Zadání domácího úkolu

Vyberte si 1 až 3 lidi na hradě, které pokládáte za možné lemry a napište mi o nich. Můžete použít faktické důkazy, můžete jen hodnotit ze svého pohledu, ale vezměte to od podlahy. Zkuste se zamyslet nad jejich zálibami, slabostmi. Víte na někoho to, co si užívá, ale nikdy by se tím nepochlubil? Prostě cokoliv.

9 palců je minimum. Pokud budete citovat, uveďte zdroj.

Kdo si vybere mě, toho nejen kousnu, ale pošlu mu i Trolla.

Vypracování

Michael Jones, nebelvírský student, je žhavým kandidátem na uznání za tajnou lemru. Prozrazuje to již svým čarostavem, jímž se nenápadně hlásí k hlavní uctívačce Velké Lemry na našem hradě, slečně Bilkis Blight: „Slečna Bilkis je červená karkulka!“ Tento výrok dokumentuje také Michaelův sklon k humorným mystifikacím. Jeho typ bychom vskutku mohli označit jako lemra humorně mystifikační. Různými žerty se brání před nepatřičnými nároky okolí, zároveň si pak mystifikacemi chrání jádro své osoby, přes tuto vrstvu se k němu zvnějšku nedostane nic, co by mohlo jeho lemrovství ohrožovat. Ne nadarmo jeho čarostav hlásá citát ze Zdeňka Svěráka: „Humor je jediným důstojným způsobem, jak bojovat předem prohranou bitvu.“

Jones není líný v běžném významu toho slova. Za svých deset ročníků studia získal přes devět tisíc bodů, což je průměr, k němuž se většina studentů neblíží. Nehodlá se ovšem prací příliš vysilovat, a proto nepatří k bodohrotičům, snaží se jen do té míry, do jaké je to pro něj přínosné a zábavné. Není tudíž zvláštní, že letos studuje jediný předmět. Je to Bystrozorství – přípravný kurz, kterému se věnuje dlouhodobě a se kterým tedy zřejmě souzní. V článku Martina Lerelina Předsevzetí ve výuce (http://dennivestec.hogwarts.cz/6683/predsevzeti-ve-vyuce) kdysi na otázku, kolik předmětů si chce přihlásit, s nadhledem odpověděl: „Asi padesát, ale jdu do mrazáku, takže z toho nejspíš moc nebude,“ a svůj cíl popsal slovy: „Ano, chtěl bych se vrátit z mrazáku a s jedním předmětem vyhrát celoškolní bodování. Držte mi palce!“

V profesní dráze je v Cestovní magii, Péči o tvory, Knihomolství a Úřední způsobilosti skvělý, v Sesílání kouzel dobrý. Co pro něj není tak důležité, toho se jen letmo dotkne, o Lučbě má mírné povědomí, stejně jako o Čarotvorbě. Nepatří ke sběratelům zkoušek NKÚ, když už však některou dělal (Bystrozorství – přípravný kurz, Kouzelné formule, Péče o kouzelné tvory), vždy byl hodnocen jako vynikající. Není se tedy ani čemu divit, že OVCE z Bystrozorství složil také s touto známkou ve všech částech zkoušky, odevzdal skvělou práci na téma Experimentální způsoby výcviku bystrozorů.

Pokud bychom se jej zeptali, proč se těmito zkouškami vůbec obtěžoval, zřejmě by odpověděl, že chtěl od školy dostávat coby absolvent peníze. Částečně mu to můžeme věřit. Lemra volí nejsnazší cesty a je vskutku jednodušší jednou zapnout, složit náročnou zkoušku a dostávat měsíčně dva galeony, než si je měsíc co měsíc vydělávat soutěžemi. Těm se ovšem Michael nevyhýbá, v článku Jak se soutěží? Trevora Ztřeštěného (http://dennivestec.hogwarts.cz/3072/jak-se-soutezi) jsme si mohli přečíst jeho názor na množství soutěží: „Musím říct, že s počtem soutěží jsem spokojen, je jich přesně tolik, že je nikdy nestihnu udělat všechny, což mi zcela vyhovuje. Oceňuji, že je tam většinou na výběr z fotících, psacích, básnících a kreslících soutěží zároveň, takže můžu dělat, na co mám náladu.“ To přesně vystihuje lemří postoj.

Pokud něco vypracuje, nepostrádá to kvality. V hradním archivu se nachází čtrnáct jeho vypracování úkolů, seminářů či soutěží. Buď věci dělá pořádně, nebo je nedělá vůbec. Proto ho nenalezneme mezi nejlepšími ve statistikách z Prasinek či mezi sběrateli žabek, naopak velmi dobře si vede v získávání magíků (padesátý šestý na hradě s 1 265 body). Rád má jednorázové aktivity, v nichž prokazuje své schopnosti. V roce 2015 se stal autorem nové hradní hymny. Vyhrál soutěž, která se uskutečnila na prvním hradní besedě se spisovatelem (viz článek Martina Javora Večer se Strašivcem, http://dennivestec.hogwarts.cz/2935/vecer-se-strasivcem). Aktivně se zapojil do konkláve na Letňáku, pan ředitel Matthew Whitecrow ho ocenil slovy: „Rád bych na tomto místě poděkoval panu Michaelu Jonesovi, který svými čtrnácti dotazy zajistil dostatek materiálu pro téměř celou dobu konání této akce,“ (viz Zápis z konkláve 2017, http://dennivestec.hogwarts.cz/14438/zapis-z-konklave-2017).

Jones rád zkouší vše, zůstává však jen u toho, co jej naplňuje. Roku 2014 byl redaktorem Lví tlapou, napsal sedm úchvatných článků, z nichž Fantom jménem Soví pošta postoupil do celohradní novinářské soutěže. Nicméně když si uvědomil, že mu psaní zabírá mnoho času a že to není činnost, na níž by si zakládal, rozhodl se redakci opustit. Vymluvil se přitom – jak jinak – na nízké honoráře.

Naopak trvale se věnuje famfrpálu, je stabilním a platným členem nebelvírské sestavy. I zde si počíná rozumně. Vypracoval se na střelci (dvacátá čtvrtá úroveň), pro jistotu se věnoval i odrážeči (11), méně oblíbené posty brankáře (4) a chytače (1) si jen vyzkoušel.

Nejdůležitější pro něj nejsou výkony, ale dobrá atmosféra. Proto se na Letňáku 2015 přidal k výzvě Meloun (Mezikolejní ekumenicko-liberální organizace uplatňující návidění) jako její stínový mi(ni)str. Mimo toho, co pro kolej dělá v oblasti sportů a bodů, je oceňována právě jeho dobrá nálada, vytváření prostředí, v němž se všichni cítí dobře a neortodoxní přístup k věcem, který mu vysloužil přezdívku Padouch, míněno ovšem v tom lepším slova smyslu. Jako ocenění za to získal vzácný kolejní předmět Nebelvírského mušketýra, na nějž jsem mimochodem ani já nedosáhl.

Michael Jones se ke svému lemrovství zdánlivě nehlásí. Vypadá to však tak jen proto, že má pro něj přezdívku: padoušství.