Soutěže 1890
Výuka 2187
Semináře 749
Zmijozel

Autor: Zpytlehněv Zďáblíkov
Práce odevzdána: 23. 5. 2016 12:47
Předmět: Zeměplochismus, 2. A
Termín: 1. termín

Zadání domácího úkolu

 Napište mi 3 palce o čarodějce známé jako "Ammelina Šlachromá, známá jako Matička Šlachromá". Vzhledem k tomu, že o této čarodějce toho moc známo není, strýček Google vám moc neporadí. Spolehám tedy proto především na vaši představivost a zkušenosti.

Vypracování

Než se dostanu k samotné osobnosti slečny Šlachromé, musím vás upozornit na drobnou chybku, které jste se v zadání úkolu dopustil. Slečna Ammelina rozhodně nebyla známa jako „Matička Šlachromá“ nýbrž zcela určitě jako „Mlátička Šlachromá“. Tato chyba je poměrně častá, pravděpodobně vznikla a rozšířila se do povědomí Ankh-Morkporkských obyvatel kvůli přičinění lorda Vetinariho, ale k tomu se dostanu později.

Ammelina Šlachromá je typickým příkladem člověka, který se neměl narodit jako žena. Již od mala totiž toužila po tom, stát se uznávaným mágem. Dobové prameny říkají, že již jako malé děvčátko nosila z kartonu vyrobený špičatý klobouk, házela po jiných dětech žáby a tvrdila, že je vyčarovala. Když v sedmi letech zjistila, že mágem může být pouze muž, znamenalo to pro ni silný citový otřes a tak se rozhodla po mnoha proplakaných a prozuřených nocích, stát alespoň čarodějkou.

Jako mladá učednice brzy projevila nadání na kouzla a měla před sebou dráhu úspěšné čarodějky. Jenomže jako mladé děvče toužící po dobrodružství, vzrušení a pokladech světa jí brzy opuštěné končiny, ve kterých obvykle čarodějky působily a které považovala za „necivilizovanou díru“ přestaly stačit. Při jednom z mnohých střetů se svou představenou čarodějkou pohár její netrpělivosti přetekl, ona praštila kloboukem o zem a se slovy, že na tohle se může zvysoka vykvajznout odešla.

Nastala otázka, co bude dále. Její osud zpečetilo setkání s mladým Ankh-Morkporksým mágem který v těchto končinách buď trávil dovolenou, nebo sem byl vyhozen při neúspěšném pokusu o teleportaci. To dobové prameny neříkají. Nevíme také ani, zda Amélii tento mág natolik okouzlil, nebo že díky němu začala na mágy nahlížet jako na neskutečné tupce. Jediné co víme, že se mladá Amélie rozhodla splnit si svůj dávný sen a stát se mágem. Jejím cílem se stala Ankh-Morkporksá univerzita.

Mladá Ammelina si ostříhala vlasy. Přejmenovala se na Ammerlina Šlachromého. Koupila si kalhoty, do nich si nacpala pár ponožek, naučila se mluvit skřehotavým hlasem a přihlouple se chichotat pokaždé, když slyšela něco hambatého…a byla přijata na univerzitu. Stala se tak patrně první mágyní, studující na Ankh-Morkporkské univerzitě. (Alespoň první, o které vím já, protože jsem ještě nečetl Čaroprávnost).

V průběhů dalších měsíců si vydobyla ono pozdější přízvisko „mlátička“. Jako jediná dívka mezi mnohými mužskými studenty, obávala se, možná že i právem šikany pro svůj lehce „zženštilý zjev“. Aby tomu předešla při každém náznaku nehezkého chování vůči její osobě, končil agresor zpravidla pověšený za gatě z okna, zaklíněný mezi dveřmi arciancléřovy pracovny či vhozen do studně s vodou. Velice brzy si tedy mladá Ammelina vydobyla mezi mágy respekt. Její přirozený talent k magii a píle k učení jí učinila oblíbenou i u profesorů a dovolovala jí rychle stoupat vzhůru.

Po několika letech se i ona sama měla stát vyučujícím. A tehdy se to pokazilo. Ammelina se rozhodla zabojovat o práva žen a odhalila svou pravou osobnost. Svědci říkají, že tolik křičela „podívejte se na mě! Jsem žena a jsem z vás nejlepší“ když jí vynášeli z místnosti. Když jí nebylo dopřáno sluchu, začala kolem sebe metat ohnivé koule. Spálila několik klobouků a rozbila okno. Způsobila mnoho poprasku.

Následoval krátký rozhovor s lordem Vetinarim. Lord Vetinari byl jako vždy velice tichý a velice vlídný. Proto si neumíme vysvětlit, proč milá Ammelina krátce po onom rozhovoru prchala z Ankh-Morkporku tak rychle, jak jen jí síly stačily a nikdy se nevrátila. Co se s ní stalo se už nikdy nedozvíme.

 

ZZ