Soutěže 950
Výuka 861
Semináře 315
Hogwarts.cz

Autor: Dunstan Merryweather
Práce odevzdána: 16. 11. 2014 15:09
Předmět: Dějiny čar a kouzel, 1. A
Termín: 5. termín

Zadání domácího úkolu

Vyberte jedno zadání: 

1. Dnes si na úkolu skutečně pošušňáte, a to doslova. Na hodině jsme už nestihli posvačit jednu z čokoládových žabek. Vyberte si jednu osobnost, o které jsme na hodině hovořili, spořádejte její žabku a přeneste se do události, ve které byla daná osobnost figurantem. Popište, co jste viděli a zažili. Alespoň 3,5 palce.

2. Na hodině jsme si zmínili pestrou škálu humanoidních bytostí světa kouzel. Kdybyste nebyli kouzelníky, v jaké rase byste se chtěli narodit a proč? 3,5 palce.

3. Nakreslete mi jednoho ze skřetích fešáků, které jsme si ukazovali dnes na hodině.

Vypracování

Dobrý den,

víte já se vůbec nemůžu rozhodnout v jaké podobě bych byl nejúžasnější. Tedy já bych byl samozřejmě úžasný ve všech podobách! Dokonce i jako troll nebo skřet! Ale některé bytosti by mi asi slušely maličko víc. Takže to budete muset rozhodnout za mě. A já pak popřemýšlím, jestli jste to rozhodla správně.

Samozřejmě že mou první volbou byla víla. Nemyslete si, že se mi budete pošklebovat a nadávat mi do víláků! To tedy rozhodně ne! Já bych byl samozřejmě krásný vílí chlapec! Ale ne jen tak obyčejný vílí chlapec. Vy jste měla samozřejmě na mysli víly malé a rozkošné, které celé dny jen tak poletují a vesele švitoří. Já bych byl ale úplně jiný druh víly! Byl bych víla kmotřička! Taková ta co má ten kouzelný proutek a plní lidem přání. Samozřejmě, že bych mohl dělat kmotříčka jen samý hodným, dobrým a úžasným lidem. Nejlépe princeznám a princům. U těch je celkem velká pravděpodobnost, že za celý život nebudou nic potřebovat. Což znamená méně práce pro mě!
Díky kouzelnému proutku by mi v tomto životě určitě nic nechybělo. Všechno bych si mohl přičarovat. Od nových šatiček přes úžasnou hostinu až po rozkošný domeček. Navíc by mě netrápily žádné přízemní starosti jako teď. Třeba úkoly? To bych určitě vůbec neznal! Celé dny bych se poflakoval a beztrestně lenošil. Ovšem ten nejlákavější důvod, proč bych chtěl být vílou jsou křídla! Já bych měl určitě nádherná křídla! V odstínech modré a slabě stříbřitě by zářila! No úplně se tady rozplývám!

*

Takže raději přejdeme k další možnosti. Ta je docel podobná té možnosti první. V podstatě se totiž také jedná o vílu. Mořskou vílu! My kouzelníci o nich samozřejmě mluvíme jako o vodním lidu, to jen mudlové z nich udělali mořské panny, protože neví, že existují i mořští panáci. Jako jeden z vodních lidí bych byl samozřejmě veliký krasavec! Perly ve vlasech, samý sval! Úplně to vidím! Samozřejmě teď si musíte uvědomit, že bych se řadil k obyvatelům moří a ne k jezerním lidem. Irský vodní lid totiž disponuje poněkud netradičním druhem krásy. Který ne každý dokáže ocenit. Takže já bych raději ten sličný vzhled. I když samozřejmě se můžu chlubit i krásou vnitřní.
Jako napůl člověk a napůl ryba bych si mohl celý den plavat a plavat a poklady hledat. No byla by to zkrátka nádhera. To musíte uznat i vy. Mořské panny jsou dle pověstí trochu marnivé, takže bych si navzdory své přirozenosti pořídil nějaké to zrcátko a při západu slunce se v něm vzhlížel. Samozřejmě bych si i nějakou tou mušlí rozčesával vlasy. No moc se nesmějte! Vždyť takový pohled si nezaslouží pouze námořníci, ale i námořnice! A ty by určitě raději koukali na nějakého fešáka než spoře oděnou mořskou vílu.

*

Můj poslední výběr vás určitě velice překvapí! Je to totiž něco naprosto odlišného od možností předešlých. Dokázal bych si totiž sám sebe představit i v kůži ježibaby. Totiž asi spíš ježidědka. Z předpokladu že něco takového vážně existuje. Nejsem si tím totiž tak úplně jistý. Ale někde se ty ježibaby brát musí, ne?? Přece se jen tak nevyskytnou! Nebo možná vyskytnou. Vždyť ježibaby by svoje malé dcerky určitě zbaštily. A co že mě na tomto životním stylu tak láká?? No samozřejmě bydlení v perníkové chaloupce! Mít domeček z moučníku byl vždycky můj sen. Nemusí jít nutně o perníček, smířil bych se i se zámkem z marcipánku nebo vilou z cukrkandlu. Jsem skromná duše. Nijak by mě netrápil ani ten problém s pojídáním dětí. To k ježibabám tak nějak zkrátka patří. Je to jako kdybyste chtěli trollovi sebrat jeho sílu a kyj. Já bych byl navíc velice hodná ježibaba! Papal bych jen ty zlobivé spratky a malé nevychované smrady, kterým by nepomohla ani doživotní polepšovna! Vlastně bych byl společnosti prospěšný! Jen bych si asi měl najít nějaké recepty na přípravu masa.

Myslím, že víc nemá cenu vás zatěžovat tím, jak úžasný bych v různých podobách byl. Úplně se vidím jako vznešený kentaur nebo tajemný upír. Ale to už sem nechci moc motat. Vy byste se pak určitě nemohla vůbec rozhodnout, protože jak už jsem jednou řekl, slušelo by mi všechno. A navíc tři výše popsané bytosti jsou pro mě nejspíše tou nejlepší volbou pro reinkarnaci, ani jedna z nich vlastně moc nepracuje a má něco, co jí mohou ostatní jen a jen závidět!

***

D. M.