Zadání domácího úkolu

V jedné z cel proslulého vězení Nurmengard při přestavbě na muzeum objevili pergamen s dopisem někdejšího vězně.
Přepište mi text dopisu.

(Ať se to čte jedním dechem a je v tom nějaká emoce.)

Alespoň 4 palce.

Vypracování

Dobrý den mdm,

Vkládám vypracovaný mimořádný úkol, dopis nalezený ve věznici. Dopis zůstal ukryt, protože  vězeň jej ani nestačil odeslat. Dopis mu měl pomoct při útěku, obsahoval instrukce pro jeho věrného přítele, ale protože byl psán ve vězení dlouhodobě strádajícím černokněžníkem, obsahuje i informace navíc, pro útěk zcela nepodstatné, informace o životě ve  vězení, je skoro psán formou deníku, kterému se pisatel svěřuje. Prostě řečeno, má potřebu podělit se o své strádání s přítelem, což je v jeho situaci zcela přirozené a normální. V zoufalství se nakonec obrací i na samotného Merlina.

------------------------------------------------------------

Drahý příteli,

nevím, jestli kdy budeš tyto řádky číst, ale věřím, že se mně podaří najít kanál, kterým jej propašuji z tohoto pekla. Závisí na něm jestli zde já zůstanu či nezůstanu navždy. Víš, z počátku jsem byl úplně na dně. Kobka je stísněná, vlhká a temná. Zvuky, které se rozléhají celým tímto kamenným peklem mně drásaly až do hlouby mého nitra. Z jídla mně bylo stále špatně. Nazývat ty břečky jídlem je vlastně špatně. Byly a jsou to prostě hnusné břečky. Hejna krys se každou noc proháněla po mém chřadnoucím těle. Ano příteli, chtěl jsem umřít, neměl jsem už sílu jít dál. Ale dny ubíhaly a vysvobození nepřicházelo. Místo toho se mně do mysli začala stále víc vtírat myšlenka na pomstu těm, co mně sem do toho pekla dostali. A právě touha po pomstě se stala tou nejsilnější hnací silou. Začal jsem chtít žít. Jediné štěstí, že v tomto vězení nejsou mozkomorové. Ti by mně určitě v mé nejslabší chvíli dokázali zcela vysát. Takhle jsem, ale začal vnitřně sílit. Snad tisíckrát jsem v bezesných nocích vymýšlel plány jak se pomstím bystrozorům, co mně dostali, soudcům, co mě soudili a hlavně těm, co mně udali a spolupracovali s těmi prašivými poskoky z ministerstva. Budou všichni pykat, celé jejich rodiny. Budu je mučit těmy najstrašnějšími způsoby. Spolu s  plány na pomstu jsem ruku v ruce osnoval i plány útěku. A teď už to mám všechno vymyšlený. A proto jsme se rozhodl napsat i tento dopis. V mém plánu hraje velkou roli i pomoc lidí, které znáš a které musíš najít a informovat. Budu muset končit, jde sem strážný.

Je večer a já pokračuji s psaním dopisu. Stráž má dneska Hajaja. Ten je celkem snesitelnej. A hlavně v noci většinou celou službu spí. Takže můžu dělat věci, které jindy ne. Např. opékat krysy na ohni svíčky. Tím také dostávám potřebnou stravu, abych mohl sílit, břečka nazývaná jídlem rozhodně nezasytí. Tu spásnou svíčku mně opatřil právě Hajaja, dá se celkem lehce uplatit. Je takovou mou pokladničkou. Můj kontakt zvenku k němu ukládá galeony, které já používám k podplácení nejen jeho, ale i dalších. Díky tomu je tu život o něco snažší. Ale jinak je Hajaja nespolehlivej a je to ustrašenec. S ním v útěku samotným nepočítám. Místo něh____

              /___

 

V noci mě přestěhovali do sklepení kobky, nečekaně, sotva jsem stačil schovat pergamen s dopisem a brk, ani jsem nedopsal větu, něco se určitě děje. Snížili mně příděl té jejich břečky a nemám ani vycházky. Začínám se bát můj příteli. Celý můj plán může být zmařen. Navíc nemám ani svíčku a nemám jak opékat krysy. Na útěk musím být přitom v kondici. Co se to děje, na chodbě je nějaký rachot a řev. Musím přestat psát.

 

Jsem přikován ke stěně a skoro nemůžu psát. Hajaju zatkli ti prašiví poskoci z ministerstva. A sním odnesli i moje galeony, moji pojistku k cestě na svobodu a za pomstou. Přišel jsem o všechno, mám už jen zbytek brku a tento pergamen. Naděje na útěk se ztrácí, ale já se nevzdám, pomsta mě udržuje při životě.

 

Po deseti dnech ve sklepní díře mně opět umístili do obyčejné kobky s malým oknem. Ani nevíš drahý příteli, co je to za slast cítit slabé závany čerstvého vánku z tohoto malého okýnka pod stropem. Nevzdám se, začnu znovu. Opět mě nad vodou drží myšlenky na pomstu, zase přežívám jen díky té touze mstít se.Tebe teď žádám, abys o mé situaci vyrozuměl Bačkoru a Zevlouna a řekni jim, že jak to půjde, pošlu k nim můj kontakt, heslem bude třetí sloka z písničky, kterou jsme složili v jeskyni a nikdy jsme ji od té doby nezpívali. Oni už budou vědět. Ten kontakt jim pak řekne co a jak.

 

Merline buď ke mně milostiv, chtějí mě převézt do Azkabanu. Mezi mozkomory. Vše je ztraceno.

 

Jestli někdo v budoucnu najdete a budete číst tento pergamen, vězte, že jsem byl odhodlán vytrvat až do hořkého konce, ale vím, že Azkaban nepřežiju. Spravte budoucí generace o nelidském utrpení, kterému jsem byl vystaven. Proklíním mé věznitele a katy.

                                                                               Jack ♠

-------------------------------------------

S pozdravem Alf Wolfmoon