Zadání domácího úkolu

Příručka začínajícího chovatele dinosaurů 

(Zadané téma zpracujte libovolným způsobem. Nezapomeňte, že 1 barevný obrázek = 3 palce = 20 veršů.)

Vypracování

Příručka začínajícího chovatele dinosaurů

 

Zdravím Tě, mladý chovateli.

 

Rozhodl ses chovat dinosaury? Ano? Pak si pořádně pročti naši příručku!

 

První věc, kterou bys do začátku měl vědět, je, že dinosaurus není a nikdy nebude domácí mazlíček. Je to zvíře, které má své požadavky a v době, kdy na zemi vládl, žádný člověk nebyl a ani v dalších letech, když měl možnost se díky kouzelníkům s lidmi setkat, se z něj ochočený mazlík nestal. S trochou nadsázky můžeme říct, že dinosaurus by se s vámi mazlil asi podobně jako krokodýl nebo drak. Nečekejte od něj přítulnost savců.

Druhou věc, kterou bys měl vědět, než se pustíš do chovu, je, že dinosauří rodina čítá poměrně obsáhlé množství druhů a poddruhů. Je třeba se v nich alespoň minimálně orientovat. A tím nemyslím, že stačí, když víš, že jsou býložraví a masožraví.

Mezi dinosaury najdeme takové, co se velikostí příliš neliší od psa, i takové, za které by se bez problému skryl menší domek.

Třetí věc, která by měla být začínajícímu chovateli jasná, je vědomí, že masožravý dinosaurus se do rukou začátečníka nehodí. Míra nebezpečí je natolik vysoká, že i zkušený chovatel a kouzelník má mnohdy problémy to zvládnout.

A pokud se chce starat o býložravé dinosaury, musí vědět, že jsou to ve valné většině stádová zvířata a potřebují pro zdravý vývoj další jedince svého druhu.

Tato příručka ale neslouží k tomu, aby ti podrobně vysvětlila jednotlivé druhy dinosaurů a jejich chování. Od toho je Dinoatlas. Takže až si ho pročteš, vrať se k naší příručce a budeme pokračovat.

 

Přečteno? Nastudováno? Tak se podíváme dál…

 

Dinosauři mají jednu věc, mimo jiné, společnou. Všichni se líhnou z vejce. Vejce jsou samozřejmě stejně odlišná, jako jsou odlišní dinosauři. Odlišná je i doba líhnutí a péče o ně.

Je logické, že vejce dinosaura žijícího v nížinách na otevřených pláních, bude mít odlišné požadavky na teplotu a délku vývoje než vejce dinosaura, žijícího spíš v podhůří nebo vyšších polohách. Všeobecně jsou dinosauři pokládaní spíš za teplomilné, ale není to pravidlem.

Dinosauří vejce jsou opatřena pevnou skořápkou, tvořenou z minerálních sloučenin, stejně, jako jsou skořápky dnešních ptáků. Samozřejmě jen mnohem pevnější a větší.

Takže jak jsme si již řekli, péče o dinosaura začíná péčí o jeho vejce.

Vejce, která se dostanou do rukou chovatelům, pochází z míst, kde bylo hnízdo nějakým způsobem poškozeno nebo opuštěno. Z hnízda, o které se rodiče starají, vejce nikdy nebereme!

Vejce se ukládají do inkubátorů a chovatel je chodí hlídat. Sleduje, zda je s vejcem vše v pořádku. Zda je teplota stabilní a na vejci se neobjeví, nedej Merlin, například plíseň.

S vejcem zacházíme opatrně a v rukavicích, protože i bakterie z našich rukou by mohly přes skořápku ovlivnit vývoj jedince uvnitř. Vajíčko je sice chráněno přirozenou ochrannou vrstvou, ale jistota je jistota. Je samozřejmostí, že vejce nikdy nemyjeme. Maximálně mechanicky a velmi opatrně očistíme.

 

…už se líhnou!

 

Protože jsi byl trpělivý, dočkal ses dne, kdy malý dinosaurus prolomil skořápku a za pomoci vaječného zubu se dostal ven.

Nastalo pro tebe velmi obtížné období, protože pár následujících měsíců bude malý dinosaurus potřebovat většinu tvého času. Jako každé mládě v tomto období okamžitě přijímá potravu, vylučuje a potřebuje zvýšenou péči.  Příjem potravy u dinosaura znamená podstatný problém. Není to totiž žádný drobeček, který se spokojí s miskou granulí denně. Potrava pro mladé dinosaury musí být v dostatečném množství, rozmanitosti a kvalitě. V závislosti na druhu, který si vybereš, se může příjem potravy pohybovat od jednoho do několika desítek kil. To samé platí i o přísunu vody a nutném výběhu.

Co se týká potravy. Býložravý dinosaurus vyžaduje dostatečné množství zelené hmoty. Tedy trávy, listí, případně nějaké zeleniny či ovoce. Část potravy lze nahradit sušeným krmením, ale není to vhodné řešení z dlouhodobého hlediska.

Výběh pro dinosaura musí být prostorný, čistý a přizpůsobený prostředí, kde normálně žije. Pokud bychom měli v plánu jej „usadit“ do výběhů, které dělají mudlové ve svých ZOO, pak by nám dinosaurus velmi strádal.

Pamatuj i na to, že dinosaurus, stejně jako ostatní živočichové, potřebuje socializovat. Potřebuje se stýkat a ideálně vyrůstat v stejném prostředí s dalšími dinosaury, aby si uvědomil, kým je. Pokud ho budeš vychovávat mezi slepicemi, bude sám sebe považovat za slepici, protože krátce po narození si vštípí jako rodinu ty, které vidí a kdo se o něj stará. Dbej tedy na to, aby dinosaurus nikdy nevyrůstal osaměle.

 

… jdeme do finále!

 

Prokousal ses obdobím, kdy ti z malého drobka, vyrostl drobek nepoměrně větší. Sebevětší výběh mu začíná být malý a ke svému zdárnému a hlavně zdravému vývoji, potřebuje skutečnou rodinu.

Je tedy nutné otřít slzy, dovést ho do rezervace a věřit, že se jej ujme stádo, díky kterému vyroste v dospělého a silného jedince, který si dokáže poradit se životem. Jedině stádo ho může naučit, jak se sám o sebe postarat, jak se bránit predátorům, jak vlastně poznat predátora (u tebe nikdy žádného neviděl), jak poznat správnou stravu. Co v přírodě jíst ano a co naopak ne. A v neposlední řadě si jen a pouze ve stádě může najít druha nebo družku a mít vlastní potomky.

Člověk – kouzelník mu i při sebelepší a precizní péči nemůže nahradit vlastní druh. Podívej, jak dopadl Tarzan nebo Mauglí.

Domluv se tedy včas (nejlépe hned na začátku, kdy pojmeš úmysl se pustit do tohoto obtížného úkolu) s pracovníky rezervace, že v tu a tu dobu převedeš do jejich péče nový přírůstek. Věř, že se o něj postarají, jak nejlépe budou umět a nebudou ti bránit čas od času svého svěřence zdálky pozorovat.