Zadání domácího úkolu
Vzpomeňte si na nějakého známého upíra a napište mi jeho životopis. Rozsah 3 palce.Vypracování
Tak podruhé nějaký životopis.. No, nic klasického se mi psát už nechtělo, tak takový odlehčený, Hrabě Drákula jako spisovatel!
Vlad III. Dracula, nebo, jak ho zná většina kouzelnické, ale i mudlovské veřejnosti Hrabě Drákula je velice známý historik a spisovatel, ale také pohádkově bohatý upír a kouzelník žijící v Rumunských horách na svém vlastním Hradě. Narodil se před zhruba dvěma tisíci lety, což vysvětluje celkem dobře jeho znalosti historie - a zároveň mu to dalo opravdu víc, než dost času k tomu, aby dovedl své pisatelské umění k dokonalosti. A samozřejmě fakt, že zdědil celé panství a bohatství po svém otci jeho životu nijak neuškodilo. Dva tisíce let je ale poměrně vysoký věk už i pro upíra, ne, že by to nějak vadilo jeho fyzickému stavu, život už ho prý ale začíná lehce nudit, alespoň o tom píše ve svém díle „Pohled do duše upíra“ (2000). Vysvětluje tam také, jakými problémy si upíři museli projít v rané kouzelnické společnosti, popisuje své problémy s mudly a také lehce zmiňuje své obavy o budoucí generace upírů a úpadku upíří rasy, zejména kvůli posledním módním výstřelkům v upíří společnosti jako třeba záliba ve velice povrchních věcech typu rychlá auta nebo v očarovávání svého těla tak, aby se na slunci třpytilo, jako by snad už upíři nevzbuzovali dost pozornosti sami o sobě, když někam přijdou. Zároveň ve své knize také odsuzuje nové pokusy o smlouvy mezi upíry a vlkodlaky, které označuje za naprostou blbost. Ve svých názorech tedy zůstává i nadále poměrně konzervativní, čímž se poněkud odlišuje od upírské konkláve v Itálii. Za zmínku také nepochybně stojí některá z jeho starších děl, jako například „Život upíra v křesťanském světě“, kde vypráví o životech upírů během křížových výprav a křesťanského fanatismu a době Inkvizice a nabízí nám tak pohled přímo mezi upíry v době, kdy na ně byly pořádány hony a nejeden upír skončil na hranici doopravdy upálen. Ve své další knize „Historie východní Evropy“ popisuje vývoj v celé Východní Evropě prakticky od svého narození až do vydání knihy v roce 1899, je to kniha rozsáhlá a bohatá na detaily, je to vrcholné dílo kouzelnické historické literatury a také odkaz často opomíjené upírské kultury v kouzelnickém světě. „Příběhy rumunských panen“ jsou pak četbou spíše oddychovou, kterou Hrabě napsal, jak sám řekl „z dlouhé chvíle“ a představuje sbírku příběhů z všedního života upírského, jeho zážitky s mudly, zejména pak jeho zážitky s mudlovskými mladými slečnami, které měl a stále má Hrabě stále velmi v oblibě. Tím se tak nějak zapsal i do mudlovské historie, kde o jeho existenci kolují různé báje, mýty a pověsti, většina z nich vypráví příběh, který není tak úplně od reality, přestože tomu v mudlovském světě téměř nikdo nevěří, a pokud se objeví někdo, kdo by těm bájím snad věřil, zcela náhodou prostě a jednoduše zmizí, aniž by si toho někdo všimnul. Pan Hrabě nicméně odmítá, že by s takovými zmizeními měl cokoliv společného, k žádným vyšetřováním ale v kouzelnickém světě zatím nedošlo z důvodů zcela prostých - jde jen o mudly. Momentálně by měl pracovat na zcela nové knize zabývající se problematikou mudlovských vojenských konfliktů 20. a 21. století, vyjít by měla i ve zjednodušené podobě tak, aby vše pochopil i mudlovského světa neznalý kouzelník, v příštích patnácti až dvaceti letech bychom tak mohli mít v knihkupectvích první výtisky (Pan Hrabě říkal, že už pouze dodělává detaily, a že kniha bude už brzy dokončená).
Pan Hrabě zdědil velké panství s hradem, ale také rodinné trezory a poklady, to mu dodalo dostatečný základní kapitál pro založení hned několika dobře zavedených společností a to jak ve světě kouzelnickém, tak ve světě mudlovském. V kouzelnickém světě se jedná například o upírskou sociální síť VampBook nebo řetězec rychlých občerstvení pro upíry MC Blood, v mudlovském světě zase vlastní několik krevních bank a prodává tak krev do nemocnicí z celého světa.