Zadání semináře

Na výběr budete mít z několika zadání, vyberte si pouze jedno:

1. Napište mi báseň alespoň o 20 verších na téma "hon na žabího prince v Los Angeles".
2. Existuje více zákonů inspirovaných kouzelníky. Vyberte si libovolný absurdní zákon z území USA a sepište mi, jak to doopravdy bylo. Alespoň 3 palce.
3. Nakreslete mi buď slona v zápřahu, jak orá pole, nebo automobilové závody nešikových čarodějek.
   

Vypracování

Dobrý den,

Vybrala jsem si druhé téma: 2. Existuje více zákonů inspirovaných kouzelníky. Vyberte si libovolný absurdní zákon z území USA a sepište mi, jak to doopravdy bylo. Alespoň 3 palce.

 

 

 

Budu psát o vyhlášce platící ve městě Ontario od roku 1930, kdy rada města uvedla v platnost vyhlášku, podle které kohouti mají ve městě zakázáno kokrhat. Snad nevadí, že je to jen vyhláška, ne zákon.

 

Stalo se to tak, že v té době žila ve městě rodina čistokrevných kouzelníků Saworsenových. Ti měli ve městě docela velký vliv, byli majetní, a co si nevymohli penězy, to zvládli pomocí kouzel. Neměli daleko k černé magii, a tak se často stávalo, že jejich odpůrci "zcela náhodou" onemocněli náhlou nebezpečnou chorobou, stalo se jim velké neštěstí nebo je dokonce skolila smrt, přestože byli zcela zdrávi.

 

Jednoho dne se nejmladší syn, teprve dvacetiletý Jimmy, rozhodl, že si pořídí domácího mazlíčka. Jenže se samozřejmě nespokojil s nějakým obyčejným zvířetem. Jeho volbou bylo malé baziliščí mládě. Studoval v knihách, co takový milý drobeček pro svůj život potřebuje a zařizoval mu bezpečný domov v kůlně za domem. Nejhorší potíž byla, když zjistil, že kokrhání kohouta je pro bazilišky smrtící. Jejich sousedé na dvorku všichni slepice i kohouty chovali, bydleli na okraji města, tak si to mohli dovolit.

 

Jimmy přemýšlel, co s tím, a obrátil se na svého moudřejšího otce. Ten rozhodl, že když už mají dát tolik galeonů za baziliščí mládě, nenechá ho zabít. Proto se v noci vykrádal na pozemky sousedů a kohouty jim zabíjel. Nebylo to moc platné, jeden den je zamordoval, druhý den si pořídili sousedé kohouta nového. Pan Saworsen se ale jen tak nevzdal. Byl zvyklý, že má vše, co si zamane. A jeho syn byl pro něj vším.

 

Proto začal docházet za místními představiteli města a stále dokola je žádal, aby kohouty na území města zakázali. Jednou jim přinesl "zaručeně pravé" vědecké pojednání na téma kohouti a zhoubné nemoci, které šíří. Jindy to byly důkazy, proč je jejich kokrhání nebezpečné. Když stále nechtěli panu Saworsenovi vyhovět, začali jim chodit poštou kohoutí vnitřnosti, hlavy, trus, pařáty. Tak to šlo dál a dál, den po dni, až se raději rozhodli Saworsenovi vyhovět. Měli strach o sebe i své blízké.

 

Když vydali nařízení, že kohouti musí z města pryč, začali se bouřit jejich majitelé a měli na krku povstání. Pan Saworsen nakonec ustoupil s tím, že zjistil, že na kohoutech je nejhorší jejich kokrhání, to přivolává všechny ty pohromy, které byly připisovány samotným kohoutům. Souhlasil tedy, že stačí, když jim zakážou kokrhat pod takovou pokutou, že si majitelé rádi rozmyslí, zda to budou riskovat.

 

Nakonec to dopadlo tak, že vyhláška vyšla v platnost a majitelé nechali svým kohoutům vyoperovat hlasivky. I bez kokrhání mohli udržovat jejich populaci slepic a nemuseli mít obavy, že by je pokuta za kokrhání zruinovala.

 

A tak si Jimmy Saworsen pořídil malé baziliščátko a nemusel mít obavy o jeho život. Příběh končí katastrofou, bazilišek je tvor svéhlavý a nedá se ochočit, proto Jimmymu utekl a ve městě způsobil pořádný poprask. To už se ale zmíněného zákona netýká, to se stalo námětem několika hororů.

 

 

Chiara Cheisseová