Zadání domácího úkolu

Asi tušíte, co vás čeká, a nebude to nic jednoduchého. Chtěla bych od vás tentokrát dvě básně, jednu symbolistickou a jednu impresionistickou. Zvolte taková témata, aby do daných stylů zapadala, vyhrajte si se stylem - ať lze vidět rozdíl. Na hodinách jsem vám snad styly dostatečně vysvětlila, kdo by s tím měl problém, ten se mi ozve sovou a zkusíme to nějak dořešit.

Vypracování

Odpoledne

Hladiny tyrkysové chvění

člověka láká k beznaději.

Na ní dvě labutě se blyští,

zobáčky peří sobě čistí,

a slunce ozařuje pleso.

Sta žab teď z vody povylezlo,

kuňkáním účastní se plesu.

Drobečky vodním krásám nesu,

házím je ztuhlé na hladinu,

vonící jako buket vínu.

Zelené rybky otvírají

tlamičky, hned se napapají.

Hleď! Čáp tu tiše poletuje

a žáby z výšky pozoruje!

Nebe a voda snoubí se tu

jak žízeň s vodou v pozdním létu.

 

Odpoledne

Nad krajinou žhne a pálí červené Slunce.

 

Davy poutníků se skryly v Jeskyni, která ze sebe vyvrhla filozofa,

jenž o ní napsal mnoho slov,

jako když z komínů parníku se vyvalí dým, sopky se bouří

a krátery jsou temnější než Slova, která založila svět.

Na poušti červený Písek vše vtahuje do svého náručí,

jasno je, jasno.

 

Lední medvěd nenávidí Slunce.

jeho kra unáší bělostnou srst daleko, tam kde se schovává yetti.

Sníh taje, nad kotlem, kde praská řeřavé uhlí

vaří se, kypí a zpěvem tuleňů valí se vodní pára výš a výše,

až tam kde přestává být k spatření.

Objetí dvou velikánů

umenšuje hory a pozdvihuje moře do výšin,

takže i Vědec začíná cítit, že směr monzunu je stále stejný, i když pokaždé jiný.

 

Až se poutníci, medvěd a yetti setkají na stejném Oblaku,

Slunce přestane žhnout

a všichni uvidí, co je zakázáno vidět.

Pak skončí svět.