Zadání domácího úkolu

Toto je drak z druhé části minulého úkolu, pro ty, kteří jej nenašli.

 

 

Na příště napište oslavnou báseň hodnou pro hlasitý recitál v hodovní síni. Ať je tam mocný hrdina a drak. A nezapomeňte, že ne vždy hrdina vyhrává, vlastně, když z toho drak vyvázne bez újmy, šplhnete si u mě.

- rozsah básně alespoň 16 řádků

Komu by opravdu, ale opravdu dělalo básnění problém, sepíše to jako příběh. Ovšem alespoň na šest palců.

 

 

Vypracování

Už první okamžik je bitva,
přes všechny překážky rychle ven,
skořápka praskla, čas nám jen plýtvá,
vždyť tam venku na nás čeká nový den.

Na obzoru rudý svit,
oči přecházejí krásou nebeského klenotu,
my toužíme k němu jít,
dát smysl svému životu.

Kůže tvrdne a šupinatí,
na hlavě nám rostou rohy,
ploutve se nám nevyplatí,
na místo nich čtyři silné nohy.

Dlouhý ocas na něm trny,
dvě mohutná křídla k letu,
drápy rvoucí trávy drny,
nuže, teď ukažme se světu.

Roztáhnout křídla v celé své šíři
a počkat až nám vítr zaduje,
vstříc modré obloze naše oči míří
a země pod námi se vzdaluje.

Teď když okovů jsme se zbavili
a letní vánek nám jemně hladí tvář,
svit slunce jasného nás posílí,
když skrze temný mrak my zříme jeho zář.

Dvě duše, spojeny v jednu mocným zážitkem,
dva přátelé se společnými kořeny,
dvěš srdce, sžírající se stejným zármutkem,
dva tvorové, jeden pro druhého stvořený.

 

Spojeni v životě i ve smrti,

to jsou rytíř a drak,
nepřátele slabých rozdrtí,
oba na sever pak upřou zrak.

Toužebně, doufajíc pak v osud,
že jejich boj má svůj konec,
pak poznají co nepoznali dosud,
své životy neobětovali pro nic.

Darion a Giladan,
přátelé už od svého zrození,
velký dar jim do vínku byl dán,
ale teď už v legendu se promění.

Velké mocnosti je k sobě zvou,
oni na sever pak odejdou.