Soutěže 1201
Výuka 1065
Semináře 384
Hogwarts.cz

Autor: Larrie Larstonová
Práce odevzdána: 11. 6. 2011 16:57
Předmět: Kouzelné formule, 2. A
Termín: 9. termín

Zadání domácího úkolu

Teorie či praxe?

To je vaše téma v závěrečné eseji Kouzelných formulí.

Vypracování

Zdravím, pane profesore!

Inu, říkala jsem si, že nejlépe Vaši otázku zodpovím, když budu jednat dle svého mínění. :)) Tedy přináším Vám sice dvě verze, kdybyste náhodou tu první neuznal, nicméně ta první je mým hlavním stanoviskem.

V prvé řadě jsem vzala hůlku a cvičila jsem pohyby jednotlivých kouzel, která jsme se naučili za celé dva roky. Očarovala jsem pergamen Snímacím kouzlem, takže se na něj promítly moje cviky. Vám nyní přikládám tento pergamen jako ukázku a doložku své praktické činnosti:

[link]

Nicméně zde to nekončilo. Pouhé nácviky pohybů jsou člověku na prd. Samozřejmě, že jsem je užila i v terénu, v té nejryzejší praxi, kterou je možné získat. Tedy podívejme se, jak mi to šlo.

1. Alohomora
[link]

2. Colloportus
[link]

3. Apparate
[link]

4. Dissapparate
[link]

Jsem málem dostala infarkt, když jsem nechala zmizet Safírový brk! Váš, ke všemu. Vaší hůlkou. Katastrofa.

5. Nox
[link]

Tma jak... :)))

6. Lumos
[link]

Takové malé ubohé světélko, ale přeci!

7. Wingardium leviosa
[link]

S Wingardiem jsem vždycky měla poněkud potíže. I tentokrát jsem prosím několikrát vyděsila dvě předtím v poklidu pochrupávající kočky, než se mi kouzlo povedlo.

8. Diffindo
[link]

Chuďátko...

9. Reparo
[link]

Hle, jako nová! ;D

10. Accio
[link]

V Acciu jsem naopak zas pašák, chodí mi to všechno vzorně až do ruky!

11. Depulso
[link]

12. Engorgio
[link]

13. Reducio
[link]

14. Aquamenti
[link]

Pochopme - jsme u mudlů, nemůžu to kapat jen tak na koberec. ;D

Flagrate umím mistrně. Tak mistrně, že byli voláni aquokouzelníci a shořel mi na pánvičce rybí oběd. Jistě pochopíte, proč jsem nezvládla tento moment zvěčnit. :/

Tedy jsem již jasně dala najevo, jaký přístup u mě jednoznačně vede. Jde o praxi. Pojďme se nad tím ještě stručně zamyslet.

I. Pouze praxe
(i) Klady
(ii) Zápory

II. Pouze teorie
(i)
(ii)

III. Závěr

***
I. Pouze praxe

Nejprve bych se ráda podívala na to, jak by to vypadalo, kdybychom viděli svět černobíle a všímali si buď pouze teorie, nebo pouze praxe.

(i) Klady

Výhody praxe jsou četné. V prvé řadě se jedná o jakousi školu života - výuka v terénu zaručí precizní zisk praktických dovedností a pro běžný život čaroděje je pro nás nejvhodnější. Kouzelné formule jsou čáry, které užívá běžně každý kouzelník, ať už se věnuje čemukoliv, tedy praxe věnovaná jejich nácviku je naprosto nezbytná. A jedině škola života dovede na ten opravdový život nejlépe připravit. To je takový nadřazený pojem a největší výhoda celé praxe.

Jde vlastně o to, že při vykonávání kouzel již od začátku se člověk automaticky naučí pohotovosti a spontánním reakcím nezbytným pro opravdového mistra kouzelných formulí. Pokud se vše učíme prakticky, podporujeme vznik jakéhosi reflexního chování, pro kouzla máme "čuch", jejich vykonávání je naší druhou přirozeností, nad kterou není potřeba přemýšlet. A jedině tak můžeme obstát v reálném životě.

Mluvíme-li o škole života, musíme zmínit další z mnoha výhod. Totiž že aplikace kouzel zapřičiní to, že čaroděj získá poznatky o dané formuli, které třeba v učebnicích ani nejsou. V reálném životě se situace mění a jistě, máme zde i rituální úkony, pro které jsou formule potřeba, nicméně ty nejsou tak výrazné. V mnohem větší míře je třeba reagovat na aktuální situaci, na aktuální podnět. A každá formule se v každé situaci chová trochu odlišně, může mít jiné následky. Pokud se učíme pouze teorii a kouzla začneme užívat v reálném životě až po studiu, přichází četná velice nepříjemná překvapení. Zatímco při učením praxí pochopíme variace jediného kouzla mnohem rychleji a když nás Hogwarts vypustí mezi dospělé kouzelníky, jsme zkušenostmi někde úplně jinde. Tedy klíčové slovo - zkušenost.

Další z výhod je samozřejmě rychlejší postup ve výuce. Pokud se něco jen biflujete, je z psychologického hlediska složitější uchovat si to v paměti. Tedy nakonec se to tam dostane, nicméně je složitější to z ní vydolovat. Je to stejné jako s horkou plotnou. Přečtete si v knize, že na ni nemáte sahat. Jednou vám tam něco upadne a než vám paměť oznámí, že tam sahat nemáte, už po tom chmátnete. Au. Podruhé už to neuděláte, protože vás naučil život. A pokud tyhle základní zkušenosti získáme ještě ve škole, je to zas o něčem úplně jiném, než když je musíme získávat po jejím skončení. To je zkrátka zpomalený přístup.

Nu a samozřejmě. Praxe nás neučí jen kouzlům a jejich podstatě jako takové. Učí nás i řadě dalších vlastností, formuje naši osobnost. Sedíte-li nad knihami, kvalitě vašeho ducha to moc nepřidá. Pokud se ale učíte praxí, získáte trpělivost, odolnost, houževnatost, získáte spoustu cenných osobnostních vlastností a vyformujete svoje rysy tak, že se o vás po ukončení studia budou na Ministerstvu prát všechny odbory, abyste pracoval právě pro ně. Podívejme se na tento školní rok. Mnozí ze studentů si procházeli zklamáním, zbořením idejí, ztrátou naivity, zocelením osobnosti. Naučili se, že ne vždycky s nimi bude zacházeno jako v bavlnce a nebude jim vše podstrkováno až pod nos, když se profesor nedostaví na přednášku. Naučili se, že je někdy může kantor nechat uprostřed dýmového bludiště, aby si poradili sami. A pokud nedávali předtím pozor, budou to teď mít o to těžší. Naučili se postřehu, racionalitě a tomu, že i profesoři jsou jenom lidé, a že o to více si zaslouží, aby jim byla složena úcta.

(ii) Zápory

Na druhé straně, učit se pouze praxí také není žádný med. Přijít totiž k hůlce bez jakéhokoli teoretického základu představuje četné obtíže. Začátky jsou krušné, naopak o dost pomalejší a v tomto i kontraproduktivní, protože mít alespoň základní představu o daném kouzlu hodně uspíší jeho praktický nácvik.

A samozřejmě - škola života je skvělá věc a člověk pochopí formule úplně jinak, než by byl schopen je pochopit z knih. Nicméně poměrně často není schopný pak dané poznatky verbálně pojmenovat, zformulovat. A opravdový mistr formulí by měl zvládnou jak excelentní praktickou část, tak bravurní obeznámení s hlubokou podstatou kouzla. A hlubokou podstatu kouzla nám spíše pomohou pochopit ty tlusté bichle.

Navíc, pokud by někdo chtěl být teoretikem kouzel a chtěl by vymýšlet kouzla nová, musí znát opravdu každou alchymickou částečku všech formulí, a to už je opět něco, kde praxe nepomůže tolik jako knihy.

II. Pouze teorie

Studnice moudrostí, hromady bichlí a přecpaná knihovna vybízejí k osvojení vědomostí, jež byly jako perly sbírané po několik staletí našimi předchůdci. Pojďme se nyní podívat na to, v čem teorie vede a v čem naopak ne.

(i) Klady

V návaznosti na část o praxi samozřejmě musím na prvním místě zmínit precizní porozumění podstatě kouzel, které představuje veliké plus samotné teorie. Ačkoliv praktickou aplikaci student neobdrží, kouzlům rozumí dokonale až do jejich samotného morku. A jedná-li se o studenta kreativně a logicky smýšlejícího, bude pro něj pak o to snadnější kouzla vykonávat dále v praxi. Znát danou formuli do jejích alchymistických miničástí je velice užitečné z toho hlediska, že je pak s kouzlem možné dále kreativně pracovat.

Tedy je zde široká základna vědomostí, které můžeme rozvíjet. Vezmeme tuto miničást z tohoto kouzla, která dělá to a ono, a spojíme ji s touto částí z jiného kouzla, která má zase na svědomí tady toto, a voila, vznikne nám zcela nová formule s mimořádným praktickým využitím.

Abych tedy shrnula myšlenku - převažující teorie je nesmírně užitečná pro čaroděje, kteří se ve svém životě chtějí věnovat vědeckému výzkumu v oblasti vynálezu kouzel. Často jde i o vědátory pracující na jednom z oddělení Odboru záhad Ministerstva kouzel. A přiznejme si - to je jedno z nejprestižnějších zaměstnání vůbec.

Nu a na závěr si zmíníme jednu mimořádně výjimečnou výhodu. Ačkoliv postup ve výuce je teoretickým přístupem pomalejší, dalo by se říct, že tím víc je hlubší a velmi trvale zakořeněný. Víte, pokud se učíte poučky drilem a opravdu jim rozumíte, máte to v reálném životě o mnoho snazší, protože až přijde ta správná chvíle, jste schopen si onu poučku vybavit a i to stojí za to. Připomeňme si Hermionu při souboji s Ďáblovým osidlem, kdy by si bez nadrilované poučky nevzpomněla na použití světla včas a její kamarád Ron by zahynul. Dril je strašná forma výuky, ale skutečně se dá uplatnit.

(ii) Zápory

Tedy ano, nepoužívání kouzel v praxi je téměř nulovou přípravou na reálný život. O tom se přesvědčili studenti pátého ročníku Obrany proti černé magii, když tomuto předmětu vládla legendární ropucha Dolores Jane Umbridgeová. Teoretický předpoklad je pro vykonávání kouzel takřka nezbytný, nicméně jak jsem již zmiňovala v části o praxi, pouzí teoretici jsou vedle praktiků při opuštění školy v životě dosti zaostalí. Mají sice mozek a dovedou o hloubce a podstatě kouzel smýšlet s velice ostrými konturami a mnohem lépe než praktici, ovšem chybí jim esenciální část praxe. V tom jsou jako malé naivní děti, které zjistí, že najednou vše nefunguje tak, jak se učili. Že tu je zádrhel, tu překážka a oni nevědí, co si počít.

A samozřejmě, protože některé údaje v učebnicích jsou značné zastaralé, kouzla se každým dnem vyvíjejí, na teoretiky čekají v reálném životě mnohá značně nepříjemná překvapení, protože něco, co se precizně naučili a co precizně předvádějí, nakonec nemá takový efekt, jaký by mělo mít.

III. Závěr

Vyústění je tedy jasné. Dle mého názoru je potřeba začít s kvalitní teoretickou přípravou, ovšem posléze přidávat na praxi a po zvládnutí základů už se věnovat praxi na prvním místě.

Věřím tomu, že vytrénovaný teoretik dovede hravě předčit praktika nebo netrénovaného teoretika. Je to člověk se všemi pěti P. Takový, který rozumí teoretické základně dané formule, dovede ji velice přesně popsat a vysvětli si ji, dovede s ní nesmírně kreativně pracovat, vymýšlet nová kouzla a hlavně - umí je výborně používat, protože je obdařen pohotovostí, vysokou úrovní spontánních reakcí a bystrým uvažováním. Je to člověk psychicky vyzrálý, s realistickým pohledem na svět, dosahující mnoha osobnostních kvalit.

Takže takový je můj ideál.

A víte, já bych řekla, že vy formule vyučujete přesně v tomto stylu. V prvním ročníku se hodně věnujte teorii, přičemž postupně přidáváte čím dál tím více praxe a pak i praxe v terénu a ne v umělém prostředí učebny. A druhý ročník? Ten je o praxi celý, kde jde nejen o praxi kouzel, ale taky o praxi ducha.

Tedy já tleskám, děkuji za skvělý rok, který mě bavil, protože Vaše výklady a skladba hodin byly nápadité a originální, a věřím, že se studiem formulí ještě rozhodně nejsem u konce. :)

Díky za celý rok a za Vaši práci!

S pozdravem,

Larrie