Zadání domácího úkolu

Čtvrtý ročník otevřeme v duchu dnešní hodiny. Potěšilo by mě, kdybyste stvořili báseň, ve které byste si do hloubky pohráli s některou emocí. Rozbijte ji na kousíčky a složte dohromady. Délce ani formě se meze nekladou.

Vypracování

Dobrý den, madam Anseiolo,
asi to nakonec není tak docela rozbor emoce na kousky a znovusložení, ale znáte to, inspiraci neporučíte. Řekněme tedy, že je to alespoň popis emoce do hloubky… Strachu. :-) Inspirací se mi stal tak trochu Strach z filmu v hlavě, hororověji pojatý.

Vyzáblý tvor, však obří má oči!
V hrůze se stokrát pootočí
při každém zvuku, co kradmě zní,
při noční můře i v bdění.

Srdce nestíhá pumpovat
při vidině hrůz a ztrát,
dech zrychlí se, zastaví,
jak dusí ho obavy.

Že sám sobě je nejhorší
nepřítel, ovšem netuší…
To zlé přece venku číhá,
to odtamtud přichází tíha,

co krk pevným stiskem drtí
stokrát znovu vizí smrti,
neschopnosti, letargie…
Však jaký div – stále žije.