Zadání soutěže

Tak si tak opravuji v síni soutěže a co nepotkám? Oznámení. Aspen je v tak zuboženém stavu, že raději svou paničku Hortenzii Pomněnkovou opustil.

Zajímalo by mě:

1) Jak se cítí krysa, o kterou se přestane majitel starat? (Asi jen těžko pochopí, že odjel na dovolenou...)

2) Jak se cítí majitel, když se vrátí a krysinka nikde?

3) Kam ty krysinky vlastně jdou? To mě zajímá asi nejvíce.

Můžete zpracovat všechna témata nebo jen jedno. Buď napíšete text nebo namalujete obrázek, který nezapomenete podepsat. Pokud dokážete oboje v pěkné kvalitě, nebudu se zlobit.

Nezáživné bláboly budu hodnotit polovinou odměny. Tedy délka není vždy to, co rozhoduje o kvalitě.

(pro nováčky: vymyslete)

Vypracování

1)

 

Dle mého názoru taková krysa prochází několika stádii strádání. Uvedl bych to v několika bodech a nejspíše by bylo nejlepší to rozebrat v rámci deníčku, protože každé stádium dle mého názoru trvá jeden den.

 

1-2. den

 

Páníček na mne asi zapomněl. Občas se to stane, člověk nemá čas a bohužel na to doplácejí naši mazlíčci. Krysa si za těchto okolností pomůže sama, sní nějakou přísadu do lektvaru či nějakou laskominu která pro ní není zrovna nejvhodnější. Případně si pochutná na několika Bertíkových fazolkách, páníček v takovém případě jistě rád svému mazlíčkovi odpustí a uvědomí si, že udělal chybu. Mazlíček věří, že si to příště pán odpustí a bude se o něj lépe starat.

 

3-4. den

 

Na našeho mazlíčka už přichází vztek a zlost. Nejenže se pouští do jídla pro svého pána, ale ničí mu i jeho majetek. V tomto případě už nejde jen o hlad ale o zlost a vztek, mazlíček se chce jednoduše pomstít. Vše co má na dosah může být poškozeno. Případně zničeno. Mazlíček si v tu dobu asi sám pro sebe říká, že si to ten jeho páníček pěkně odnese, jistě nadává, že je to pěkný neřád a když se nestará o mazlíčka, tak ať si zaplatí za opravu. Pochopitelně čim dražší věci může mazlíček rozkousat, tím lépe.

 

5-6. den

 

Mazlíček už si skutečně zoufá. Teď už mu je jasné, že na něj páníček jen tak s jídle nezapomněl, ale že není nejspíše vůbec na hradě. Ono totiž nejen že se o svého mazlíčka nepostaral, ale hlavně se ani neukázal ve své ložnici. Mazlíček prožívá těžkou depresi, není už co žrát, ani co ničit. Úzkostlivě pozoruje dveře, a čeká zda se otevřou. Jeho dušička je ztrápená a je mu smutno nejen po páníčkovi, ale celkově po kontaktu nějaké živé bytosti. Jak bylo řečeno v jednom Českém seriálu, už starý Berousek dával medvědy do klece po dvou, aby jim nebylo smutno. To však bohužel u nás na hradě není možné, a tak mazlíček jen pozoruje tiše a smutně dveře, a čeká.

 

7. den

 

Mazlíček toho má už dost. Balí si své věci a se smutkem v srdci odchází.

 

2)

 

Majitel přichází do své ložnice. Tady bych řekl, že máme tři druhy majitelů. Popíšu vám je zde všechny tři, přesně dle svého názoru.

 

První tip majitele, si dobře uvědomuje, že zapomněl na svého mazlíčka. Běží hned do své ložnice, a když tam mazlíčka nenajde, zkutečně jej to vezme za srdce. Běhá po hradě, všude jej hledá, a když ani po několika dnech nemůže svého mazlíčka najít. Usedavě pláče. Nejí, nespí a připadá mu, že na světě není už nic důležité.

 

Druhý tip majitele zatím vůbec netuší, že se něco stalo. To že nemá svého mazlíčka, si uvědomí hned jak přijde do své ložnice. Chvilku hledá, ale pak se začne zaobírat sebelítostí, a běží si hned pořídit nového mazlíčka.

 

Třetí tip majitele, je vůbec ten nejhorší. To že postrádá svého mazlíčka, si uvědomí, až když mu jde vyhubovat, za snědené pochoutky a poničené oblečení. V momentě kdy zjistí, že mazlíček není na svém místě, si řekne, že je to vlastně dobře. Konečně se zbavil toho neřáda, který mu pořád něco ničil. Nového mazlíčka si pořídí až po dlouhé době, a to jen proto, aby mu mohl hledat věci v ďáblově jámě, případně mu pomáhat v soubojovém klubu.

 

3)

 

Kam že to odešel mazlíček? I tady máme hned několik druhů uprchlíků. Tentokrát, jsou však dle mého názoru jen dva.

 

Prvním druhem jsou mazlíčci, jež už jsou na lidi až moc zvyklí. Pro ně je opuštění hradu naprosto nemyslitelné. Každý takový mazlíček, utíká podle vůně jídla. Proto tedy podle mne, tento mazlíček zamíří přímo do školní kuchyně, kde se nechává krmit od skřítků jež zde pracují. Moc dobře ví, že skřítek by jej už majiteli, jež se o něj špatně staral nevrátil. Místo toho jej bude tajně krmit, a starat se o něj. Nejspíše zde bude takovému mazlíčkovi lépe než u jeho předešlého majitele.

 

Druhým tipem mazlíčků, jsou pak ti, jež nechtějí mít s hradem už nic společného. Jsou tedy ještě stále o něco divočejší, než ti prvního tipu. Jejich cesta je pak stejná, jako cesta Aragoga po vyhnání z hradu. Jde přímo do temného lesa, kde už se o nějakou tu potravu pro sebe sám postará.