Zadání domácího úkolu
Napište mi 3 palce o čarodějce známé jako "Ammelina Šlachromá, známá jako Matička Šlachromá". Vzhledem k tomu, že o této čarodějce toho moc známo není, strýček Google vám moc neporadí. Spolehám tedy proto především na vaši představivost a zkušenosti.Vypracování
Ať už bylo o této čarodějce v knihách psáno cokoliv, není to pravda! Nevěřte jim.
Původním jménem se čarodějka jmenovala Zlatuška Kačábková, po té co se stala čarodějkou si však změnila jméno na Ammelinu "Šlachromnou", jelikož jí z nějakého důvodu připadalo, že se toto jméno pro čarodějku hodí mnohem více.
Ammelina byla jednou z těch čarodějek, kterým by stará Bábi Zlopočasná nejraději nafackovala. Neuměla příliš dobře kouzlit, ale vyžívala se v okultních symbolech, tajemných rituálech a temného mumlání. Záležet si také dávala na velice extravagantním zjevu. Oblékala se výhradně do luxusní černé a vlasy si bavila tak že měla polovinu vlasů čistě bílou a druhou čistě černou.
Když jí bylo sedmnáct let, zatoužila její dobrá dobrodružná dušička po něčem jiném než jsou hory, vesnice a zaříkávání ovcí, proto se jednoho dne sebrala a aniž by se s kýmkoliv rozloučila nebo se zajímala o to zda si někdo náhodou nebude dělat starosti, vydala se na místo, kam míří všechny ztracené existence. Do Ankh-Morkporku.
Ammelina je jediná čarodějka, která nějakou delší dobu pobývala v Ankh-Morkporku a rozhodně jediná čarodějka, která se kdy setkala s lordem Vetinarim. Nejspíše je také jediným člověkem, který kdy Patricii do očí řekl, že je bezcitný netvor a přežil. Ale o tom později.
Svérázná Ammelina se stala po svém příjezdu do města trnem v oku nejen mágům, u kterých je to pochopitelné, ale i cechu zlodějů po té, co přetáhla mladého zloděje koštětem když se jí pokusil oloupit a nacpala mu potvrzení o tom že má povolení krást do míst, o kterých slušná dívka raději ani nepřemýšlí.
Chvíli se pokoušela živit jako čarodějka, jelikož to bylo to jediné co alespoň trochu uměla. Brzy však ve městě objevila zcela novou vášeň a tou byly kočky. Většina lidí považuje Ankh-Morporkské kočky za pěkné bestie a co si budeme povídat ničím jiným ani nejsou, ale Ammelia objevila v kočkách to dobré, co je obvykle skryté za naježenou srstí a ostrými drápky. Brzy ji bylo možné zahlédnout, jak obchází ulice, zastavuje se u vchodových dveří a nabízí lidem ztracená koťátka, která v hojné míře lovila ze škarp a sudů s vodou.
Někdy v tu dobu se jí začalo přezdívat " Matička" Šlachromná nebo také "Kočičá máma". Někteří lidé tvrdí, že Ammelia získala s kočkami takové spojení, že byla později schopna se na ně napojit stejným způsobem jako Bábi Zlopočasná. Tato zpráva je však nepotvrzená.
Ammelia žila velice výstřední život. Zásadně létala nad Ankh-Morkporskými ulicemi na takřka neřiditelném koštěti, využívala svých jasnovideckých schopností pro sázení na dostihy a kde jen mohla, vtipkovala na účet mágů. Proto není divu, že se zvěsti o této podivné osobě brzy dostali až k chladným leč pozorným uším patricie a Ammelie jednoho dne dostala zprávu, že má v paláci smluvenou schůzku.
I s touto situací se Ammelia vypořádala způsobem pro ni vlastním. Když se objevila v kanceláři lorda Vetinariho, prostě se otázala, zda spolu mají opravdu sjednanou schůzku. Když Patricij tiše přisvědčil, vyjádřila se, že "to to tedy trvalo, než jí nějaký muž z Ankh-Morkporku pozval na schůzku". Když se vládce města přesvědčil, že tato osoba není nebezpečná, ale jen lehce šílená což vzhledem k běžné populaci města není zase takový problém a velice chladně se s ní rozloučil, vytáhla Ammelia z velké kabely malé koťátko a jestli ho prý nechce. Když lord Vetinari řekl, že koťátko nechce, nazvala ho bezcitným netvorem a co že prý to chuďátko malinké teď má dělat. Nakonec mu tam koťátko jednoduše nechala.
Co se s Ammelií stalo dál, o tom nic moc nevíme. Údajně město opustila a vydala se někam dál. Zato víme, co se stalo s koťátkem. Kotě brzy pojmenované jako " ty malá mrcho pusť to" dostal darem Patriciův sekretář Važuzel. Jeho malý synovec měl z koťátka ohromnou radost a dnes je kocourek milovaným členem rodiny.
ZZ
