Zadání domácího úkolu
4. mimořádný úkol
Pokud máte energie nazbyt, můžete zde vypracovat jeden ze tří úkolů zadaných v řádném domácím úkolu, který jste ještě nesplnili.
Pozor - volíte pouze mezi čísly 1, 2 a 3, nikoliv však mezi 1A, 1B, 1C a 1D.
Jestli tedy vypracujete v řádném úkolu možnost 1B, v mimořádném pak volíte mezi 2 či 3, nikoliv však mezi 1A, 1C a 1D!
Vypracování
Dobrý den, madam Esperanzo,
volím si zadání 2. Snad vás příběh pobaví. :)
***
I přes poněkud pošmourné, podzimně lezavé počasí se hráčů na tréninku sešel docela slušný počet. Chvíli se tlačili v hloučku, než je Esperanza rozdělila. Pak všichni vzlétli a zaujali své místo. Byl čas vypustit míče. Když se tak stalo, na hřišti svištěla dvanáctka nadšených trénujících, přičemž někteří dosud nevyužití hráči seděli na tribuně a klábosili. Nikdo z nich nevěnoval pozornost trávě na hřišti, po které se táhla vlhká, tmavá stezička.
Střelci se rozhodli zkusit, kolik přihrávek si dokáží mezi sebou předat. Červený míč tak letěl z ruky do ruky bleskovou rychlostí a hráči na tribunách jen kroutili hlavami podobnými kyvadlům starých hodin sem a tam, jak svižně si trénující přihrávky přehazovali. Když už toho měli dost, Heky camrál prostě mrštila k jedné z obručí, aby probudila Theresku, spokojeně klimbající v brankovišti. Střela nebyla nijak prudká, přesto se ozvalo výmluvné plesknutí, jak se camrál trefil přímo do větrem ošlehané klimbající tváře.
„Hej! Nechte si toho!“ zlobila se Thereska a mrzutě si třela čelo, zatímco nezachycený camrál, jak je jeho zvykem, dopadl s dalším plesknutím na zem, aby chvíli v trávě odpočíval a pak se zase vznesl do výšky.
„Přesný zásah!“ volali rozjařeně ostatní na Heky a smáli se.
Ani teď si ještě nikdo nepovšiml tmavých stop v trávě.
Započal obvyklý boj o camrál, střelci se shlukli do chumlu košťat, nohou a pěstí a zuřivě bojovali o camrál. Z peroucího se klubka po chvíli zazněly stále sílící nespokojené hašteřivé zvuky a mrzuté mlaskání.
„Koukej ho pustit, Angie, já ho chytila první!“ ozvalo se zpod hromady propletených rukou.
„Nerys, nech mi ho!“
„Heky, táhni vší silou, ať je náš!“
„Miku, využij své padoušství, ať ho máme my!“
Jenže klubko se nerozmotávalo a camrál tak byl stále v sevření všech šesti střelců. To už i ostatní hráči na hřišti zpozorněli, protože tak dlouhé zápolení nebylo na tréninku obvyklé. Když kapitánka zjistila, co se stalo, musela se smát, stejně tak se rozřehtali i ostatní. A právě teď konečně dopřáli pozornost tmavým skvrnám v trávě.
„No teda! Kdo by to byl řekl, že nám ta halloweenská výzdoba tak zavaří? Museli tudy asi táhnout ty stromky z lesa…“ konstatovala Esperanza a stále se otřásala smíchy. „Jen doufám, že se takhle ve smůle nevymácháme při zápasech! Naštěstí na tuhle smůlu je lehká pomoc…,“ švihla hůlkou a očistila kouzlem nejen míč, ale i slepené ruce a hábity svých hráčů, aby mohli trénovat dál.
