnější, aby stejně jako rukávy nebránila pohybu a trošku mátla oči ohledně přesných kontur nohou pod ní. Na levém boku má navíc poměrně vysoký rozparek pro ty členy vlkodlačí patroly, kteří se zhlédli v pouzdru na hůlku "Tas" (z PU).

Pod kalhotovou sukni si lze obléči teplé (třeba černé) kamaše – přeci jen, v noci býtá zima a na slova Limonádového Joa o "teplém spodním prádle" by se nemělo úplně zapomínat.

Boty jsem oproti první verzi dozdobila vícero kováním: kromě výztuší nad kotníkem jsem přidala pár ozdobných na nárt a ocelovou špičku chránící botu před okopáváním.