Zadání domácího úkolu
1) Ve výkladu jsem se zmínila souhvězdí. Chci po vás, abyste vymysleli vlastní souhvězdí, které bude nejlépe vystihovat vás nebo vám blízkou osobu. Požaduji obrázek, který vytvoříte jakkoliv budete chtít, je mi jedno, jestli budete kreslit nebo tvořit v grafickém programu, ale chci vidět, jak souhvězdí vypadá. Poté mi své souhvězdí představte a vysvětlete, proč jste zvolili to či ono.
Popis souhvězdí nechť je minimálně na 2 palce, ale prosím, buďte originální, opravdu si s domácím úkolem vyhrajte, od toho tu jsme! Nerada bych nad úkolem od některého z vás usnula!2) Všichni si povinně vyhledejte, co je to Rorschachův test a krátce mi ho vysvětlete.
Vypracování
Dobrý večer slečno profesorko,
děkuji za pěknou první hodinu. V té tmě jsem si samozřejmě představila to nejhorší možné - mohutné chlupaté tělo s holými žebry čouhajícími do prostoru, šupinaté břicho, slizké nelidské ruce s dlouhými hnáty a ostrými černými nehty, smrdutý dech páchnoucí smrtí tisíců a zlověstné vrčení kdesi v koutě předcházející útoku, žluté oči svítící ze tmy... a pak to po mně skočí, ani si to nestačím pořádně prohlédnout a přestanu existovat. Pak se světla rozsvítí a zjistím, že jsem si to pořádně přibarvila a že jste to vlastně byla celou dobu Vy. A je mi trapně.
Snad to trapno alespoň trochu vynahradím svým úkolem. O:-)
1) Vlastní souhvězdí
mým fantazijním souhvězdím je souhvězdí Kolibříka, jak je možno alespoň vzdáleně poznat z jeho tvaru na přiloženém obrázku.
Kolibříka považuji za své duchovní zvíře, protože je malý, pestře zbarvený, má velký, dlouhý a ostrý zobák, dokáže se klidně zastavit uprostřed letu a nasávat nektar. Zběsile tluče křídly i srdcem, které má skoro přes půl těla, ale málokdo mu věnuje tolik pozornosti, jako například některým majestátním dravcům či krásným labutím. Protože v přítomnosti lidí nevydrží dlouho v klidu, neposedí v tichosti, aby mohl být obdivován, stále musí křídly vířit vzduch a opisovat letkami osmičky. Je to takový malý ztřeštěnec světa ptáků, proto jej nikdo nebere moc vážně, i když se mu přezdívá létající drahokam. Je neviditelný/viditelný v závislosti na tom, jak na něj zrovna dopadá světlo.
Někteří lidé si jej dokonce pletou s otravným hmyzem, kvůli charakteristickému bzučení, které vydávají jeho křídla, když jej někdo vyplaší a on se snaží co nejrychleji odkolibřit do bezpečí nebo naopak vyplašit hmyzu se štítící mudly. Jinak však většinu času nerušeně vysedává na větvi a pozoruje dění. Jakožto opylovač je závislý na květinách a ty jsou závislé na něm. Taky na rozdíl od většiny jiných opylovačů dokáže rozpoznat červenou barvu a vybírá si podle toho květy. Navíc je taky mimořádně vysazený na sladké, stejně jako já.
Souhvězdí Kolibříka tvoří celkem 22 hvězd, přičemž 7 nejjasnějších z nich vytváří asterismus s názvem Zentangle, podle tvaru písmene Z, které vznikne propojením těchto 7 hvězd.
Kresba Zentangle obrázků je jednou z mých oblíbených činností, kterou si krátím dlouhou chvíli ve škole při přednáškách, když se profesor zrovna nedívá. Výsledkem je mozaika polí vyjadřujících různorodé myšlenky klidné asi jako hejno kolibříků. Kolibříci hození na papír někdy dají dohromady i docela smysluplný celek.
7 hvězd Zentangle se od ostatních hvězd liší tvarem i velikostí, každá má odlišné vlastnosti a dohromady charakterizují povahu souhvězdí.
Na vrcholu zobáčku kolibříka svítí hvězda Risus připomínající svým tvarem rozesmátou tvář. To protože kolibřík je zvířátko, které má moc rádo humor, a to za každou cenu, hlavně, když je přehršle smutku a nejvíc tehdy, kdy se to ale vůbec nehodí. Proto se také kolibříci nekontrolovaně smějí na pohřbech svým vlastním vtipům. A proto jste taky ještě žádného kolibříka na pohřbu určitě neviděla. Nezvou je tam.
Temeno hlavy zdobí hvězda Librus s tvarem otevřené knihy. Knihy jsou kolibříkova největší vášeň a zároveň také místo, kam se může zaletět schovat. Když je mu nejhůř, prostě se před chmurami zaklapne do knihy.
Linie krku prochází hvězdou ve tvaru kávového zrna. Tato hvězda se jmenuje Caphulus a kolibřík má moc rád ten hřejivý pocit, který způsobuje. Září nejjasněji ze všech sedmi hvězd, protože je permanentně nadopovaná světlem.
Neméně si kolibřík užívá i účinky hvězdy Chocolatus, jež se nachází v jeho bříšku. Ta má na starosti přísun cukrové mlhoviny, udržuje ostatní hvězdy v dobrém rozpoložení a zajišťuje správné fungování kolibříka.
Vespod u nožiček se nachází tvarem o něco méně výrazná hvězda Folius vypadající trochu jako list. Listy poskytují kolibříkovi dobrý úkryt, jelikož je maličký, dokáže se za list schovat úplně celý. Může pak s vědomím dobrého krytí vykukovat ven a sledovat pohyb narušitele v lese.
Svá ocasní pera smáčí v pomyslných barvách na paletě hvězdy Picturus, jež je dále tvořena výčnělkem ve tvaru štětce. Kolibřík má rád barvy, je rád barevný a rád po sobě barevno zanechává. Vířením kouzlí ve vzduchu roztodivné barevné tvary a pak frnk, je pryč a tvary s ním.
Kolibříkovým vroucným přáním je roznést po celém světě na svých křídlech omamnou vůni květin, které tak rád navštěvuje a saje z nich životadárný nektar. Hvězda Florus u jeho křídla je bíle zářícím mrakem, jehož částečky jsou více rozptýleny, než u ostatních hvězd, postupně se uvolňují do prostoru a mizí neznámo kam, tak jako sladký dech květin.
Na samém vrcholu křídel se v podivném tvaru kroutí Cantus, hvězda, v níž se podle legendy ukrývá kolibříkův hlas. Za dlouhých zimních nocí se prý souhvězdím rozezní teskná píseň. O čem kolibřík zpívá, to nikdo neví, ale očití i ušatí svědkové, tvrdí, že to zní úplně přesně jako bzukot. Co je pravým poselstvím písně zůstává záhadou. Nejspíše opravdu jen ten bzukot.
2) Rorschachův test je vlastně takovým testem rozehrávajícím fantazii pozorovatele - pacienta. Jeho hlavním stvořitelem byl mudlovský pán přes hlavy Hermann Rorschach, ale podílel se na něm třeba i mudlovský znalec archetypů Carl Gustav Jung. Jde o sérii deseti souměrných inkoustových skvrn, černobílých i barevných, které mají při pohledu v člověku vyvolat nějaký pocit, představu a on pak má popsat, co na obrázku vidí. V tomto procesu pak mudlovský pan doktor přes hlavy sleduje pacientovo chování komplexněji, tedy nebere v potaz jen jeho odpověď na otázku, co ve skvrnách vidí, ale také jeho chování během procesu, tedy čím vším je ten fantazijní proces doprovázen. Odpovědi jsou pak v závislosti na tom, co je provázelo, řazeny do různých kategorií, podle nichž je posuzována pacientova osobnost.
Pokud tedy po absolvování tohoto testu skončíte v útulné místnosti s čalouněnými zdmi pevně objatá slušivou bílou halenou se zapínáním na zádech, můžete si být jista, že vás právě zradila vaše příliš bujná fantazie.
S pozdravem a přáním příjemného opravování,
R. Cendrós