Zadání soutěže
Tvrdí se, že na Příčné ulici má vzniknout koutek, kde bude možné sledovat hrané příběhy a filmy různých žánrů.
Já ovšem raději spíše tíhnu ke knihám, protože mám tak nějak pocit, že co je psáno, to je věrohodnější než nějaké divadelní představení či film.
A protože jde dle mě o velice zajímavé zamyšlení, rád bych se zeptal vás. Čemu dáváte přednost. Filmu nebo knize? A proč tomu tak je?
Za smysluplné vypracování můžete získat slušnou odměnu. Tak neváhejte a pusťte se do toho.
Vypracování
Dobrý den pane profesore,
Já osobně dávám přednost filmům. Pokud ovšem nejsou podle knihy. Už od mala jsem měl spíše vizuální paměť a tak trochu jsem k těm pohyblivým obrázkům přivykl. Film má tu výhodu, že je více odpočinkový. Respektive pustí se jen jako podkres a osoba může pracovat na něčem jiném. Kniha potřebuje nějakou tu pozornost.
Další výhodou filmu je pevně stanovená doba. Film má dvě hodiny a pak skončí. Kniha může mít na konci odstavce, stránky nebo kapitoly oslí můstek a čtenáře vyzývá, aby si ještě tu jednu stránku navíc přečetl. Přece jen, takhle to nemůže autor utnout. Já navíc neumím tak rychle číst, takže kniha o formátu A5 a okolo tři sta stránek mi trvá okolo týdne, pokud jí pravidelně po večerech čtu.
Dále je tu rozdíl v množství dějových linek. Autor knihy jich může mít více jak tři, pokud ovšem je dokáže udržet. Ve filmu můžou být maximálně tři. Samozřejmě až na pár vyjímek. Kdybych měl nějakou jmenovat byl by to Atlas Mraků. Řekl bych i Pán Prstenů, ale to je taková šedá zóna, když jsou to filmy podle knih.
Pak je tu problém s interpretací vnitřních myšlenek. V knihách je mnoho okamžiků, kdy se některá postava zamyslí a začne kout plány, zpytovat svědomí nebo mít vnitřní boj. Ve filmu je to čistě na talentu daného herce a na představě režiséra.
Což mě přivádí k největšímu rozdílu mezi těmito médii. Film je soubor prací mnoha osob. Potřebuje režiséra, scénáristu, kameramana, herce a další spoustu lidí, až k tomu klukovi, co se stará o kávu. Kniha je průchozí kanál mezi perem spisovatele a myslí čtenáře.
Závěrem je to ale především o náladě. Pokud se chci uvolnit a jen přijímat pustím si film. Přece jen v dnešní době se moc nových stylů natáčení nevytvořilo. Ale pokud se chci něco naučit, nechat proudit fantasii a být součástí příběhu. Sáhnu po knize.
S Pozdravem,
Theodor Mudd
