Zadání domácího úkolu

Najděte odpovědi na následující zákeřné otázky:

1) Co je to Modrýzub?

2) Co mudlové označují pojmem smártfoun?

3) Jaké další vychytávky najdeme v mluvících kostičkách?

4) V čem je lepší opravdová knížka a v čem tzv. čtečka knížek?

Minimální délka textu bude 3 palce.

Vypracování

 

1) Modrý zub je zub ebaftrického žraloka modrého, používá se k ebaftrickému zakousnutí tohoto neviditelného zubu do druhého ebaftrického přístroje. Jinými slovy lze tak mezi dvěma přístroji vytvořit ebaftrický most po kterém mohou přebíhat různé věci sem a tam. Zuby žralokům dorůůstají průběžně, takže je  ztráta zubu příliš netrápí a lidem takový zub přináší mnoho užitku, protože nepotřebují ebaftrické hadičky.

2) Smártfoun je podruh telefounu, určeného primárně k broušení prstů o lesklou obrazovku. Mudlu, který telefounuje smártfounem uvidíte totiž zřídka, zvláště v dopravních prostředcích se broušení prstů věnují mudlové v hojném množství. Smártfouny jsou totiž taková kapesní počítadla. Vypadají jako tabulka čokolády, často mívají nějaký kožený nebo barevný obal, který má za úkol chránit brusnou plochu  na prsty, jejíž sekundární funkcí je obražofkování, a tedy zobrazování obrázků a dotykových tlačítek. Smártfoun umí dělat hry, umí vás připojit do pavučinové sítě internetu, umí do sebe vcucnout fotoaparát a také programy na všechno možné (takzvané aplikace, neboli apky). Jeho výhodou je jeho přenositelnost a vychytávkovitost.

3) Smártfoun umí v sobě schovávat hry a zábavné apky jsou proto velmi oblíbené. Apky mohou být i výukové, mimo jiné i na cizí jazyky –  studovat tak můžete třeba i exotické jazyky, dokonce japonštinu nebo čínštinu. Pak existují apky komunikační pro posílání zpráv a ty zas nahrazují naše sovy. Samozřejmě, že ve smártfounu je schovaný foťák a vše potřebné pro práci s digitální fotografií, mudlové se fotkami ze smartfounu rádi chlubí a ukazují si je navzájem. Smártfoun vůbec slouží ke chlubení, jak vytunění jste mudlové. Ono totiž musíte mít nejnovější model a záleží na výrobci, takže bych to skoro přirovnala k závodním košťatům pro famfrpál, tam rivalita mezi majiteli funguje podobně.

4) V opravdové knížce můžete listovat a máte přitom druhotné hmatové a čichové vjemy, vnímáte papír prsty a vdechujete jeho vůni, to čtečka nemůže napodobit. Ilustrace jsou podle mne také lepší na křídovém papíře než na obrazovce čtečky, hlavně ty barevné ve čtečkách ztrácí své přednosti. Knize také nedojdou baterie a nevypne se vám těsně předtím, než se v detektivce dočtete k nejnapínavějšímu místu a tudíž zjištění, kdo je vrah. Na obranu čteček je třeba říci, že baterie vydrží poměrně dlouho,  a že se elektronický inkoust pohodlně čte. Za nevýhodu knih považuji jejich váhu a obtížnější přenositelnost tlustých bichlí. To u čtečky odpadá, protože ta je tak akorát do ruky a vejdou se do ní stovky knih najednou, takže je to jako mít bezednou knihovnu, což je pro vášnivého čtenáře jako jsem já skvělá věc. Čtečka knih je podle mne vynález, který se mudlům celkem povedl a mám ho ráda, jen ta občasná závislost na ebaftřině je mrzutá.

 

Gita Hrdličková, Zmijozel