Zadání domácího úkolu

Vašim dnešním úkolem bude navázat na domácí úkol z minula a napsat pohádku. Vaše pohádka bude napsaná podle pravidel a představ, které jste mi napsali minulou hodinu. Rozsah bude minimálně 3 palce, maximálně 10 palců.

Vypracování

Dobrý den, pane profesore, tak jdeme na to.

 

Bylo nebylo, za devatero horami a devatero řekami žila jedna moudrá žena. Domovem jí byla prostá chýše s doškovou střechou a dvěma jabloněmi, které rostly před vstupní brankou. Takových muselo být po celé zemi stovky, přesto ta její byla něčím zvláštní. Dveře se u ní netrhly. Poutníci ztrápení nemocemi u ní hledali pomoc ve dne v noci a ona jim ji nikdy neupřela. Jak by taky mohla. Ta moudrá žena byla totiž čarodějka a léčit jiné se jí stalo životním posláním. Léta však ubíhala a čas k ní byl nemilosrdný, jako ostatně ke každé živé duši. Její rozum zůstával stejně nezkalený jako zamlada, avšak tělesná schránka chátrala a žena si až příliš jasně uvědomovala, že už tady příliš dlouho nepobude. Nesmutnila, protože vedla dobrý život, přesto ji ale tížila jedna záležitost. Bylo třeba vybrat svou nástupkyni. Měla tři dcery, všechny magických umění znalé a ochotné zasvětit svůj život pomoci jiným, ale tradice hovořila jasně. Úkolu se mohla zhostit pouze jedna. Jak ji ale vybrat, aby bylo spravedlnosti učiněno zadost? Jak zajistit, aby pozici zaujala ta pravá?

Žena přemýšlela dlouho a usilovně, až nakonec toto úsilí přineslo své ovoce. Vymyslela vhodnou zkoušku. Nechala si tedy své dcery předvolat.

"Jak jistě všechny víte," začala, "už brzy nastane čas, kdy budu muset své řemeslo předat jedné z vás. Možná spíš, než bych si sama přála. Určitě jste si také vědomy, že je velice složité se rozhodnout, která z vás se stane mou nástupkyní. Proto jsem se rozhodla podrobit vás jisté zkoušce. Tu, která obstojí nejlépe, naučím všechna svá zbývající tajemství a předám jí veškerou svou moc."

"O jakou zkoušku se jedná, matko?" zeptala se první dcera, která byla pověstná svou netrpělivostí. Stará žena se pouze usmála.

"Už se k tomu dostávám, dítě. Zkouška bude ve své podstatě velice prostá. Zavedu vás na okraj Prokletého lesa a každá z vás mi bude muset donést jeden kus dračníku, než se písek v mých přesýpacích hodinách stačí třikrát přesypat. V případě, že uspějete všechny, se vítězkou stane ta, která rostlinu najde nejrychleji."

Všechny dcery zvážněly, neboť se jednalo o rostlinu, která se tuze špatně hledala. Říkalo se, že se před lidmi schovávala, a bylo potřeba rozsáhlých znalostí, aby ji jeden vypátral. Jejich úkol bude ještě ztížen skutečností, že se v Prokletém lese proháněli duchové dávných bitev.

"Myslím, že je to férová zkouška," pokračovala stará žena. "Vaše práce se bude bylinek hodně týkat, takže je nutné si v této situaci umět poradit."

Proti tomu nic nemohly namítat, takže se všechny tři vydaly do lesa.

Nejstarší dcera do lesa zamířila jako první. Netrvalo to dlouho a vrhnul se na ni krvežíznivý duch, ale ona jej srazila k zemi dobře mířeným kouzlem. Stejně se vypořádala se všemi ostatními a po nějaké době se jí dokonce podařilo nalézt i dračník. Sklonila se, aby jej utrhla, když ji z činnosti vytrhnul hlas.

"Pomoz mi... Prosím..." Byla to zraněná liška se sněhově bílou srstí. Za normálních okolností by jí nejspíš pomohla, ale věděla, že by to nestihla zpátky včas, takže se od ní odvrátila.

Druhé dceři se vedlo stejně dobře. Rovněž našla rostlinu a také narazila na zraněnou lišku, ale z chladného rozumu se ji rozhodla ignorovat. Musela přeci vyhrát.

U lišky se zastavila až dcera třetí, která nemohla přenést přes srdce, aby ji tam jen tak nechala bez pomoci. Zůstala tam a uzdravila ji pomocí léčivé magie, ačkoli věděla, že přijde o možnost vítězství.

Když se konečně vrátila, její matka a sestry na ni už čekaly.

"Vítej zpět," usmála se na ni stará žena. "Moje nástupkyně," dodala.

"Cože? Proč?!" tázala se prostřední dcera, rozladěna tou nespravedlností.

Stará žena na ni vědoucně pohlédla. "Protože jako jediná prošla tou skutečnou zkouškou. Ve skutečnosti nezáleželo na tom, jestli dračník najdete nebo ne. Od začátku šlo o to, jestli máte srdce na správném místě, neboť to je jediná vlastnost, se kterou se už musíte narodit. Cožpak může léčitel, který je hoden toho jména, jen tak přehlédnout utrpení živoucího tvora pro svůj vlastní zisk?"

A tehdy zbylé dvě dcery pochopily, kde udělaly chybu. Ta třetí se tedy stala matčinou nástupkyní a sloužila lidem stejně dobře jako ona.

Konec

 

Zatím se tedy mějte.