Soutěže 1916
Výuka 2216
Semináře 753
Zmijozel

Autor: Mariela Rosalie Amorfereová
Práce odevzdána: 11. 7. 2016 13:46
Soutěž: Kouzelnická svatba
Zadavatel soutěže: Angelica Arless

Zadání soutěže

Mnozí z vás už slyšeli, že jsem prodělala fenomén zvaný jako mudlovská svatba. Mno ale. Tak si říkám, zda jsem mudlovskou svatbou o něco nepřišla. A proto se obracím na vás. Zkuste se podívat kol kolem a zjistit mi, kde jsem mohla pořádat svatbu kouzelnickou.

 

A nechci jen místo, sepište mi i jak toto místo mohlo být vyzdobeno. K dispozici máte 9 palců textu.

Vypracování

Dobrý den!

Především bych vám chtěla pogratulovat k svatbě! :)

Tak jsem přemýšlela jak krásně může svatba vypadat, jak nádherně může být místo vyzdobeno, jak překrásně může vypadat nevěsta i ženich. Takovou krásu člověk jen tak nevidí. Avšak nejen pro mudly znamená oslava svatby takovou pastvu pro oči. I kouzelníci si přece své oslavy dokážou užít, mnohdy i mnohem víc než mudlové, protože oni jsou jen snílci, my kouzlit umíme. To co si mudlové představují, my můžeme činit. A to je přece nádhera, ty možnosti...

Kdybyste chtěla tedy slavit svatbu kouzelnickou, mohla byste si vybrat spoustu míst, kde ji uskutečnit. Ať už Tři košťata, obyčejná pastva s vílami nebo snad sám Zapovězený les... Tolik možností, každé místo má své kouzelné nazdobení, z každého místa si člověk může učinit ráj na zemi. I když při takovém štěstí jako je svatba je výzdoba to méně podstatné, pokud se dva berou čistě z lásky. 

Začnu třeba popisem výzdoby u Tří košťat. Je to sice jen obyčejná hospoda, ale i ta přeci může vypadat dokonale. Stačí jen trocha práce. Ale bez práce nejsou koláče. Samozřejmě. Nejdřív by bylo třeba asi udělat prostor. To přeci zvládne i mudla. Stoly by se musely odsunout na stranu, některé možná dát úplně pryč, to však není problém. Místo pro svatebčany musí být. Židle od stolů by se poskládaly kolem cestičky, která by mohla vést od vchodu až k baru. Rozvinul by se běhoun a cestičku tak plně určil. Podél ní samozřejmě židle a u baru by mohli ptáčci držet svatební oblouk. Marcipánoví ptáčci, ošetření kouzlem, kteří by "levitovali" vedle baru nad nevěstou a ženichem. Za barem by stál kněz a na baru by mohly sedět malé dětičky, držící prstýnky. Zdi by mohly být vykládané růžemi (liliemi, tulipány či jinými květinami dle libosti). Strop by mohl být kouzlem upravený tak, aby byla vidět jasná obloha s bílými krásnými kumulemi. To by byla nádhera. Nejsem si jistá, zda by strop takto začarovat šel, ale kdyby ne, mohl by být posázen květinovými girlandami. Tak jako tak by mohly girlandy poletovat po hostinci tam a zpátky. Po skončení svatebního obřadu by se mávnutím hůlky mohl hostinec proměnit v restauraci se stoly plnými jídla. A hosté by mohli hodovat, jíst co hrdlo ráčí.

Dále jsem mluvila o paloučku. Takový palouček je naprosto kouzelný. Světlušky, kopretiny, krása pohledět jenom si to představím. Ptáčci zpívají, slunko zapadá a tráva se pohupuje v letním příjemném větříku. To je přece sen každého romantika! No a jak by takový palouček mohl být vyzdoben? Ten přeci nepotřebuje zdobení... i tak by podél cesty k pomyslnému oltáři, jež by tvořil nějaký větší oblý kámen, by mohli lemovat DOBŘE NALADĚNÍ trpaslíci, házící na nevěstu a ženicha okvětní lístky růží nebo samotné sedmikrásky a kopretiny, posbírané přímo na paloučku. Jako družičky by mohly jít luční víly, rozverně poskakujících podél cestičky k oltáři. Svatebčané by byli usazeni na pařezech a kamenech, poskládaných pomocí kouzla kolem oltáře. Jako svatební pochod by mohl posloužit zpěv slavíků s skřivanů nebo kouzelných tvorů, kteří se na tuto slávu výjimečně ukážou. Nádhera, rozplývám se jen si to představím!

No a naposledy Zapovězený les. Na jednu stranu děsivé prostředí, na druhou stranu z něj jde udělat i romantické místo pro dokonalou svatbu. Protože to jde udělat z každého místa, stačí jen troška práce, v našem případě kouzel. Ty děsivé stromy by byly pokryty květinovými girlandami, byly by pověšené všude! Na každém stromě. Bažiny by mohly být pokryté okvětními lístky, které by umožňovaly po bažině chodit a přitom se neponořit. Svatebčané by mohli sedět kde by chtěli. Rozlezlí na stromech nebo na kamenech, kdo si co uloví, ten tam sedí. Světlo by zajišťovaly nádherné světlušky, poletující kolem svatebčanů, největší chumel kolem ženicha a nevěsty. Nádhera... Představa je to krásná.

S pozdravem

Mariela Rosalie Amorfereová