Zadání semináře

Na výběr máte několik témat. Poprosím vás, abyste si vybrali pouze JEDNO a náležitě jej zpracovali. Tak trochu bazíruju na kvalitě vypracování, tak se snažte, ať zbytečně neztrácíte čas psaním nesmyslů a já jejich opravováním. -usměje se-

1) Pokuste se sami vytvořit 5 básní, které budou splňovat formu haiku. Každou takto vytvořenou báseň mi taky okomentujte. Co jste se snažili zachytit, jak chcete, aby působila na čtenáře? (pět básní a text kolem 4 palců postačí)

2) Na hodině jsem nastínil jeden problém překladu poezie. Jaký na něj máte názor vy? (zamyšlení na min 4 palce)

3) Zaujala vás některá z haiku? Můžete mi nakreslit obrázek, jenž bude onu báseň vyjadřovat. Pakliže vás žádná z výkladu nezaujala, zkuste si projet tento odkaz a vybrat si tu pravou (nutná znalost angličtiny). Do vypracování mi ji pak přepište. (jeden barevný obrázek s podpisem)

Vypracování

Dobrý den, pane profesore Kouheii,
snad verše přivanou trochu básnivé radosti. Haiku mám ráda, ale ne vždy i přes snahu vyjdou tak, jak si člověk usmyslel, když si stanovil ztvárnit určitý moment v básnivém obrazu. :)

Za soumraku brouk
vráskami v kůře stromu
pospíchá domů.

Jako malá jsem velmi ráda sedávala na letité kamenné zídce u ještě letitější lípy, tehdy už jí určitě bylo víc jak sto let. Měla hrubou kůru, rýhy a výstupky v ní tvořily hotové cesty. Když jsem si tak na tento strom vzpomněla, vybavili se mi občas i mravenci a brouci, kteří skrze tyto cestičky, místy hotová pohoří, pospíchali kamsi… domů.

V náruči větru
s důvěrou letí listí
vstříc budoucnosti.

Vždycky mě dokáže zaujmout poletující listí ve větru. Často vypadá tak klidně, smířlivě, optimisticky navzdory tomu, že pro to listí už etapa života skončila a suché zůstane někde na zemi rozemleté následně zubem času. Když se půvabně vznáší s ladnými křivkami, když tvoří malá tornádka, je to pro mě kouzelný pohled.

Jak laskavá dlaň
mi šeříkové květy
pohladily skráň.

Miluji šeřík a jeho vůni. Pokud jste se někdy prodíral skrze šeříkové křoviny, určitě se Vám také přihodilo, že Vás pohladili po tváři, po vlasech, že Vám ty drobné kvítky zapadaly až za oblečení a celého Vás navoněly. Vždycky se mi ty drobné voňavé poklady zdály heboučké, křehké, jemné a hladivě laskavé, velká radost v malém provedení.

Oděna mlhou
roky hlazená vrba
klaní se jaru.

Včera jsem venku na kopci zahlédla starou vrbu. Kdysi do ní uhodil blesk, její kmen se rozvětvil a některé větve padají dolů, jiné do stran. Čas ji místy hladil krutě, místy méně drsně. Byla zahalená do husté mlhy a připomínala bytost, která se klaní jaru za úlevu od mrazu, bytost, která děkuje za další rok života.

Ledová stezka
mě zlákala lehnout si
a kouzlo hvězd zřít.

A na závěr něco hravého. Aneb jak může dopadnout taková úplně obyčejná cesta kolem domu k popelnici a zpět, když je cesta pokrytá ledovou krustičkou. :) Když se přenesete přes to uklouznutí a pád, můžete si (alespoň na vesnici rozhodně ano) užít pohled na mrazem vyjasněnou oblohu plnou zářících hvězd.

Děkuji za tento velmi osvěžující seminář, pane profesore!