Zadání soutěže

Nedávno jsme se tak procházela v knihovně a v jedné knize popisující mudlům některé kouzelnické zvláštnosti jsem narazila na věty, které popisují, co to vlastně jsou kouzelnické šachy.

 

"Hrají se stejně jako normální šachy až na to, že figury jsou živé, po šachovnici se posouvají na povel a někdy se svým hráčem diskutují. Je proto velkou výhodou, když hráč vlastní trvale stejnou sadu figurek, které jsou na něj zvyklé."

 

S manželem rádi hrajeme kouzelnické šachy při dlouhých zimních večerech, kdy jemu ředitelské povinnosti dovolí chvíli vydechnout a mně... no mně pokud dovolí povinnost dohlížet na různé pomocníky, vykonávající domácí práce... zkrátka pokud nám oběma povinnosti dovolí...

 

Sepište mi formou reportáže jeden takový náš zápas v kouzelnickém šachu.

 

Ať vaše vypracování není kratší 5ti palců a delší 20ti palců :)

 

Vypracování

Dnešní utkání v šachu je sice přátelské, hráčům jde však i přesto o hodně. V sázce je týdenní služba u dřezu s nádobím. Favoritkou hry je Monny Whitecrow, která svému protihráči, za jiných okolností též životními druhovi, před zasednutím k šachovnici důrazně doporučila, jaké strategie se držet, aby partie dopadla jejím spravedlivým vítězstvím a nenapáchala zbytečné nevratné škody na svazku manželském.

Pan Matthew Whitecrow se po krátkém potyčce dobrovolně ujímá černých figur, jsa pravým gentlemanem ctícím zásadu o dámě s předností. Jeho krátký pokus o osvětovou přednášku na téma “Etiketa sportovních utkání ve světle matematické pravděpodobnosti náhodného výběru“ byla vyhodnocena jako nemístné zdržování hry.

Konečně se dostáváme k prvnímu tahu. Monny Whitecrow se mírně rozmýšlí a posléze posouvá pěšce na C3, čímž odkrývá svou královnu a prvního koně. Matthew Whitecrow kontruje pěšcem na E5.

Bílá dáma na B3, černý pěšec na D5. Pěšcem na E3 si hráčka s bílými figurami uvolňuj střelcem, majitel černých figur vysílá do pole jezdce na strategické pole F6. Partie se prozatím nese v klidném duchu.

Klid právě skončil. Monny Whitecrow napadla střelcem na B5 černého krále. Manžel zoufale brání pěšcem na C6. Jeho choď statečně ustupuje střelcem na pole A4. Černý kůň jejího protihráče se ocitá na D7.

Monny Whitecrow pozorně vyhodnocuje rozestavení figur a slovy „Co to je tohle to?!“ žádá od soupeře vysvětlení neprostupné řady černých pěšců. Matthew Whitecrow zapáleně vysvětluje Sokaminovovu taktiku z turnaje mistrů v Čínském Tulm-Tin-Tungu z roku 1837 a přichází tím o jednoho z pěšců, který uraženě opouští šachovnici - taktika spočívá v pozdějším masivním obětování těchto nejméně užitečných figur. Zbylí pěšáci zakládají odborový svaz herních figurek a vyhrožují stávkou.

Monny Whitecrow posílá koně na F3, vyhozením figury hrozí pěšec přesunutý na E4. Následuje agresivní výpad bílou jízdou na G5. Matthew Whitecrow si výpadu nevšímá a nařizuje střelci zaujmout pozici C5.

Bílé figurky se přeskupují rošádou, král na G1, věž na F1. Černý posílá dalšího pěšce na G5, kde se tento výhružně dívá na bílého střelce a nenápadně si brousí dýky. Střelec broušení rázně utíná dobře mířeným šípem a stanul na drti ze svého protivníka, na poli B5. A byl to sebevražedný tah, černý pěšec krvelačně mstí svého druha a pole B5 zaujal poté, co bílého střelce rozmělnil na prach. Monny Whitecrow se nenechává zastrašit a likviduje pěšce královnou. Do hry poprvé promlouvá černá královna drobným krůčkem na E7.

Bílá královna váhavě postupuje na C6, černá věž se nebezpečně blíží a nově je vystavěna na poli B8. Matthew Whitecrow kýchá a hráčce s bílými se plaší kůň. Utekl na pole E6, kde jej ubíjí černý pěšec. Monny Whitecrow rozhořčeně vznáší námitku na nefér hru, podvod, zradu, dýku v zádech a skandál. Před dalším šachové jezdectvo plašícím kýchnutím varuje násilím, rozvodem a studenou večeří. Matthew Whitecrow pokoušený současnou chřipkovou epidemií žádá odložit partii o dva až tři týdny. Není mu vyhověno.

Monny Whitecrow si pěšcem na F3 uvolňuje věž, její manžel se jal ohrozit střelcem na B7 královnu. Bílá královna uniká na A4, černý pěšec se kdo ví proč posouvá na E6. Odehrává se krátký souboj na poli E4, v němž umírá po jednom bílém a jednom černém pěšci. Bílá věž na F5, černý střelec na D5. Dáma na A6, černý pěšec na H5. Hra je zrovna poměrně nudná, hráči se snaží taktizovat.

Sledujeme krátké potulky pěšců a marnou snahu Monny Whitecrow odkrýt své důležitější figury. Ale pozor, její choť zákeřně vysunul věž a za pomoci střelce svírá v nevýhodné pozici bílého krále. Protihráčka urputně přemýšlí, jak z nepěkné situace vybruslí.

Po chvíli váhání posílání Monny Whitecrow manžela pro víno a provádí mezi tím takzvaný obrat, tah, ke kterému se hráči uchylují jen v krajní nouzi. Matthew Whitecrow se vrací ke hře a s překvapením zjišťuje, že hraje s bílými figurami a že jeho soupeřka dostala pomocí věže a střelce bílého krále do velmi nevýhodné pozice.

Je vznesena námitka na nekalé jednání. Pod hrozbou ukončení partie za nedovolené přerušení hry je námitka stažena. Ano, je to tak, hráči se skutečně nesmí vzdálit od stolu, to se nedá nic dělat, to jsou odvěká pravidla kouzelnického šachu. Matthew Whitecrow se marně snaží zažehnat nebezpečí dámou. Zoufalý pokus jen oddálil to, co muselo přijít - šach mat, konec hry. Bílé figury se vzdávají a vyklízejí pole, černé se v davu vrhají na bílého krále. Monny Whitecrow oslavuje vítězství potleskem a pobízením svých svěřenců na šachovnici. Matthew Whitecrow gratuluje soupeřce k zasloužené výhře, předává slavnostni plaketu za padesáté vítězství v řadě a odchází do kuchyně.