Zadání domácího úkolu

Ráda bych, abyste fantazii použili jako ústřední motiv vaší povídky ... a kdyby to někomu velmi nesedělo, tak tedy i okrajově, ale ... Délka jako vždy, ale nezabijte mne.

Vypracování

"Mami, mami, mamiii!" Dětský křik se rozléhal domem. Slunce už zapadlo a měsíc nabýval na síle. Schylovalo se k úplňku.  Žena menšího vzrůstu odložila vařečku a odstavila hrnec a vydala se rychlým krokem do pokoje svého dítěte.

"Co se děje, Emmo?" nakoukla do pokojíčku; malé děvčátko bylo celé přikryté peřinou, čouhaly jen dlouhé jemné vlásky. V pokoji bylo rozsvíceno, hračky všude poházené a závěsy odrhnuté, měsíc jasně svítil přímo do místnosti.

Matka si sedla vedle klubíčka strachu a pohladila ji skrz peřinu. "Emmi?"

Dívenka vykoukla a loupla po ni modrýma očima. "Mluvil na mě!"

Žena se zamračila. "Kdo?"

Emma vyskočila z postele a ukázala na malého medvídka položeného naproti postele. Oči z knoflíčku, pod krkem mašle a na sobě červené kalhoty, nevypadal nebezpečně. Pětiletá holačička vzala hračku do ruky.

"Už se ho nebojíš?" zvedla obočí maminka a vzala si medvidka od dcery.

"Nebude nic dělat, když tu jsi."

"A on ti říkal něco zlého?"

"Ne, ale udělal to poprvé. Většinou se mnou jenom tančí..." vykulila malá očka na svou maminku, která teď seděla na posteli v hlubokém zamračení. Tančil? Jak tančil? Proč její dcera vidí tančícího medvídka...

"Pojď zase do postele, je pozdě..." utnula jejich podivný rozhovor, uložila Emmu a vydala se k sobě do pokoje. Radši nad tím ani nepřemýšlela a okamžitě usnula.

Malá Emma oproti tomu sledovala, jak na stropě tančí stíny. Jak mění tvary na její oblíbené zvířátka nebo na krajinu a jak vytváří svůj příběh a mávají na ni. Bylo to tak úžasné! Až z toho nemohla usnout pěkně dlouho. Těsně než upadla do říše snů, podívala se na medvídka. Zdálo se jakoby mrkl.

"Mami, stíny včera hrály divadlo!" štěbetala dívenka ráno při snídani.

"Ne, Emmi, nevymýšlej si pořád, ve školce se mě už paní učitelka ptá, co se děje..." pohladila ji po vláskách.

Dívenka nechápala. "A co by se mělo dít? Vypráví mi pohádky před spaním, když už to ty neděláš..."

Matka na ni hodila smutný pohled. "Utíkej si hrát do pokoje..." řekla a nasadila starostlivý výraz. Její vidiny se jí moc nelíbily. Fantazie se trošku rozjela víc než čekala.

"Tak jsem zase tady. Zatančíme si?" Emma vběhla do pokoje a klekla si hned k medvídkovi. Vzala ho za tlapky a začala s ním tančit. A buď se jí to zdálo, jako všechno ostatní, nebo v ten moment ji medvídek chytl za prstíky a začal tanec vést.

Ale kdo ví...