Zadání domácího úkolu

Zkuste na A4 popsat vlastními slovy Cestu Blázna, tedy každou z 22 karet VA tarotu - můžete buď formou příběhu nebo postačí, pokud u každé karty vypíchnete její nejdůležitější významy, co se má člověk naučit?

Hodně štěstí!

Vypracování

Blázen, který představuje nás samotné se vydává na svou cestu životem. Jeho úkolem je naučit se dívat na svět kolem sebe a brát si z něho to podstatné, co ho může posunout dále...

Jako první se setkává s MÁGem – moudře vypadajícím starým mužem. Mág nás učí pozorovat svět. Křišťálová koule, kterou drží v ruce je spojnicí mezi naším vnitřním já a realitou. Paprsek, který jí prochází nám ukazuje, co si máme vzít z věcí, které prožíváme, z lidí, které potkáváme a ze situací, které musíme řešit, abychom příště byli moudřejší a abychom získané vědomosti příště dokázali použít ve svůj prospěch.
Je to průvodce a učitel, který říká – jsou věci, které Ti dokážu ukázat a naučit, ale jak věci nakonec dopadnou můžeš nakonec ovlivňovat jenom ty sám.

Druhé setkání přivádí Blázna k tajemné ženě hluboce zadumané do čehosi daleko mimo reálný svět. VELEKNĚŽKA nám ukazuje naše vnitřní já. Svět, do kterého můžeme nahlédnout jen my, nikdo jiný. A který se nám otevře jenom tehdy, dokážeme-li se utišit a odpoutat od světa chaosu kolem nás.
Mág nás naučil vnímat věci racionálně. Velekněžka nás učí, že věci se dají vnímat i intuitivně – pocitově a že tento um je neméně důležitý než rozum.

S třetí kartou přichází Blázen na bohatou zelenou louku, kde se před ním jakoby z pařezu vynořuje CÍSAŘOVNA se zářícím dítětem v rukou.
Vše, co v životě děláme nese nějaké výsledky. Pokud jsme se dobře naučili to, co nám říkal Mág a Velekněžka, pak dítě, které drží Císařovna je výsledkem toho, co jsme dokázali.
Císařovna nám ale ukazuje nejenom plod našeho úsilí, ale i fakt, že to není konec všeho. To, co jsme dokázali musíme chránit, zúročovat a dál rozvíjet, nikoli usnout na vavřínech. Chceme-li něco, musíme se o to starat.

Není lehké umět dosáhnout čeho chceme a pokud se nám to přece jen podaří, není lehké tento stav udržet. Proto je další kartou na cestě Velkou Arkánou CÍSAŘ, aby nám vysvětlil, že je třeba mít nějaké zásady, mít jasno v tom, co si myslíme, nenechat se zastrašit překážkami.
Císař nás učí být schopnými a samostatnými jednotkami ve světě, který nikomu nic nedá zadarmo. Učí nás nebát se projevit svojí vůli. Rozhodnout se, co je pro nás dobré, z čeho můžeme dál těžit. Je to realista a chce to i po nás. Vyžaduje, abychom byli silnými, protože slaboši nikdy svého nedosáhnou.

VÍRA přichází právě včas. Mág, Velekněžka, Císařovna a Císař nám ukázali, jak zhruba bychom měli v životě fungovat – učit se, vnímat svět realisticky i intuitivně, sklízet plody svých úsilí a starat se o ně a držet život pevně ve svých rukách.
Muž se sepjatýma rukama v hlubokém zamyšlení nás teď nechává si odpočinout. Zastavit se a zamyslet se. Nechce po nás, abychom se obraceli do svého nitra jako Velekněžka. Chce po nás, abychom pochopili SMYSL toho, co nám předchozí karty ukázaly. Chce abychom nechali naše asociace plout vzduchoprázdem, abychom sami sobě kladli otázky a průběžně si na ně dávali odpovědi. Abychom nenechali věci jen plynout kolem nás, ale abychom si je uměli spojovat dohromady.

Šestí na Bláznově cestě jsou MILENCI – Ti mají za úkol Blázna naučit komunikaci s vnějším světem a vytváření si vztahu/ů k ostatním lidem. Říkají mu, že ač nás Císař naučil jakkoli silné samostatnosti, nejsme na světě sami. Je důležité, jak se na venek chováme k ostatním. K protloukání se životem nestačí pouze síla vůle, ale musí se projevit i jistá dávka otevřenosti a diplomacie vůči ostatním. Nehledě na to, že člověk, který jde životem sám nikdy nebude šťastný, proto je důležité, aby kromě svých tužeb budoval i vztahy, ať už jde o rodinu, přátele, či životního partnera.

Jak si Blázen kráčí po cestě VA, předjíždí ho VŮZ. Dva svéhlaví koně řízení silným vozatajem. Tady se Blázen učí ovládat své emoce. Sjednotit myšlenky, touhy a přání tak, aby se nedostávaly do rozporu. Kdyby si vozataj nebyl jistý tím co chce, koně by se rozutekli do stran a vůz by roztrhali. Stejně tak rozhárané by mohlo být Bláznovo vnitřní já, kdyby neuměl uspořádat své emoce a člověk, který si není jistý sám sebou dělá málokdy správná rozhodnutí.

Sotva odezní dusot kopyt, už stojí Blázen tváří v tvář tygrovi a ženě, která ho má spoutaného na řetězu, Toto zvláštní duo přišlo, aby podpořilo to, co již naznačil vozataj. Každý z nás má v sobě kladné i záporné vlastnosti. Nejde o to, které převažují. Jde o to, jak je umíme používat. Ono ne vždy jsou záporné vlastnosti na škodu a pokud někoho zavalíme vlnou kladu, taky to vždycky není dobře. SÍLA nás učí si všechny tyto vlastnosti uvědomit, uvědomit si jejich sílu a umět je krotit ve chvílích, kdy je chcete použít nebo jimi někoho ovládat, ať už vědomě či automaticky.

Po všech dosavadních setkáních pociťuje Blázen touhu být chvíli sám. Proto nyní nalézá POUSTEVNÍKA, se kterým se může na chvíli zahloubat do ticha, uvažovat o všem co zažil, vyvozovat z toho výsledky, hodnotit je... Sundá ze sebe veškerý tlak všeho a sbírá energii jít po životní cestě dál. Slepuje dohromady své sebevědomí a chuť znovu něco objevovat, které mu pošramotily životní zkušenosti. Když se nakonec zvedne a míří si pro radu k další kartě, je mu mnohem lépe...jako by vnitřně povyrostl...

Bláznovy další kroky vedou ke kartě KOLO, které vidí jako zobrazení světa ve kterém se narodil. Kolo ‚žije‘ svým životem a dává nám pocit, že my jsme jen jednou ze zubatých zarážek v něm a nemůžeme s tím nic dělat. To ale není úplně pravda. Blázen sem přišel, aby pochopil, že se životem nemusí nechat jenom unášet, ale může ho i ovlivňovat. Stačí jen natáhnout ruku a cuknout se zlatou obručí a kolo se bude pohybovat jinak. Možná to půjde z tuha, ale jak by řekl CÍSAŘ – je to jen o naší vůli a volbě. Kolo tedy Blázna učí, že je jen na něm, jakým směrem se bude jeho život ubírat.

Kartou následující po Kole je SPRAVEDLNOST. Žena, která ji ztělesňuje vypadá stejně mechanicky, jako Kolo, které jsme právě opustili. Jak již její jméno napovídá, učí Blázna rozeznávat dobré od špatného. Jedině tak může mít život smysl. Vzhledem k tomu, že nemá oči, lze mnohem jasněji chápat, že to, co vidíme nemusí být vždy podstatné a musíme brát ve zřetel i jiné aspekty.
Kromě hodnocení nás však také učí, že spravedlnost není samozřejmá a mnohokráte si ji musíme sami vybojovat.

Pár kroků za spravedlností je VISELEC ve své tradiční poloze vzhůru nohama. Nehnutě učí Blázna trpělivosti. Říká, že občas v životě přijdou nepříjemné situace, odklady nebo omezení, které z nějakého důvodu nejde nijak řešit ani změnit. Zkrátka je potřeba se obrnit trpělivostí a nastálou situaci přestát, popřípadě být odhodlaný se obětovat (udělat ze sebe obětního beránka), aby se situace někam pohla.

Po Viselci přichází zvláštní žena ve fialové kápi, jejíž pohled nahání husí kůži. SMRT přišla Blázna naučit, že k tomu, aby se člověk posunul ve svém vývoji a životě dál je potřeba, aby věci podléhaly koloběhu VZNIK-ZÁNIK. Něco musí zaniknout, aby mohlo nové začít. My se pak musíme umět vyrovnat s tím, že zaběhnutý rytmus, na který jsme zvyklí je pryč a musíme se umět vyrovnat s novými situacemi, věcmi, lidmi a umět se přizpůsobit novým okolnostem.

Za zády Smrti se na obloze vznáší anděl MÍRNOSTi. Ten Bláznovi ukazuje, že ve vypjatých chvílích je potřeba zpomalit, zamyslet se a najít zlatou střední cestu, jak situaci řešit.
Každá věc má svou dobrou a špatnou stránku. I v té nejtemnější chvíli se dá myslet na světlou naději. Mírnost nás učí si ve špatném najít to lepší. Učí nás, že když se kaše jí, tak není nikdy tak horká, jak se uvařila. Jen zachovat klid a chtít hledat kompromisy.

Po andělu přichází ĎÁBEL. Ten nás narozdíl od Mírnosti vyzývá, abychom se zabývali těmi nejtemnějšími stránkami svého já, které si neradi připouštíme. Přestože to vypadá děsivě, neměli bychom se toho bát, ale postavit se tomu čelem. Pokud si budeme plně vědomi svých slabostí a budeme-li schopni si je připustit a něco s nimi dělat, pak nás nestrhnou na kolena ve chvílích, kdy na to ostatní budou spoléhat.

Od zpytování našeho svědomí se Blázen přesouvá k věži, nad kterou právě zuří nečekaně silná bouře. Tady se má Blázen naučit chápat, jak málo stačí k tomu, aby se jeho ideje začaly rozpadat. Jak tenká je hranice mezi realitou a iluzí, kterou si sami nalháváme. Proto, abychom nebyli tak zranitelní je třeba pochopit, co se nám snažil říct Ďábel a s radou Věže stavět svůj život na skutečných věcech ne na sebeklamu.

Po ďábelském mučení vlastní duše a po bouři u Věže přichází ticho a klid. HVĚZDA nám dává možnost si zase chvíli odpočinout. Ukazuje, že zvládnout nároky Ďábla a Věže je možné. Dává Bláznovi naději, že vše zvládne. Dává mu čas, aby si udělal jasnou představu o tom, jaké chce nyní zaujmout postoje.

Na Hvězdu svítí svým sporým světlem LUNA a trochu Blázna mate, protože v šeru se cesta hledá hůř. Tady se Blázen učí nenechat se zmást ztíženými podmínkami. I pod mlhou šera zůstávají věci pořád stejné. Pokud se dobře naučil od Hvězdy najít a držet se svých stanovisek, je Luna pouze zkouškou jeho odhodlání, zda dokáže ve svých názorech setrvat.

Po temnotách ve kterých září Hvězda a Luna se začíná rozednívat a Blázna oslní paprsky SLUNCE. Znamená to, že se úspěšně dostal z pavučin Luny, že jeho přesvědčení jsou správná a že je jeho vůle prakticky neotřesitelná. Teď nastává čas, kdy si konečně může učit optimismu a radosti, kdy se může plně oddat euforii z těžké cesty, kterou prošel. Nelze neustále jen nad něčím bádat a přemýšlet je třeba se i bavit a uvolnit mysl zcela od všech našich pozemských problémů.

I když by se mohlo zdát, že Sluncem a oslavou Bláznova cesta končí, čeká ho ještě SOUD.
Teď, když už Blázen ví, co chce a jak toho dosáhnout, je nutné, aby vytáhl kostlivce ze skříně a jednou pro vždy s nimi zatočil. Aby uzavřel staré kapitoly života, které by ho mohly ještě nějakým způsobem táhnout ke dnu. Aby mohl začít svůj nový život s čistým štítem a nepopsaným listem papíru.

Nu a konečně se před Bláznem otevírá kýžený SVĚT. Tady Blázen uzavírá kruh a spojuje v jeden celek všechno to, co se od jednotlivých karet VA naučil. Zná své slabosti i své silné stránky, ví jak je ovládat. Ví co chce a jak toho dosáhnout a ví i jak se chovat, když odněkud není východisko, protože je odolný vůči nespravedlnostem života. Svět je ukončením jeho cesty a přitom začátek cesty nové.