Soutěže 1882
Výuka 2155
Semináře 736
Hogwarts.cz

Autor: James Watfar
Práce odevzdána: 11. 9. 2015 22:35
Předmět: Nitročáry, 2. A
Termín: 1. termín

Zadání domácího úkolu

Vítejte u prvního úkolu z dalšího putování krajinou Nitročar. Dnes si procvičíme vašeho vnitřního ďáblova advokáta, o němž jsme hovořili na hodině, a zasadíme tak semínko vaší nepřetržité reflexi a kritickému myšlení. Úkol bude mít 2 části, pro jeho splnění musíte vypracovat obě. 

1. Soustřeďte se na téma diskuze: Měla by se nitrobrana vyučovat jako povinný předmět pro studenty již od 1. ročníku studia čar a kouzel?

Ujasněte si svůj postoj a formulujte jej v prvním příspěvku, kde zmíníte hlavní argument, proč tak a ne onak. Tím však práce nekončí, budete totiž v diskuzi pokračovat dál. V následujícím odstavci předložíte k tomuto argumentu protiargument a budete se snažit si původní pohled vyvrátit. Na druhý odstavec bude zase reagovat třetí příspěvek, který představí protiargument protiargumentu. A tak dále. Celkem očekávám alespoň 6 vstupů, v nichž budete předkládat argumenty pro různé postoje a nahlédnete na daný problém z co největšího počtu stran. 

Snažte se se do jednotlivých zorných úhlů opravdu vcítit, opravdu jimi vidět. Vím, že jste banda inteligentních lidí, kteří by zvládli ta slova chrlit i na prázdno a klouzat po povrchu. Ale potřebujeme, abyste si to zorné pole skutečně rozšířili, takže to nešiďte - nejkvalitnější argument stejně přednesete, když mu budete alespoň částečně věřit. A tomu se při správném vidění nevyhnete.

2. Od hradních pamětníků často slýcháte ohranou mantru "Hogwarts už nejsou, co bývaly". Ať už k ní máte jakýkoli postoj, bude vaším úkolem heslovitě (!) vypsat přesně 10 možných odůvodnění, proč by dotyční něco takového říkali, proč to vidí právě takhle. 

Úkol nebude kratší než 3 palce, ale to pro vás předpokládám nebude problém.

Vypracování

První část:

 

Měla by se nitrobrana vyučovat jako povinný předmět pro studenty již od 1. ročníku studia čar a kouzel?

 

NE: Rozhodně ne! První ročník je jednoduše moc brzo na tak náročnou disciplínu. Je to vlastně tak trochu vyšší magie, žádné mávání hůlkou, které může způsobit nanejvýš neškodný výbuch a pár středně těžkých zranění, maximálně někoho lehce zabít. Nitrobrana pracuje s myslí, s tím nejkřehčím a nejdůležitějším, co každý kouzelník má. S myslí, a zvláště s kouzlením okolo ní, není žádná sranda. Prváci jsou opravdu příliš mladí, jejich mysl nemůže zvládnout to co dokáže nitro starších, zkušenějších a odolnějších kouzelníků a nucenou nitrobranou v takto útlém věku by se mohlo napáchat mnohem víc škody, než užitku.

 

ANO: Výuka nitrobrany pro první ročník by samozřejmě byla náležitě uzpůsobena věku! Studentům by se dostalo samotných základů, těch nejprvnějších poznatků a poučení, jen základní kamínky, které by je na celý náročný obor dobře připravili, ale zároveň by nehrozilo žádné riziko. Vetknout do mladé hlavy základy má spoustu výhod. Studentík už bude o celé věci uvažovat, nebude o ní mít zkreslené představy, bude mnohem připravenější na studium a pokud se první krůčky nitrobrany pojmou zajímavě, mohli by být prváci i motivovanější. Ztratili by strach z neznámého - nitrobrana je přeci jen trochu tajemná věda. Výuka už v útlém věku není žádný problém, právě naopak!

 

NE: Ale útlý věk je problém ve výuce! Mysl prváka není na nitrobranu připravená už jenom proto, že jde o první ročník. Malý kouzelník zažívá největší změnu v životě. Odchází z domova a myslí si, že je to na sedm let. Poznává nový kolektiv lidí, nové prostředí, ze všech stran na něj útočí celá řada nových poznatků. Musí si zvykat na režim internátní školy. Musí se vyrovnat s řadou profesorů, s prostředím své koleje. Stýská se mu, má strach, radost, je nervózní, roztěkaný, vyčerpaný sletem událostí a přitom pořád dětsky hyperaktivní. V hlavě má učiněný zmatek! Pro nitrobranu je důležitá vyrovnaná mysl. A i kdyby byl student prvního ročníku tak vyspělý, že by byl vyrovnání mysli za běžných okolností schopen, první ročník není běžná okolnost. Do takových myslí by se neměly pro jistotu nalévat ani základy. Mají čas, spoustu času.

 

ANO: Právě taková mladá mysl by přeci uvítala některé principy nitrobrany! Copak má smysl uklízet v jasné a klidné mysli? Nemá. Studentům by studium pomohlo zmatek ve vířícím prváckém nitru zvládnout. Líp uchopit, pochopit, kontrolovat. Prakticky by se výukou zabily dvě mouchy jednou ranou. Navíc! První ročník a všechny ty divoké stavy mysli, to je vlastně neopakovatelná příležitost aplikovat prakticky základy nitrobrany. Klidní studenti vyšších ročníků se vlastně učí už spíš teorii, nemají to úžasné prostředí, ve kterém poznatky rovnou prakticky odzkoušet. Mladá mysl je tak nejenom vhodná, ale dokonce vůbec nejvhodnější pro uchopení prvních zásad nitrobrany.

 

NE: A jsme u toho, praxe! Praxe je nebezpečná. Na papíře kouzla katastrofy nezpůsobí. Většinou. Jakýkoli přechod do praxe už ale může napáchat řadu škod, mysl jedenáctiletého kouzelníka není hřiště, pro Merlina! O tom se vůbec nesmí uvažovat. Pokud pozoruhodná mysl prváků svádí k takovým úvahám, pak je třeba ještě důrazněji trvat na tom, aby se do povinných osnov pro první ročníky nedostala ani stopa umění nitrobrany. Schopní starší studenti o praxi ochuzeni nebudou. Mysl je dost složité místo, vždycky v ní budou vhodné podmínky pro studium. Vždyť nitrobrana je obor na celoživotní studium a staří kouzelníci si nestýskají, že už jim není deset. Opírat se tedy o jakousi vhodnost prostředí, to je velice chabý argument. Příliš vhodné prostředí láká k příliš dlouhým výletům. A tohle je navíc vhodné jen zdánlivě.

 

ANO: Vždyť praxe může být v nitrobraně i neškodná. První ročníky si osvojí jen tolik, aby byly lépe připraveni na náročnější fáze studia. Ty navíc půjdou později mnohem lépe, jakákoli rizika se tak vlastně sníží! Dobrá příprava není nikdy na škodu. Nesmíme kvůli neopodstatněným obavám pohrdat příležitostí, tvárná a otevřená mysl tak mladých lidí je vzácná, většině kouzelníků je jedenáct jen jednou za život!

 

NE: Tvárná, otevřená, příležitost... to jsou v oboru nitrobrany velice nebezpečná slova!

 

ANO: Ne když s nimi nezachází šílenec!

 

NE: Jen šílenec by ohrožoval dítě!

 

ANO: Jen šílenec by nevyužil příležitosti!

 

NE: Už zase příležitost?!

 

ANO: Jděte mi k šípku, nerozumíte tomu!

 

NE: Nápodobně!

 

ANO: No jo, ale jak to teď bude s tou výukou, když se neshodnem?

 

NE: No jak... půlku to budem povinně učit, půlku ne a uvidíme co se stane.

 

ANO: Ha, experiment na dětech!

 

NE: A placený, placený!

 

ANO: Zbožňuju kouzelnické školství!

 

 

No, tak vám teď nevím, který názor zastávat. Přitom jsem začínal s jasným, křišťálově čistým, odmítavým. Že já se poslouchal...

 

 

Druhá část: