Zadání domácího úkolu

Jestliže se nerozhodnu jinak, vaší závěrečnou esejí bude pravděpodobně napsat velmi nepravděpodobný výklad o pravděpodobnosti.

Jako jediný student zde budu vystupovat já a jako vyučující vy.

Pojměte to jako praktickou výuku, nějaké teorie pravděpodobně moc neuplatním.

Vypracování

Pravděpodobně se vaše pravděpodobné rozhodnutí nezměnilo a tudíž je velice pravděpodobné, že budu muset napsat pravděpodobný výklad o pravděpodobnosti.
*
Dnes jsem si pro vás na zkoušku připravila velice nepravděpodobné téma, které je pravděpodobně tak nepravědpodobné, že si o něm prostě musíme říci!
Téma, o kterém vám chci vykládat, se týká pravděpodobné velikosti sloních tlap a věřte mi, není to nic jednoduchého k pochopení. Je myslím třeba ukázat si to názorně, protože kdybych vám ukázala své nákresy a podrobný popis i schéma sloní nohy, tedy tlapy, asi by vám to pravděpodobně bylo na nic, jelikož zaprvé neumím kraslit a zadruhé mají sloni tlapy ošklivé a příliš velké.
Rozhodla jsem se tedy, že si vyzkoušíme výuku v terénu, za pochodu a za těch nejdrsnějších podmínek, jaké jste si schopná představit (a nebo jaké si ani představit schopná nejste). Vypravíme se tedy do ZOO! Ano, slyšíte správně.

- Ďábelsky se usměje a vytáhne požadovaný pergamen, který rozvine a ukáže obrovskou fotografii sloních tlap zespodu, které se kříží se lvími zuby. -

Ano, podíváme se do pravého safari, budeme neohroženě brázdit mezi krutými a zuřivými zvířaty a... Hůlku necháte zde, aby vám náhodou nepřekážela. Vezmete si s sebou pouze pergamen na nákresy, brk z testrála a samozřejmě kapesní hodinky, které jsou důležité, jelikož já hodinky nenosím a nechcete přece překročit čas, který je naší exkurzi určený.

- Popadne batoh, obě se dotknou přenášedla a najednou se s hlasitým hřmotem zřítí doprostřed ohrady. -

Tak, a jsme tady. Toho funění lva za námi si nevšímejte, on určitě nemá hlad. A my tu jsme kvůli něčemu důležitějšímu, než lvům. Ale vlastně, když už tu stojí, mohly bychom si ho vyfotit, určitě by se krásně vyjímal v rámečku nad nebelvírským krbem.

- Vrazí studentce - profesorce do ruky foťák, kouzlem umlčí a obejme vyplašeného lva a s oslňujícím americkým úsměvem pózuje. -

Výborně, můžeme pokračovat dál. Vezměte si dalekohled a hledejte nějakou sloní stopu. Já zatím budu hledat slona.
Samozřejmě doufám, že vám to nebude trvat příliš dlouho, jelikož je pravděpodobné, že náš čas brzy vyprší a tudíž se slonům už nebudeme moci věnovat. Což by byla škoda a navíc... Nejsem si jistá, zda vás pustím pryč, jelikož ty kapesní hodinky, co jste si s sebou vzala, jsou rozbité a už dávno nejdou.
Á, výborně, vidíte stopu? No to jsem opravdu šťastná. Můžeme jít k ní, je to naprosto bezpečné. Vezměte si tenhle metr a stopu pořádně přeměřte. Můžete rovnou i vypočítat její obsah a objem, i když vlastně nemůžete, musíte, jelikož to bude důležité pro další pátrání po slonech.

- Vyhlíží dalekohledem slona a druhým okem kontroluje, zdali to studentka - profesorka dělá správně. -

Máte? Báječné, ideální, úžasné! Ovšem pravděpodobnost, že to už nikdy nebudete muset dělat, je opravdu malá. Ano, už vidíte tu další stopu před námi? No rychle ji utíkejte přepočítat, jinak hrozí riziko, že zmizí! A to by nám náš úkol značně zkomplikovalo.
Copak, nechce se vám? Čím dříve to uděláte, tím dříve to bude za vámi...

- Trpělivě čeká, než studentka - profesorka přepočítá všechny důležité údaje, přitom okusuje tabulku čokády a zpívá si oblíbenou pícničku. -

Máte? Vítečně. Teď se podívejte na oba údaje. Vidíte mezi nimi ten rozdíl? Ano? No to jsem ráda, že nejen já nejsem slepá. Každá sloní stopa je totiž jinak velká! Což nám samozřejmě předkládá otázku, zda také není každá tlapa každou chvíli jinak velká. Je to sice značně nepravděpodobné, ale přeci je to možné. Možná to závisí na tom, zda slon šlápne víc či míň, nebo jestlo předtím jedl, nebo ne. My si ale můžeme s klidem myslet, že každá tlapa má rozdílnou velikost, což také naznačuje... Ale ne, motám se do toho čím dál tím víc. Prostě a jednoduše. Možná je každá tlapa každou chvíli jinak velká, možná taky ne, a možná je to jen zkresleností stop. Ale pokud se vám to nelíbí a chcete to zkusit znovu, najděte si další stopu či dokonce slona! Ten vám jistě poskytne lepší informace.
A k čemu že nám to vlastně je? Těžko říci, asi k ničemu. Ale třeba nám to pravděpodobně či nepravděpodobně jednou k něčemu bude a proto to musíme znát.

- Ztuhne a s děsem se dívá přes okraj stopy, která je tak nízká, že jí bohužel umožňuje báječný výhled. -

Mám takový pocit, že bychom se měl urychleně vrátit a doprobrat si to jindy... a na elegantní odchod také nemáme nárok, tlačí nás čas a...
LEV!!! Prchejte co můžete, chraňte si život milý!

- Rozeběhne se kupředu rychlostí blesku a skočí po přenášedlu, stihne jen tak tak uchopit za ruku studentku - profesorku, zableskne se, všechno se zamotá a najednou obě stojí znovu ve třídě. -

Hodina je u konce, tedy byla u konce už před dvěma hodinami, což znamená, že už možná můžete jít...