Zadání domácího úkolu

Vypracování

 

Dobrý den,

 

posílám vypracování své závěrečné eseje.

 

S přáním hezkého dne

Jamie Grey

~

Sluneční soustava

 

OSNOVA

1. Úvod

   1.1 Planety

   1.2 Vznik

   1.3 Zánik

2. Složení soustavy

   2.1 Slunce

3. Vnitřní planety

   3.1 Merkur

   3.2 Venuše

   3.3 Země

   3.4 Mars

4. Vnější planety

   4.1 Jupiter

   4.2 Saturn

   4.3 Uran

   4.4 Neptun

5. Závěr

 

1. ÚVOD

 

Především jsem se chtěl zaměřit na prvotní základ naší sluneční soustavy, tedy popsat vše, co se k naší soustavě vztahuje. Tuto esej jsem chtěl podat s jednoduchostí, tedy tak, že v žádném níže uvedeném bodu, nezacházím přímo do „jeho hloubky“, pouze se zajímám o jeho základ.

 

 

                      1.1 PLANETY

 

1. Naše planety obíhají ve sluneční soustavě po tzv. Eliptických dráhách, kolem Slunce, které zařazujeme do společného ohniska oběžných elips. Měsíce téže obíhají kolem planet po eliptických dráhách. Tyto dráhy ovšem nejsou dokonalé onoho tvaru, protože tělesa sluneční soustavy se vzájemně ovlivňují, dále je nutno počítat s relativistickými efekty, hlavně pak blízko Slunce.

    

   Naše sluneční soustava je součástí galaxie, která se nazývá Mléčná dráha. Ta nám spadá i do tzv. Místní skupiny galaxií, do které patří M 31 v Andromedě a přes třicet dalších menších vesmírných objektů. Místní skupina galaxií se zařazuje do tzv. Supergalaxie – nadkupa galaxií.

    

   Celkovou hmotnost naší sluneční soustavy tvoří samo Slunce, a to až z 99, 866 % celkové hmotnosti. Svou gravitační silou udržuje soustavu pohromadě.

    

   Mezi planety naší sluneční soustavy se zařazovaly i Ceres – do roku 1850 a Pluto – do roku 2006. Obě planety nejsou ve svých zónách výrazně velkými objekty, proto jsou označovány jako trpasličí planety. 

 

 

                           1.2 VZNIK

  

1. Vědecká teorie založena na vzniku naší sluneční soustavy, předpokládá, že vše začalo více než 4,6 miliardami let, kdy se v Galaxii shlukovaly minimalizované částečky prachu a plynu – tím vznikal takový prachoplynný mrak. Zřejmě šlo o přeměnu hvězdy v supernovu, poté následovaly tlakové vlny a mračno přiměla k pohybu.

    

   Ony částečky prachu a plynu se zformovaly do prstenců rotujících kolem hustého a hmotného středu mraku. Následně se celé mračno hroutilo a prach a plyny byly poté gravitační silou přitahovány do jeho středu, kde se zvyšovala teplota. Jádro onoho mračna se zahřálo natolik, že byla vyvolána funkce termonukleární reakce.

    

   Tím vzniklo Slunce, se kterým se objevil i sluneční vítr. Tento vítr „rozfoukal“ zbylý prach a plyn ke zbylým, vznikajícím planetám. Částečky do sebe začaly narážet, spojovat se do stále větších a větších kusů jakési hmoty. Největší byla planetisimála, ta tvořila základní kámen pro budoucí planety. A díky působení gravitace vznikaly následně mnohem větší objekty, později dokonce celé planety, mnoho planetek a ještě více komet. Mnohem dále od středu byly teploty nižší, proto vznikli čtyři plynový obři.

 

 

                      1.3 ZÁNIK

 

1. Naše Slunce má jaderné palivo dostačující ještě na 5 až maximálně 7 miliard let postupného hoření. Budoucí vývoj sluneční soustavy tak závisí od vývoje Slunce. Až Slunce bude dokončovat „proces“ jeho vnější vrstvy se začnou pomalu nafukovat a bude pohlcovat vnitřní planety naší sluneční soustavy. Naše Slunce pak přejde do dalšího svého vývoje, které nazýváme červený obr. Slunce tak zůstane stabilní přibližně na 35 milionů let a zatím bude ve svém jádru spalovat helium.

    

   Po vyčerpání veškerého helia se změní na mladou planetární mlhovinu, ta pohltí i ty nejvzdálenější části sluneční soustavy.

   Z jádra Slunce se stane Bílý trpaslík – malá, hustá, horká hvězda. Jeho vnější obálky se budou jako planetární mlhovina rozpínat, ty se poté smíchají s mezihvězdným prostředí a mohou posloužit při vzniku dalších nových hvězd.

 

 

2. SLOŽENÍ SOUSTAVY 

 

                           2.1 SLUNCE

 

1. Patří mezi nejhmotnější těleso celé naší soustavy, to má i za následek, že obíhá v těsné blízkosti jejího těžiště. Slunce je středem, centrálního bodu sluneční soustavy. Tato hvězda září přibližně 4,5 miliardy let, mezi vědci se předpokládá, že bude zářit dalších 7 miliard let. Po veškerém vyčerpání vodíků se jádro gravitací zmenší a z minulé reakce se tak aktivuje „palivo“ pro následující. Postupně se tak budou „zapalovat“ další reakce, ty budou navázány ke vzniku mnohem těžších prvků jako je uhlík, kyslík, neon a hořčík. Naše sluneční soustava není úplně vázána na pouhé existenci této přeměny a tak bude zcela určitě existovat i po útlumu slunečních termonukleárních reakcí a jeho proměně v rudého obra a následně smrštění se v "bílého trpaslíka".

 

3. VNITŘNÍ PLANETY

 

 

                      3.1 MERKUR

 

1. Tato planeta je svou oběžnou dráhou Slunci nejbližší, je nejmenší planetou sluneční soustavy, pozemský měsíc převyšuje velikostí o pouchých 40%. Například je menší než Jupiterův měsíc Ganymed a Saturnův Titan.

 

	MERKUR	v porovnání se Zemí
Vzdálenost od slunce	58 mil. km	cca 3x kratší
Velikost (poloměr)	2 440 km	38% velikosti Země
Doba oběhu kolem slunce	88 dní	cca 4x kratší
Doba rotace kolem osy	59 dní	59x delší
Směr rotace	stejný jako Země
Hmotnost	3,3 x 1023 kg	5,5% hmotnosti Země
Hustota	5 427 kg/m3	o 2% lehčí

 

Měsíce	žádné
Sondy (rok setkání)	Mariner 10 (1974), Messenger (2011)
Původ názvu	Mercurius - římský bůh obchodu, cestování a zlodějů
Odhadované stáří	4,5 miliard let

 

 

                      3.2 VENUŠE

 

2. Je druhou planetou sluneční soustavy. Někdy je nazývána „sesterskou planetou“ Země. Je to proto, že velikostí a hrubou skladbou je naší planetě velmi podobná. Ze země ji lze spatřit před úsvitem nebo po soumraku, proto je Venuše někdy označována jako „jitřenka“ či „večernice“, pokud se objeví, jde o nejsilnější, téměř bodový přírodní zdroj světla na obloze.

 

 

	VENUŠE	v porovnání se Zemí
Vzdálenost od slunce	108 mil. km	Země je o cca 38% dál
Velikost (poloměr)	6 052 km	95% velikosti Země
Doba oběhu kolem slunce	225 dní	cca o třetinu kratší
Doba rotace kolem osy	243 dní	243x delší
Směr rotace	opačný než Země
Hmotnost	4,9 x 1024 kg	82% hmotnosti Země
Hustota	5 243 kg/m3	o 5% lehčí

 

Měsíce	žádné
Sondy (rok setkání)	Věnera 1 (1961, bez výsledků), Mariner 2 (1962), Věnera 3 (1966, ztroskotala bez výsledků), Věnera 4 (1967), Mariner 5 (1967), Věnera 5 a 6 (1969), Věnera 7 (1970), Mariner 10 (1974 při cestě k Merkuru), Pioneer Venus Orbiter a jeho 4 sondy (1978), Věnera 11 a 12 a 13 a 14 (do 1982), Věnera 15, 2 sondy z programu Vega (1985 zkoumaly i Halleyovu kometu), Magellan (1989), Galileo a Cassini (při cestě k jiným objektům), Messenger (2006 během korekce dráhy k Merkuru), Venus Express (2006)
Původ názvu	Venus - půvab, krása, vděk, vnady. Římská bohyně lásky a krásy
Odhadované stáří	asi 4,5 miliard let

 

 

                      3.3 ZEMĚ 

 

3. Je jedinou planetou, kde je oficiálně potvrzen život. Planeta Země má v současné době 7 kontitentů, všechny vznikly z jednoho superkontinentu nazvaného Pangea. Vnitřní struktura planety Země je složena z několika vrstev a to od povrchu, zemská kůra, plášť a jádro.

 

	ZEMĚ
Vzdálenost od slunce	150 mil. km
Velikost (poloměr)	6 378 km
Doba oběhu kolem slunce	365 dní
Doba rotace kolem osy	1 den
Hmotnost	5,97 x 1024 kg
Hustota	5 515 kg/m3

 

Měsíce	jediný: Měsíc
Sondy na Měsíci (rok setkání)	Luna 2 (1959), Luna 3 (1959), Luna 9 (1966 první, která hladce přistála), Luna 10 (1966), Apollo 8 (1968 první s lidskou posádkou, sledovala odvrácenou stranu Měsíce), Apollo 11 (20.7.1969 první lidská posádka vstoupila na Měsíc).
Odhadované stáří	asi 4,6 miliard let

 

 

                      3.4 MARS

 

4. Druhá nejmenší planeta soustavy po Merkuru. Má pevný, horninový povrch, který je pokryt vysokými sopkami, hlubokými kaňony a dalšími útvary. Není zde vyloučena možnost existence jednoduchých jednobuněčných organismů. Má řídkou atmosféru – z 95% ji tvoří oxid uhličitý.

 

	MARS	v porovnání se Zemí
Vzdálenost od slunce	228 mil. km	o cca polovinu dál než Země
Velikost (poloměr)	3 396 km	53% velikosti Země
Doba oběhu kolem slunce	687 dní	o 88% delší
Doba rotace kolem osy	1 den, 37 minut	jen o téměř čtvrthodinku déle
Směr rotace	stejný jako Země
Hmotnost	6,4 x 1023 kg	10% hmotnosti Země
Hustota	3 933 kg/m3	skoro o třetinu lehčí

 

Měsíce	Phobos, Deimos (oba nepravidelného tvaru)
Sondy (rok setkání)	Mariner 4 (1964), Mars 2 a 3 (1971), Mariner 9 (1971), Viking 1 a 2 (1976 první barevná fotografie Marsu), Fobos 2 (1988, Phobos 1 nedorazil), Mars Observer (1992, těsně před setkáním ztracen kontakt), Mars Global Surveyor (1996), Mars Pathfinder (1996), Mars Odyssey (2001), Mars Express (2003), Mars Reconnaissance Orbiter (2005), na povrchu planety vozítka Opportunity (mise Mars Exploration Rover, 2003) a Curiosity (mise Mars Science Laboratory, 2003), Phoenix (2007), sonda Mars Science Laboratory (2012)
Původ názvu	Mart - římský bůh války
Odhadované stáří	asi 4,5 miliard let

 

4. VNĚJŠÍ PLANETY

 

 

                      4.1 JUPITER

 

1. Pátá planeta sluneční soustavy. Je první z tzv. vnějších planet. Tato planeta je plynný obr, tedy je tvořena převážně vodíkem. Jupiter je největší a nejhmotnější planetou sluneční soustavy. Téže je nejtěžší, váží cca tisícinu váhy Slunce a váží také více než součet váhy všech ostatních planet v soustavě. Také je dobře pozorovatelný ze Země, jde tedy o třetí nejjasnější objekt na noční obloze po Měsíci a Venuši, v některých případech i Mars.

 

 

	JUPITER	v porovnání se Zemí
Vzdálenost od slunce	778 mil. km	5x dál než Země
Velikost (poloměr)	69 911 km	11x velikost Země
Doba oběhu kolem slunce	4 330 dní (téměř 12 let)	11,8x delší
Doba rotace kolem osy	10 hodin	40% času Země
Směr rotace	stejný jako Země
Hmotnost	1,9 x 1027 kg	318x hmotnost Země
Hustota	1 326 kg/m3	24% hustoty Země

 

Měsíce	67 pojmenovaných, největší: Io, Europa, Ganymed, Callisto
Sondy (rok setkání)	Pioneer 10 (1973), Pioneer 11, sondy Voyager (1979), Ulysses, Galileo (1995 a obíhala kolem Jupiteru), Cassini (2000 při cestě k Saturnu), New Horizons (2007 při cestě k Plutu), Juno (vypuštěna v 2011, přílet očekáván v 2016)
Původ názvu	Jupiter - nejvyšší římský bůh, obdoba řeckého Dia (v češtině se bůh Jupiter skloňuje nepravidelně - Jupiter, bez Jova, o Jovovi, atd.)
Odhadované stáří	asi 4,6 miliard let

 

 

 

                      4.2 SATURN

 

2. Patří k obřím planetám sluneční soustavy, tzv. Plynným obrům. Jeho atmosféra je tvořena převážně vodíkem, dále pak hélia a organických sloučenin, jeho složení je podobné s Jupiterem. Má zářivé prstence, ty jsou pak lehce pozorovány i ze Země a to pouhým dalekohledem. Tato planeta je nejméně kulatá, tvar má spíše zploštělý. Jedná se o jedinou planetu naší soustavy, kde je střední hustota nižší než hustoda vody.

 

 

 

	SATURN	v porovnání se Zemí
Vzdálenost od slunce	1 433 mil. km	téměř 10x dál než Země
Velikost (poloměr)	58 232 km	9x velikost Země
Doba oběhu kolem slunce	10 758 dní (téměř 30 let)	29,5x delší
Doba rotace kolem osy	10,7 hodin	45% času Země
Směr rotace	stejný jako Země
Hmotnost	5,68 x 1026 kg	95x hmotnost Země
Hustota	687 kg/m3	12% hustoty Země

 

Měsíce	62 známých, 53 pojmenovaných. Největší: Titan (větší než planeta Merkur, druhý největší v soustavě), Rhea, Iapetus, Dione, Tethys, Enceladus, Mimas.
Sondy (rok setkání)	Pioneer 11 (1979), Voyager 1 (1980), Voyager 2 (1981), Cassini-Huygens (2004)
Původ názvu	Saturn - římský bůh podobného významu jako řecký Kronos, původ slova není znám, Kronos byl zaměňován s řeckým bohem času Chronem, kteří v mnoha podáních spolu časem splynuli.
Odhadované stáří	asi 4,6 až 4,7 miliard let

 

 

 

                      4.4 URAN

 

3. Uran je další z plynných obrů a třetí největší planetou v naší sluneční soustavě. Tento plynný obr má nejchladnější podmínky v celé naší soustavě, jeho atmosféra je až -224°C. Na této planetě se téže vyskytují bouřky a silné větry. Společně s Neptunem, patří i mezi tzv. Ledové obry.

 

 

	URAN	v porovnání se Zemí
Vzdálenost od slunce	2 870 mil. km	téměř 19x dál než Země
Velikost (poloměr)	25 362 km	4x velikost Země
Doba oběhu kolem slunce	84 let	84x delší
Doba rotace kolem osy	17 hodin	72% času Země
Směr rotace	retrográdní (osa posunuta o 98°, je "vodorovná")
Hmotnost	8,7 x 1025 kg	14,5x hmotnost Země
Hustota	1270 kg/m3	23% hustoty Země

 

Měsíce	27 známých. Hlavní: Miranda, Ariel, Umbriel, Titania (největší), Oberon (druhý největší a přitom podobně velký)
Sondy (rok setkání)	Voyager 2 (1986, dosud jediná - také jako jediná zkoumala vzdálenější Neptun).
Původ názvu	Úranos - řecký bůh nebes
Odhadované stáří	asi 4,6 až 4,7 miliard let

 

 

                      4.4 NEPTUN

 

4. Řadí se mezi zatím nejvzdálenější objevenou planetu sluneční soustavy. Stejně jako Jupiter, Saturn a Uran, patří mezi plynné obry. Spolu s Uranem tvoří tzv. Ledové obry. Tato planeta má modrou barvu, způsobuje ji přítomnost většího množství metanu v atmosféře. Vnitřní stavba této planety je pak zřejmě kamenitá a obohacená vodním ledem – stejně jako u Uranu. Neptun má i nevýrazné prstence, nalezeno jich bylo zatím pět.

 

 

	NEPTUN	v porovnání se Zemí
Vzdálenost od slunce	4 498 mil. km	30x dál než Země
Velikost (poloměr)	24 622 km	4x velikost Země
Doba oběhu kolem slunce	165 let	165x delší
Doba rotace kolem osy	16 hodin	2/3 času Země
Směr rotace	stejná jako u Země
Hmotnost	10,2 x 1025 kg	17x hmotnost Země
Hustota	1638 kg/m3	30% hustoty Země

 

Měsíce	14 známých: Triton (největší), Proteus, Nereida, Larissa, Galatea, Despina.
Sondy (rok setkání)	Voyager 2 (1989, dosud jediná - také jako jediná zkoumala bližší Uran)
Původ názvu	Neptun - římský bůh moří
Odhadované stáří	asi 4,6 až 4,7 miliard let

 

  

5. ZÁVĚR

  

Vesmír jako celek je velmi rozsáhlou sférou, nad kterou se dá diskutovat v nespočetném množství času. Naší Sluneční soustavu jsem se tedy pokusil uvést v určité „kostce“. Především jsem pak chtěl uvést jen Ty nejdůležitější a nejzajímavější aspekty.

Rád bych poděkoval paní profesorce Jane Patricia Vamos za skvěle vedený předmět, který měl vyjimečný přednes. Její osnovy, pak i úkoly danému studentovi, dají určité základy k Astronomii.

 

  

Použité zdroje

wikipedia.com

kidsastronomy.com

solarviews.com

space.com

~