Soutěže 1890
Výuka 2187
Semináře 749
Havraspár

Autor: Adretea Lyria
Práce odevzdána: 20. 2. 2011 22:36
Seminář: Mariášové karty - žaludy
Přednášející: Mintaka Orionis

Zadání semináře

 

Úkol vezmeme v širších souvislostech...

  1. Na jakém stromě žaludy rostou?

  2. Proti jakým obtížím pomáhá výtažek z kůry tohoto stromu?

  3. Na čtyři palce mi napište příběh, ve kterém bude figurovat negativní věštba z karet. Příběh ale samozřejmě může dopadnou pozitivně, to je na Vás...



Vypracování

1) dub
2) např. na záněty nebo přo hemoroidech
3Jakub se toulal večerním městem a nudil se. Doma zábava nebyla a utichající město mu jí zatím taky moc nenabídlo. Procházel pomalu vyhasínajícími uličkami, v kterých zanechávalo zapadající slunce děsivé stíny a tak nějak doufal, že se mu podaří najít něco, co jeho nudu rozptýlí. Z myšlenek o ničem ho vytrhl dlouhý stín, který se před ním vyloupl jakoby od nikud. Patřil podivně vyhlížejícímu mladému muži tmavé pleti a černých vlasů, jehož nepatřičný zjev umocňovala i neobvyklá výška štíhlost jeho siluety.
„Dobrý den, mladý muži!“ řekl a sňal svůj zaprášený klobouk „Mohl bych Vám nabídnout zázraky na počkání? Nápoje lásky? Nebo snad výklad z karet?“ Zavířil kolem sebe vějířem karet tak divoce, až chlapec ucítil sladkou vůni mužova parfému. Parfém, oblečení, tralaláček, všechno ho na muži odpuzovalo a za jiných okolností by ho prostě obešel a ani by se neohlédl. Teď byl však znuděný a ochotný pro trochu vzrušení udělat cokoli. Jakmile šarlatán uviděl Jakubovu nahlodanost a nerozhodnost, popadl ho za rukáv a už ho táhl do té nejzapadlejší uličky v okolí a neustále k němu promlouval svým sametovým hlasem. Zavedl ho před rozpadle vyhlížející domek a bez rozpaků ho prostrčil dveřmi. Jakub se začínal trochu bát a možná by i couvl, kdyby kouzelník dvakrát hlasitě nezatleskal – na tento povel se místnost celá rozsvítila a jemu se tak naskytl pohled na členitý prostor plný cetek a cingrlátek, v jehož středu trůnil malinký kulatý stolek a až absurdně obrovské křeslo. Šejdíř tanečním krokem přitočil Jakuba k malé stoličce před stolečkem a sám zasedl do ohromného křesla. Do klína mu téměř okamžitě vyskočil hubený zrzavý kocour.
„Tak, copak Vás zajímá, mladý muži? Co bylo? Nebo snad co bude?“ úlisně se usmíval pod vousy a s kartami si pohrával tak obratně, až Jakubovi oči přecházeli. Nenechal se dlouho přemlouval a vysázel na stůl cenu, jakou muž za své služby požadoval. Ten se zeširoka rozmáchl a začal míchat své ohmatané karty. Dělal to tak rychle, až splývaly jedna v druhou. Nakonec nechal Jakuba táhnout tři karty a do těch se zdlouhavě zahleděl.
„Vidím, že ti v životě něco chybí.“ Začal a v prstech jedné ruky protáčel svůj klobouk. „Peníze máš, po lásce netoužíš, ale přesto nemáš klid.“ Zkoumavě prohlížel karty a s dalšími slovy si dával na čas. „Už to vidím! Chybí ti vzrušení, vedeš nudný život měšťáka a to tě ubíjí. Jsi zajímavá povaha příteli. Ale věř, že tvoje touha po dobrodružství tě jednou bude stát život“
Jakub apaticky zíral na vyložené karty a nechával si slova pomalu projít hlavou. Šarlatán pomalu vstal a beze spěchu procházel řadou lahviček, amuletů a talismanů nahromaděných na poličkách na zdi.
„Možná bych tu měl něco, co by ti pomohlo zbavit se toho neklidu, co tě ovládá.“ Řekl a podržel proti světlu svíček malou lahvičku s rudě zbarvenou tekutinou. „Záleží jen na tobě, zda ti to za to stojí. Ale slibuji ti, že by ses už nikdy v životě nenudil. Nabízím ti život plný vzrušení, příteli!“
Jakub si představil všechna ta volná odpoledne, která naplano strávil procházkami po městě či vysedáváním u počítače. A ačkoli mu v paměti stále zněla slova kouzelníkovy věštby, touha po neobyčejném životě byla silnější. Vždycky si myslel, že v životě něco dokáže, že jednou bude mít o čem vyprávět vnoučatům. Ale když mělo dojít na činy, vlastně se mu nikdy nechtělo. Znovu tedy vytáhl peněženku a rozhodně vtiskl muži do dlaně několik bankovek. Pohlédl na malou lahvičku a téměř bez přemýšlení ji vypil. V břiše mu zaškrundalo, zabublalo a jeho zaplavil zvláštní nepopsatelný pocit. Najednou cítil, jak se jeho tělo mění a kroutí a jak se celý zmenšuje.
Kouzelník znovu seděl ve svém velkém křesle a na klíně drbal hubenou zrzavou kočku. Pozoroval, jak se Jakub vysokého mladého muže proměnil na malou šedou myšku. Jakmile byla proměna u konce, vypustil nervózního kocoura, který hned vyrazil na lov a začal myš honit po celém pokoji. Podobnou podívanou už viděl mnohokrát a nijak ho nevzrušovala. S mnohem větším potěšením posbíral ze země Jakubův mobil, řetízek a hlavně naditou peněženku, nasadil si na hlavu klobouk a vyšel do šera hledat další oběť. Koneckonců splnil, to co slíbil. Jakub se teď dlouho doopravdy nudit nebude.