Zadání domácího úkolu
Nezapomeňte na dva úkoly, které byly zadány ve výkladu! Chci vědět jméno anglické královny a také co je to Armadillo (stačí krátce).
Pak si vyberte jeden z následujících úkolů, který mi zpracujete alespoň na tři palce před odesláním.
1) Během naší exkurze jsme se tentokrát moc nebavili (v rámci utajení) o tom, co s památkami mají co dělat kouzelníci. Vyberte si jednu památku (nebo i více) a napište mi o ní z kouzelnického hlediska (vymyslet si!). Postavili jí? Využívají jí do teď? A k čemu? A nemusí jít jen o památky, které jsme navštívili.
2) Navštívili jste nějaké místo v Británii? Napište mi o tom! Co se vám líbilo a co se vám nelíbilo? Viděli jste něco zajímavého?
3) Kdo by chtěl raději kreslit, tak se mi může pokusit nakreslit něco, co viděl při exkurzi. Byla to pobíhající veverka v parku nebo vás zaujal Big Ben? Nebo snad spolužák, co se cpal rybou? Červená telefonní budka a autobus? Je to jen na vás! Jen ať to souvisí s exkurzí.
4) Kdo si rád listuje v mudlovských informacích, tak mi může napsat víc o County Hall a Buckinghamském paláci, o kterých jsme se moc nerozpovídali. (Zde, prosím, nic nevymýšlet!)
Vypracování
Dobrý den, madam Tydynko!
Armadillo, či spíše SEC Armadillo nebo Clyde Auditorium je koncertní síň města Glasgow, která byla otevřená 1. ledna roku 2000 a má být ukázkou, že i moderní stavby mohou být zajímavé a praktické s ohledem na účel stavby. Název má podle své podoby, připomíná pásovce. Budova se stala symbolem moderního Glasgow.
Anglickou královnou je Alžběta II., anglicky celým jménem Elizabeth Alexandra Mary.
Ke zpracování jsem si vybrala zadání úkolu č. 1, s ohledem na to, že 2. jsem vlastně zpracovala v mimořádném úkolu. :)
Vybrala jsem si…
Národní galerie portrétů (National Portrait Gallery)
Jsem si jistá, že kouzelnický portrét je něco, co všichni známe, ale čemu se málokdy pozorností skutečně věnujeme. V Národním muzeu portrétů však existuje celá utajená sekce věnovaná právě historii kouzelnických portrétů.
Když se kouzelník při vstupu prokáže poklepáním kouzelnickou hůlkou na vstupní bránu, po obrazech ho bude navigovat maličký človíček až do oné tajné sekce jen pro kouzelníky. Vše je opatřeno zastíracím kouzlem, takže mudlové si ničeho nevšimnou, podobně, jako nespatří skutečnou podobu památníku rodiny Potterových, začarování je na stejné bázi.
Je to neskutečný zážitek, když se člověk dostane skrze mudlovskou část do té kouzelnické. Všude to šumí, obrazy se hýbou, portréty na sebe mluví a navštěvují se. Hotová pastva pro oči. Někdy se však snaží pohrát si s divákem a schválně všichni ustrnou v pohybu, to aby kouzelníka zaskočili. Hurónský smích je pak ovšem k popukání.
Některé portréty, především ty středověké, jsou dokonce nakresleny i s mazlíčky, kteří se také mohou pohybovat po celé sekci kouzelnických portrétů, což je často docela úsměvné, pokud najdeme třeba pejska na hlavě někdejšího ministra kouzel a podobně. Většinou se však i mazlíčci chovají relativně slušně a tak trochu pokradmu vymizí na sousední obraz.
Třešínkou na dortu je obraz kouzelníka Johna Simpletona Copleye, Mrs Ezekial Goldthwait, který proslul zákeřností vrhání jablek. Je očarován tak mocně, že jablka skutečně neustále padají už od roku 1771 z obrazu ven. Za rámem obrazu se neustále objevuje jablečné pyré, zatímco jindy odchází nadšený divák s monoklem na oku.
Uznejte sama, tato sekce Národní galerie portrétů stojí za návštěvu. A nadto je to i krásné historické okénko, najdeme zde portréty nejrůznějších kouzelníků a čarodějek, kteří se postarali o to, aby magie přečkala až do dnešních časů.
