Soutěže 950
Výuka 861
Semináře 315
Nebelvír

Autor: Hekatea Centaurix
Práce odevzdána: 11. 1. 2015 11:19
Předmět: Kolo roku, 2. A
Termín: 9. termín

Zadání domácího úkolu

Naše společná pouť je u konce a nadešel čas poslední, závěrečné eseje. Rozhodla jsem se vás pro tentokrát příliš nesvazovat požadavky, a to ani ohledně formy, ani ohledně obsahu vaší eseje. 

Jediné, co vám budiž zadáno, je její téma: kolo roku. S tímto zadáním si pak už něco počněte podle svého. Zda budete básnit, psát, kreslit, vyrábět, hrát si s grafickými programy nebo to všechno smícháte dohromady, to už je na vás. Mějte však na paměti, že tato závěrečná esej není jen výsledkem tohoto ročníku, ale obou absolvovaných, proto by měla mít určitou úroveň. 

Přeji vám hodně štěstí a budu se těšit na veškeré vaše výtvory. A v případě libovolných nejasností neváhejte vyslat vaši sovu mým směrem.

Vypracování

Dobrý den, madam,

jako závěrečnou esej do kola roku Vám posílám kolo roku... nu, možná spíš věnec roku, ale kulaté to je. :)

S pozdravem
H. Centaurix

Kolo roku

 

Dělící čára mezi světlou a tmavou polovinou roku prochází kolem víceméně svisle, v tmavé polovině se stíny hezky prodlužují (na druhou stranu při pozorování vnitřního kruhu je stíněna spíše ta světlá polovina... kdybychom chtěli, mohli bychom to vysvětlit tím, že pozornost u této poloviny roku se upírá ven, do světa k úrodě, zatímco ta tmavá polovina drží lidi spíš doma, uvnitř a dává jim prostor posvítit si na vlastní myšlenky, duši).

Slunečnice uprostřed kola upozorňuje na to, že svátky (zvl. Ostara, Litha, Mabon a Yule) sledují slunce a jeho proměny (rovnodennost, slunovrat).
Pod slunečnicí se uhnízdil drobný ptáček – svátky by měly lidskou duši povznést, vytrhnout ji z všdního koloběhu povinností, přimět ji zpívat radostí.
(Ptáček by také mohl ... ale tady už potřebujete opravdu hodně a hodně dobré vůle a fantazie ... zastupovat fénixe, stvoření, které svým zpěvem dodává sílu dobru a samo se znovu rodí ze svého popola.
Vy ovšem stejně dobře jako já víte, že ptáček i slunečnice tam jsou hlavně pro svou krásu, prostě jsem je nedokázala nechat jen tak ležet stranou...)

To, co na fotografii není příliš vidět (naštěstí), je drobný detail, na který jsem si náhodou vcelku hrdá: květiny pro tmavou část roku jsou navazovány bavlnkou v barvě půlnoční modři, zatímco druhá polovina je vázána žlutým lýkem, ze kterého je i vytvořen i závěs a Brighidin ochranný uzel/kříž.

Svátky umístěné v horní polovině kola (dva z loňské světlé poloviny, dva z letošní tmavé) jsou navíc doplněny o drobnůstku, takže jaksi vytůstají spíš do délky, zatímco svátky v dolní polovině jsou zase takové plnější a svoji osminku vyplňují do posledního místečka.

Yule – zimní slunovrat
– větvička stálezeleného jehličnanu (k tomu stříbrného... po zimě) se snítkou červených bobulek (místo cesmíny) => připomínají, že i když příroda spí, stále je v život, byť ukrytý a jeho známky je třeba trochu hledat)
– zdobená borová šiška tu zastupuje ozdoby na vánočním stromečku, ovšem ve starších kulturách (řecké, hebrejské) ji můžeme najít i na náhrobcích, kde symbolizovala víru v obrodu, věčný život či nesmrtelnost duše.
(větvička jehličnanu se šiškou jsou jedinými "živými" zástupci na tomto ztvárnění kola, ostatní květiny jsou umělé)

Imbolc – svátek světel
– bledulky zde zastupují první květiny, které se už derou zpět na povrch, přestože venku stále ještě vládne bílá zima
– Brighidin ochranný uzel vesele vystrkuje své zářivě žluté růžky, aby ukázal, že Trojitá bohyně vlévá do přírodě "do žil" novou sílu a energii

Ostara – jarní rovnodennost
– sluníčkově jásavé narcisy jako zástupce jarních květin
– kuřátko v téže barvě připomíná nejen Velikonoce, ale i mláďátka, která se na jaře rodí.

Beltine – svátek ohňů
– květiny připomínají růže a lásku, se kterou je Beltine nerozlučně spjat (svatba Rohatého boha či Zeleného mládence s Paní ze zelených lesů, tedy Velkou matkou, Bohyní)
– čarodějnice pak připomíná stážní ohně na odehnání všeho zlého (přetransformované do "pálení čarodějnic")

Litha – letní slunovrat
– šípkové růže ukazují na zjemnění bouřlivého času Beltine (růžová z tmavě rudé... hm, zde fialové), po námluvách přicházejí "medové týdny" líbánek

Lughnasad – svátek radosti, veselí a odpuštění
– vlčí máky by správně měly být doplněny zlatými klasy na znamení bujarých oslav sklizně
(krepové vlčí máky jsou spolu s protilehlým Brighidiným uzlem jedinými vlastnoručně vyrobenými částmi kola, klasy neumím, žádné se mi nepodařilo sehnat... a navíc mají tendenci "trčet" do výšky, čímž by narušily linii spodní poloviny,která se roztahuje spíš do šířky)

Mabon – podzimní rovnodennost
– do červena či oranžova zbarvené podzimní listy ukazují jak na úbytek světla (zelený chlorofyl v listech, kterému vděčíme za výrobu životadárného kyslíku, se mění na xantofyl), tak na fantazii, jíž dává tento svátek prostor (svátek tkalců, spřádání snů a tužeb)

Samhain – začátek keltského roku
– dýně je zde ve dvojím ztvárnění, vesele oranžová (spolu s Beltinem je Samhain největší slavností roku) a temně černá s oranžovým okrajem (strašidelný Halloween) zase moc pěkně ladí s černou beltineovskou čarodějnicí – černá v obojím případě ukazuje nikoli na zlo, ale na blízkost světa duchů, závoj dělící náš svět od Onoho je nejtenčí (podobně jako o Beltine).