Zadání semináře
Zdálo se vám, že jste po vykonávání magických úkonů byli unavení? Jak jste tuto situaci řešili? Dokážete hospodařit s magickou mocí, nebo se vždy snadno vyčerpáte a pak vám činí problém provádět i ta nejjednodušší kouzla? Domníváte se, že je důležité umět s magií zacházet?
Rozepište se. Stvořte mi úvahu, odborné pojednání, případně příběh. Je to na vás. Držte se výše položených otázek a dbejte na minimální délku tří palců.
Vypracování
Dobrý den, pane profesore Petersvoode,
s nutností rozvážit si síly a nevyčerpávat se rozhodně souhlasím. Zkusím to předestřít formou příběhu.
***
Tak příšerný den Nelly už dlouho nezažila. Cítila se jako pětkrát použitý citron, který někdo zapomněl vyhodit. Neměla už na nic náladu, na nic sílu, přesto se zvedla a šla dostát svému slibu, že kamarádce pomůže s učením toho nového kouzla. Sama s ním měla při výuce co dělat, zkoušela to zas a znovu, ale pořád to nešlo tak dobře, jak by chtěla. Věděla, že je to nerozumné, přepínat své síly, ale slib je slib. Vyšla z pokoje a hlava se jí cestou trochu točila. Možná že to není přepínáním sil, prostě se jen špatně vyspala nebo na ni leze rýma…
Když se o hodinu později vláčela ještě unavenější zpět k pokoji, najednou se jí zachtělo jít na chvíli na čerstvý vzduch. Tušila, že v kolejní místnosti by ji ještě někdo jakožto pečlivou a zkušenou studentku mohl poprosit o pomoc s učením, a ač byla od přírody laskavá a neuměla moc říkat ne, dneska už opravdu neměla chuť nikoho něco učit. Sešla po schodech dolů a pomalým tempem zamířila z hradu ven.
Kroky ji vedly k jezeru. Svěží jarní vzduch byl cítit kvetoucími šeříky a ta vůně jako by Nelly vlévala do žil novou sílu. Posadila se u jezera a naslouchala šplouchání drobných vlnek, po chvíli se položila na obří placák, který byl snad už celými generacemi školáků používaný jako forma tvrdého lehátka. Zavřela oči a jen dýchala, v hlavě se jí všechno motalo, ještě pořád se jí chtělo spát a cítila se vyčerpaná. Pak ale jako by se jí vracely síly, jako by ji kámen pod zády hřál a posiloval… Nelly začala rozvažovat a myšlenky získávaly jasnější tvar. Takhle to dál nejde. Má ráda učení, ale všeho moc škodí. Nesmí se přepínat, protože pak by to bylo jedině na škodu. Dneska to na sobě viděla, kdyby při cestě k jezeru zkusila obyčejné Lumos, věřila, že by se hůlka ani nerozzářila. Bude se muset naučit lépe hospodařit se silami a taky říkat lidem ne. Posílená na těle i na mysli se zvedla, prohlédla si radostně jezero a jeho břehy a trochu osvěžená se vracela zpět k hradu.
