Zadání domácího úkolu

V úvodu hodiny jsem se zmiňoval o Pátém elefantovi a jeho pádu na Zeměplochu. Vaším dnešním úkolem bude mi tuto pověst sepsat vlastními slovy. Všechny potřebné informace, které by vaše vyprávění mělo obsahovat naleznete ve výkladu. Rozsah minimálně na 3 palce.

Vypracování

Zdravím, pane profesore, doufám, že se vám moje teorie bude alespoň trochu líbit :)

 

Prastará želva A'tuin plula vesmírem již tisíce let. Na zádech nesla pět slonů, z nichž čtyři podpírali Zmeměplochu, zatímco pátý stál se svěšenou hlavou uprostřed a bez zájmu sledoval vesmír ubíhající kolem nich. Dávno ho ta podívaná nenaplňovala úžasem. Vše kolem pro něj ztratilo své kouzlo.

 

Celá pětice pocházela z prastarého rodu elefantů žijících v centru galaxie Centaurus A, byli postupně vybíráni, a někdy trvalo i několik generací, než se, podle rady starších, našel takový jedinec, který by dokázal obstát v otázce tak obrovské zodpovědnosti, jakou podpírání světa bezpochyby bylo.

 

Zprvu byli vybráni jen čtyři, Berilia, Tubul, P'Phon Velký a Jerakeen. Celá čtveřice svůj úkol brala velice vážně, považovali jej za největší čest, jaké se jim mohlo dostat a plnili ho opravdu svědomitě.

 

Po uplynutí tisíce let však rada staších přišla s novým nápadem. Rozhodli se vybrat pátého, jenž by se k nim připojil, učil se jejich řemeslu a po čase se vrátil zpět, aby jako profesor připravil novou generaci strážců Zeměplochy, až tito budou příliš staří.

 

Jejich idea je natolik nadchla, že vybírání vhodného adepta nevěnovali zdaleka tolik pozornosti, kolik by měli. Vždyť jeho přeci žádná velká zodpovědnost nečeká, říkali si, bude se jen dívat a sbírat zkušenosti svých bratří. Nebyli dost pečliví a příliš nezkoumali, zda se jejich kandidát pro podobný úkol vůbec hodí.

 

A tak se stalo, že se Velká A'tuin znovu přiblížila k oné galaxii a na její hřbet vystoupil pátý elefant.

 

Byl velmi mladý, pln nadšeného očekávání se na svůj úkol moc těšil. Jaké zklamání přišlo, když jej ostatní sloni ani nepozdravili. Úplně nového kolegu přehlíželi a nadále s povýšeným nezájmem upírali své pohledy na ubíhající vesmír před sebou.

 

Počáteční zaraženost překonal pátý elefant vcelku rychle. Byl to tvor velmi optimistický a okolní krása mu chladné přijetí starších bratří dokázala úplně vynahradit. Prohlížel si zářící galaxie, hvězdy i planetky a mlhovinová oblaka, a vůbec všechno, co na své pouti míjeli. Byl o něco menší než ostatní elefanti, mohl se tedy dle libosti procházet pod Zeměplochou, aniž by hrozilo, že o ni zavadí.

 

Dlouho jejich opovrhování dokázal nevnímat. Zaměstnával se ukládáním všech vesmírných jevů, jimž byl svědkem, nebo rozhovory s A'tuin. Příliš ho netrápilo že není s to splnit úkol, jímž byl pověřen. Stále očekával, že jej nejdéle do roka povolají zpět a jeho zbytečný pobyt zde skončí.

 

Jenže rok minul a nic se nedělo. Pomalu ale jistě se začínal nudit, doléhal na něj nezájem bratří, jeho samota a opuštěnost. Krásy vesmíru, jež mu tahle cesta nabízela, ho už nedokázaly rozptýlit a uspokojit. A tak strávil další rok, propadaje stále více zoufalství.

 

Hlavou mu začínaly táhnout zvláštní myšlenky. Co by se stalo, kdyby do Zeměplochy strčil? Kdyby schodil jednoho ze slonů z želviných zad? Co by zbylí čtyři elefanti, kteří se nesměli ani hnout, udělali, kdyby je začal tahat za ocasy či lechtat na břiše? Zakazoval si podobné myšlenky, ale čím déle zde setrvával bez jediné zprávy od starších, bez jediné naděje na návrat, tím hlubší deprese se ho zmocňovala. Už se nedíval kolem , jen stál a apaticky zíral před sebe.

 

I uplynul další rok, kdy pátý elefant pomalu ale jistě ztrácel sám sebe. I velká A'tuin si o něj dělala starosti, nemohla však dělat nic, jenom doufat, že se sloní starší ozvou dřív, než se odhodlá k nějaké hlouposti.

 

Její obavy se brzy naplnily. Mladý slon, kterého již omrzelo být tím nepotřebným, tím, kdo jen překáží, se rozhodl pro naprosto zoufalý čin. Rozběhl se po krunýři, dvěma skoky doběhl do jeho středu, vyskočil a zády narazil do Zeměplochy. Celý svět, jenž se na ní nacházel, postihlo strašlivé zemětřesení. Čtyři zbylí elefanti, již ji podpírali, poděšeně zavrávorali, A'tuin se vychýlila ze směru.

 

Pátý elefant v tom nastálém zmatku již nedokázal zabrzdit a vlastně ani nechtěl. V plné rychlosti přepadl přes okraj krunýře, vylétl vzhůru a byl by se rozlětěl napříč vesmírem, kdyby A'tuin, která se zoufale snažila udržet na svých zádech zbylé slony i Zmeměplochu, nezměnila směr a nedostala se přímo pod něj.

 

Zeměplošská gravitace ho stáhla dolů a on se, způsobuje tak další obrovské zemětřesení, zabořil hluboko do země. Nezbylo po něm nic, než obrovské množství tuku, potrhané kůže a polámaných kostí. Svým dopadem probudil nedalekou sopku, která jeho ostatky pohřbila pod vrstvou lávy.

 

O mnoho let později zde lidé počali s kopáním v domění, že by mohli najít nějaké nerostné bohatství. Místo něj však nalezli rozsáhlá ložiska tuku, který jako jediný přežil lávový přeliv a který je na Zeměploše velmi vzácný.

 

Velké A'tuin se podařilo nejhorším následkům onoho zoufalého činu zabránit, ona, čtyři strážci a později i rada starších tím však byli hluboce otřeseni. Nikdy se nedošlo ke konečnému výsledku v otázce, kdo je vlastně vinen. Zda starši, již se zmýlili svým výběrem, či oni čtyři elefanti, kteří jím od počátku pohrdali, nebo snad samotná želva, že s tím nic neudělala. Jisté je jen to, že už rada nikdy žádného budoucího profesora do vesmíru neposlala.

 

Přeji hezký den :)