Soutěže 1916
Výuka 2201
Semináře 753
Hogwarts.cz

Autor: James Watfar
Práce odevzdána: 8. 9. 2011 19:03
Soutěž: Pracovní stůl I.
Zadavatel soutěže: Belatris Nithelas Malrinová

Zadání soutěže

Pracovní stůl, věci, které na něm jsou a jejich uspořádání, o kouzelníkovi hodně řekne. Proto po vás budu chtít, abyste popsali, jak by vypadal stůl několika slavných osobností. Soutěž bude mít tři díly, takže budete mít mnoho šancí se vyblbnout.

 

Ovšem chci opravdové detaily!

 

Neměly by chybět tyto informace:

1)    jaký stůl to je (velikost, materiál, umístění, počet šuplíků, ozdoby, atd.)

2)    pokud jsou na něm knihy, chci titul i s autorem

3)    pokud jsou na něm dopisy, chci vědět, komu jsou adresovány

 

Snažte se, aby stůl opravdu odrážel osobnost toho, kdo ho používá.

Teď tedy jména, z nichž si můžete vybrat libovolný počet. V prvním díle to jsou tyto osobnosti:

 

Ginny Weasley

Filius Orionis

Nymfadora Tonks

Severus Snape

Elle Sutherland


každý popis by měl mít minimálně 1,5 palce.

Ještě připomínám, že na maximální odměnu dosáhne jen ten nejvymazlenější popis!

Vypracování

Severus Snape

 

Stůl je z vzácného, uhlově černého dřeva. Je obrovský a především neskutečně těžký. Nejde o klasický stůl o čtyřech nohách, je podpírán dvěma sloupci zásuvek, vpředu pak je celý kryt deskou. Dá li se o stolu říct že je útulný, tak tento skutečně je. Plochu stolu tvoří silná, lesklá a dokonale hladká deska, pochopitelně ze stejného dřeva jako zbytek stolu. Oproti zvyklostem jiných pracovních stolů, nejsou její okraje nijak zakončeny, tužky se tak z něj mohou kutálet dle libosti, ale Severus Snape pochopitelně ještě nikdy nic neupustil, těžko by tak mohlo něco padat.

Jak již bylo řečeno, stůl má několik zásuvek. Jsou to zásuvky hluboké na celou kratší stranu stolu. Jsou vyrovnány do sloupců po pěti vlevo i vpravo. Úchytky šuplíků jsou vyvedeny z ryzího stříbra, dokonale vyleštěného. Mohlo by se zdát, že představují malé propletené hady, ale není tomu tak, jde o prosté zdobené pramínky stříbra propletené mezi sebou. Čela zásuvek jsou vyřezávaná, sice poněkud stroze, nijak složitými ornamenty, ale o to dokonaleji jsou reliéfy provedeny.

Deska stolu je vždy a za každých okolností perfektně uklizena. Vzadu, sotva dva palce od okraje, leží v levém rohu úhledná hromádka popsaných pergamenů s odevzdanými úkoly. Uprostřed pak stojí dvě skleněné lahvičky, jedna je černým inkoustem naplněna, druhá je již ze čtvrtiny vypsána. Vedla lahviček stojí v malém černém stojánku tři navlas stejné, černočerné brky. Patrně havraní. Opodál pak najdeme další lahvičku, v této je však inkoust krvavě rudý. Pravý roh stolu je obsazen další hromádkou pergamenů, tentokrát s úkoly opravenými. Poslední věcí kterou najdeme, je hromádka listin, zdánlivě neupravená, ležící pod hromádkou úkolů v levém rohu. Jde o pergameny soukromé, pracovní, dopisní i všelijaké jiné, nejsou všechny stejně velké, proto budí dojem neupravenosti.

To je vše.

 

 

Filius Orionis

 

Stůl je stavěn podobně jako výše popsaný, ovšem bez zadní desky. Je také o něco menší, ale prostoru je na něm pořád akorát. Dřevo je týkové, lehce načervenalé. Zásuvky jsou uspořádány stejně jako u stolu předešlého, ovšem zde je jich do každého sloupce vtěsnáno osm. Vyřezávány jsou taktéž skromně. Úchytky jsou z mědi, lesknoucí se široko daleko. Na každém šuplíku je přilepena maličká cedulka, úhledné, i když trochu vybledlé písmo, dává najevo který rubrika denního věštce se v zásuvce ukrývá. To se týká zásuvek vlevo. Zásuvky na pravé straně jsou nadepsány stejně, ovšem názvy předmětů.

Deska stolu je obemknuta vyřezávanými okraji. Je zaplněna téměř celá. Veškeré věci na ní tvoří téměř výhradně pergameny. Jsou složeny a roztříděny do hromádek, ale tyto leží úplně všude. Několik hromádek je vyhrazeno domácím úkolům, několik článkům připravených pro vydání, případně odevzdaných ke kontrole. Mezi tím vším se topí několik lahviček inkoustu, v blízkosti každé se povaluje minimálně jeden brk.

Téměř v rohu se majestátně tyčí svícen o třech bílých svících, z částky odhořených. Krůpěje vosku, ztuhlé při cestě po zašlé mosazi svícnu ulpívají i na desce stolu a několika pergamenech se soupisem redaktorů. Dále leží na jedné z hromádek malé zlatavé těžítko ve tvaru lvíčka. Až na svícen budí vše dojem, že dlouho na svém místě nesečká.

Na pravém okraji stolu, tomu co je blíž u okna, můžeme rozeznat nespočet drobných rýh a škrábanců. Zde přistávají sovy, které často přináší nejrůznější korespondenci. Nedaleko tohoto místa tak můžeme čas od času zpozorovat měděné pečetidlo, opracované ve znak Denního věštce. Tyčinka pečetního vosku není vidět nikde, patrně je zatoulaná kdesi pod hromadou pergamenů. Drobné teverné skvrnky v zaschlém bílém vosku dávají tušit, odkud se bere potřebné teplo pro pečetění.

 

 

Elle Sutherland

 

Stůl je obrovský. Do třetice je postaven na řadách zásuvek, podruhé chybí zadní deska. Zásuvek je zde všeho všudy patnáct. Po sedmi na stranách, jedna širší se pak vešla doprostřed stolu. Ta je obdařena třemi maličkými zámečky, v nich nejsou zasunutý klíče. Podle toho jak je šuplík střežen, půjde patrně o místo pro úplatky. Tomu by napovídala i škvíra velikosti galonu, vedoucí do tohoto šuplíku z druhé strany stolu, což připomíná jakousi pokladničku.

Zásuvky jsou vyřezávány o poznání bohatěji. Zdobí je spousta rozličných ornamentů, z těch pak vyrůstají úchytky které tak se stolem dokonale ladí. Nadepsané šuplíky nejsou.

Okraj stolu je opět lemován, ovšem jakousi vyřezávanou vlnovkou, takže se pravidelně střídají místa kterými by se mohlo ze stolu cokoli skutálet s těmi kde tomu tak není.

Deska stolu je zaplněna velmi rozmanitě. V levém rohu nalézá se dřevěná krabice s kartičkami. Jde o jakousi menší kartotéku. Každá z kartiček je nadepsána názvem předmětu. Z několika pohozených na stole se můžeme dočíst, že obsahují soupis tříd a jména studentů, u každého z nich je maličká kolonka na drobounké poznámky. Vedle kartotéky leží dlouhý pergamen, zatížen z jedné strany vyřezávaných kalamářem, z druhé kouzelnickou hůlkou, což mu zabraňuje aby se sroloval. Pergamen je popsán jmény profesorů, ta jsou řazena v úhledném sloupci na levé straně. Zbytek pergamenu je pak posázen černými puntíky, ostře červenými vykřičníky a opět drobnými poznámkami.

Kousek od tohoto listu se tyčí vysoká hromada pergamenů, jde o podrobné soupisy osnov ke každému vyučovanému předmětu. Dále můžeme spatřit plné tři palce tlustou knihu. Název hlásá “Praktické rady pro přežití duševní,“ autorem je podle všeho Angela Grey - Slytherin.

Dobrou třetinu stolu zabírají drobné lístky s poznámkami. Jde o lístky rozličných barev i písem, patrně tak nejsou dílem jediné osoby. Podle důležitosti jsou seřazeny blíže či dále od židle. Vpravo nalezl své místo malý ovšem hustě popsaný kalendář. Vedle něj pak stojí zhruba stejně velké hodiny, s podivnou jedinou ručičkou a ciferníkem označeným začátky a konci vyučování.

Hodinami je zatížen seznam aktuálních seminářů. Na něm též spočívají dvě paví pera. Lahvička inkoustu leží opodál, avšak pouze jedna jediná a již téměř vypsaná. Zbytek stolu je naplněn opět pergameny nejrůznějšího druhu. Kdesi pod nimi se podle všeho skrývá maličký obraceč času.

 

 

Ginny Weasley

 

Stůl vypadá úplně jinak než všechny předešlé. Předně, je menší a má nohy. Oproti ostatním stolům je sotva poloviční. Nohy stolu jsou štíhlé, čtverhranné a bez jakéhokoli zdobení. Deska stolu je obehnána hranou, na mnoha místech lehce olámanou. Vše je vyvedeno v trochu špinavě kalné barvě smrkového dřeva. Zásuvky se pod desku stolu vešly všeho všudy dvě, prostá železná úchytka vévodí ještě prostšími reliéfu, vyřezanému na čela zásuvek v lehké vlnovce. Úchytka druhé zásuvky chybí. Pravý šuplík je pootevřený, nelze jej pořádně dovřít. Škvírou je vidět nejrůznější drobnosti, naházené do této zásuvky bez ladu a skladu.

Na desce stolu zaujímá první místo v levém rohu oprýskaná ale přesto velice vzhledná šperkovnice, s věčně otevřeným zámečkem jehož klíč se ztratil již dávno v nenávratnu, což napovídá že nebude sloužit k ukládání skutečných vzácností. Vedle ní je pak postaveno několik rámečků s fotografiemi několika chlapců, rozličného věku, vzhledu, famfrpálové dresu či oblasti úspěchu, za niž byli zaneseni na první stránku časopisu, který leží v samém středu stolu. Jeho název je zakryt pergamenem. Tento je spíše pokreslen než popsán, kresbičky všemožně pokroucené po papíře dávají tušit nudnou vyučovací hodinu.

Vedle fotografií postává několik lahviček s inkousty o pěti různých barvách. Většina je částečně vypsána. Kolem těchto lahviček a nejen kolem nich se deska stolu netají několika zaschlými kaňkami inkoustu. Původce kapek, obyčejný roztřepený brk, se povaluje na samém okraji stolu.

Okraj opačný, levý, je okupován několika zmuchlanými pergameny. Ty se povalují po pergamenech čistých, nepopsaných. Mezi nimi nalezlo útočiště na pět těžítek, rozličného, mnohdy neidentifikovatelného tvaru. Několik pergamenů mezi nimi je popsáno, ovšem veškeré řádky jsou důkladně přeškrtány. Podle řazení pod sebou šlo patrně o pokusy o verše. Až po důkladném prohlédnutí stolu si lze povšimnout, že kdesi pod tím vším marně a zapomenutě leží učebnice.

 

 

Nymfadora Tonks

 

Stůl je z tmavého, ale notně vybledlého dřeva. Na první pohled je opotřebovaný častým užíváním i střídáním majitelů. Tvoří jej jeden sloupec zásuvek, konkrétně pěti, a dvě nohy na druhé straně. Tyto jsou vyřezané v jakýsi točitý reliéf. Zásuvky jsou opatřeny zámky, vyřezání nemají všeho všudy žádné a úchyty tvoří prosté kovové knoflíky. Deska je poměrně velká a bez okraje.

V levém rohu leží hromada úředně vyhlížejících desek. Jsou nadepsány jen štítky s různými čísly. Na nich je položena hůlka. Vedle jsou uloženy dva kalendáře, každý popsán jinými poznámkami. Vedla kalendářů leží cedulka, sice o poznání nižší ale jinak podobného tvaru, dávající světu znát majitelku stolu. Cedulka je obestlána krabičkami sponek, prázdných lahviček a zlámaných brků.

Pravý roh je vyhrazen pro vzkazy. Hromádka drobných bílých pergamenů zde dosahuje nebezpečné výše a patrně je velice často využívána. Hlavní pracovní plochu pokrývá několik map kouzelnických měst i míst, jsou rozloženy po stole a tvoří jeho nedílnou součást, podle rozepsaných pergamenů kterými jsou pokryty, se staly již dávnou součástí desky stolu. Kaňky které postupem času mapy obdržely jsou toho důkazem.

V poslední prázdné části stolu, vlevo dole, je souprava pro pečetění. Nalézají se v ní čtyři pečetidla, s pečetními znaky rozličných ministerských významů. Pečetní vosk se okolo povaluje v několika úlomcích a dvou barvách, červené a špinavě zelené. Mezi pečetním koutkem stolu a papíry na mapách je pak pohozeno malé, v rožku naprasklé zrcátko. Jeho rámečku chybí ulomená podpěra, proto leží bez ladu a skladu mezi papíry. Úplně vpravo je vtěsnána ještě hromádka pečlivě srolovaných pergamenů, převázaných stužkami na nichž se skví dokonale vyvedené ministerské pečeti.