Soutěže 1916
Výuka 2202
Semináře 753
Hogwarts.cz

Autor: James Watfar
Práce odevzdána: 9. 10. 2011 15:55
Soutěž: Výzva II.
Zadavatel soutěže: John Werewolf

Zadání soutěže

Trochu odlehčíme oproti tématu, které jsme měli minule.

Dnešní výzva se bude věnovat jednomu postu, který je unikátní pro každou kolej. Tento post v koleji je již léta brán jako ulejvárna, jako místo, kam se dá dostat jen vzácně, a přesto to vypadá, že si ho nikdo neváží.


Vžijte se do role, že se stanete kolejním duchem. K tomu samozřejmě i patří naplánovaná akce pro hrad (či pouze kolej?) s jedinýám výsledkem - vaší smrtí.

 

Co byste udělali, aby jste pozvedli prestiž postu kolejního ducha? Jak byste se snažili zvýšit kredit tohoto všemi zapomenutého postu? Napište mi o tom zamyšlení. :-)

Vypracování

Musím říct, že takto pozitivní zadání soutěže se opravdu dlouho nikomu nepodařilo. Napište mi jak by jste zemřeli a co pak budete dělat, to je skutečně skvost soutěžních témat :D

 

Tedy, předně bych chtěl říci, že nijak netoužím po tom stát se duchem. Ne že by mě ta představa z jistých důvodů, na které jistě také dojde, nelákala, ale přes to všechno bych se duchem dobrovolně asi nestal. Přece jen žijeme jen jednou, smrti si ještě užijeme až až. Pokud bych se ale duchem stal, bylo by to opravdu zajímavé.

 

Nejprve tedy smrt. Za svého působení na hradě jsem myslí stihl dosáhnout toho, že by mé úmrtí zavdalo příčinu ke konání několika celohradních oslav, dost možná i záznamu vzácného dne do kalendáře. No řekněte, komu by se dostalo takových poct. Mimochodem, už jen proto bych se duchem nestal, nemohl bych žít... ehm, umírat... s vědomím že jsem udělal radost tolika nenáviděným lidem. To by mě zabilo. Nebo bych musel alespoň vstát z mrtvých abych jim radost zkazil, a to prý není jednoduché. Vzhledem k tomu všemu bych patrně žádnou akci pro hrad plánovat nechtěl. Když už jim udělám radost, nebudu to ještě podporovat divadlem pro celý hrad. Mimo to by vlastně ani nějaká zvláštní akce nepřipadala v úvahu, vzhledem k tomu jak plánuji zemřít.

Má smrt by totiž nebyla ani zdaleka náhodná, nešťastná a tak podobně, jak to mají místní duchové ve zvyku. Připadá v úvahu pouze jediný druh smrti. Duchem bych se stal pouze v případě, že bych skutečně nevydržel lidskou hloupost, která se skrývá všude kolem (tedy neskrývá, to by bylo ještě dobré…) a využil jednoho z mnohých střešních trámů naší kolejní místnosti. Nějaké to lano se v kumbále najde. S takovou smrtí že žádná hradní akce dělat nedá.

 

Jakožto duch, měl bych pak úžasný… ehm, život. Jen si to představte, můžete otravovat tolik lidí, ve dne v noci, na věky věků, a oni před vámi nemůžou nikam utéct, nikde se neschovají, neodeženou vás… co může být lepšího. Nejprve ze všechno bych si vypracoval podrobný seznam všech, které je třeba psychicky zdeptat. Pak bych se s tímto balíkem popsaného papíru vydal vstříc svému cíli, hezky postupně, krůček po krůčku, hospitalizace u Munga po hospitalizaci u Munga. U některých lidí by to šlo velice snadno, u jiných hůře, ale duch má času dost.

Takže, jak jste vyčetl, být duchem, patrně by mě zrovna netížila prestiž postu kolejního ducha, měl bych plno důležitější práce.

 

No, ale zase chvilku vážně. Duchové jsou na našem hradě, upřímně řečeno, na nic. Nikomu pokud vím nijak zvlášť nechybí a vsadím se, že značná část nováčků ani neví, že jejich kolej nějakého „živého“ ducha má. Ale není to vina duchů. Když se člověk, snad i s očekáváním, stane duchem, dostane šedou barvu a řekne se mu „dělej v koleji atmosféru.“ To je sice hezký úkol, ale po čase, velmi krátkém, se ukáže že to s jeho krásou není nijak přehnané. Přece jen, lítat po hradě a dělat hůů člověka nebude bavit věčně. Přidáním „baf“ si prodlouží zábavu asi tak o dva dny, víc ne.

Duchové by měli mít daleko víc možností a jejich úloha na hradě by měla být trochu rozvedena. Pochopitelně by potřebovali taky motivaci, aby z hradu nezmizeli týden po svém zešednutí. Například, nejen v rp rovině, duch může všude. Naši duchové však jistě nemohou zavítat do sborovny. Alespoň myslím. Kdyby se duchové mohli stát obrazně řečeno studentem i fialovým zároveň, jistě by byl o jejich místo o hodně větší zájem. Pochopitelně by se tak mohli, lépe řečeno měli, přímo podílet na tom, co profesoři ve sborovně probírají. Stejně jako na tom, co probírají studenti v kolejních místnostech. Tím pádem by mohl kolejní duch tvořit jakéhosi prostředníka mezi kolejí a profesorstvem. Mít v zasedačce něco málo z názoru studentů a v kolejní místnosti něco málo z profesorů, aniž by se si obě skupiny lezly do zelí, by hradu určitě prospělo. A duchové by byli mnohem potřebnější než dosud. Pokud se pletu a do zasedačky můžou, pak je škoda že to nefunguje tak jak bylo řečeno.

Dále, pokud se má duch podílet velkou měrou na atmosféře, potřeboval by k tomu prostředky. Proto, i když zase spíš jen tuším že to tak není, by například duchové mohli vládnout kouzlem třetích postav ve velké síni a nejen v ní. Žlutým písmem a podobně, aby ke své práci měli možnost co nejlépe využít možnosti hradních místností. Profesoři sice mohou, ale jistě nemají většinou náladu blbnout ve velké síni, když mají své práce dost. Zatímco pro duchy by bylo blbnutí v síni právě tou prací.

Taky by si šediví obyvatelé hradu zasloužili úplně nové, dosud nevídané schopnosti. Mohli by, v rámci toho že jsou kolejní, dělat naschvály studentům jiných kolejí, profesorům.. ale i podporovat vlastní kolej nebo profesorům vypomoct. Například, když se ve velké síni studenti hádají, může přiletět duch a přilít kapku oleje do ohně tím, že podpoří studenta své barvy politím jeho hádavého soupeře kbelíkem vody, načeš jej vyžene převléknout se a hádka tak nabere úplně jiný směr. Není na tom nic nespravedlivého, duch koleje postiženého nebožáka má taky své možnosti a může štědře oplácet. A podobně, takových nesmyslů by se dala navymýšlet spousta. Pochopitelně vše by duchové dělali pouze v rámci zábavy, neměli by možnost vykopnout k jezeru nebo uložit školní trest. Mám namysli něco, jako takového Protivu ke každé koleji. Ovšem, to na našem hradě patrně nelze, protože by ducha lidi sežrali, kdyby si dovolil jen pomyslet na to upřednostnit byť v legraci jednu kolej před druhou. Zde se lidí hádají právě kvůli takovým věcem, většinu ani nenapadne řešit lidskou hloupost, mají dost své vlastní. Muselo by se docílit stavu, kdy se člověk nezhroutí z toho že si z něj někdo udělal srandu zatímco z tamtoho druhého ne, vždyť nemá právo proměnit ho v bramboru, co si to dovoluje, že ano. Může to znít zrovna ode mě vtipně, ale když už mluvím takto o hádání, je to opravdu na pováženou. Nerozčílil bych se kvůli hře v síni, ale mnozí ano, i když jsou hrozně slušní a v očích všech stokrát lepší, protože se nehádají kvůli takovým blbostem jako jsou nadávky, soubojový klub a podobně. Obávám se že něčeho takového by se na našem hradně dosahovalo jen velmi těžko. Pokud by se toho ale dosáhlo, byl by to konečně opravdový krok k lepší atmosféře.

Nebo, ať zase přejdeme na trochu pozitivnější notu, by se duchové mohli dát dohromady a podrobit svému řádění celý hrad bez rozdílu barev. Kdyby se třeba jednoho dne setmělo ve sborovně, počalo by se odtud ozývat hrůzostrašné kvílení a nikdo z profesorů by do ní strachy nemohl týden vejít, atmosféra na hradě by přímo zářila. Dovedete si představit škodolibé nadšení studentů? A to by spolu prosím všechny koleje dokonale a svorně souhlasily, bez ohledu na rivalitu jakýchkoli druhů.

Ve spolupráci s lesníky by se zase mohli postarat o ještě lepší lesní dobrodružství. Mohli by taky „ovládat“ hradní skřítky a s jejich pomocí by šla jistě také navymýšlet spousta nepravostí.

Duchové by se prostě měli podpořit a vybavit natolik, aby mohli skutečně největší možnou měrou, víc než kdokoli jiný, dokonce víc než pan ředitel, tvořit atmosféru hradu. To není nic proti panu řediteli, on má jen plno jiné práce. Měli by mít možnost ovlivnit hrad natolik, aby jim jejich funkce stála za každý úžasný den který v ní na škole stráví. Jsou jenom čtyři, to není tolik aby bylo jejich řádění nějak zvlášť přeplácané a časté.

 

Bohužel, já jakožto duch bych patrně všechno tohle nedokázal dobře využít. V tomto směru bych si opravdu moc nevěřil, funkce by to byla poměrně zábavná, plná možností, ale taky zodpovědná a pro hrad velice důležitá. Nevím jestli bych měl dost nápadů a inspirace (tedy spíš vím že bych neměl). Ale jistě by se našli lidé, kteří by bylo pro takovou práci více než vhodní.