Zadání domácího úkolu

Hydra je tvor velmi nebezpečný a díky svému dorůstání hlav, hůř porazitelná. Podle bájí se nakonec našel jeden přemožitel, kterému se hydru povedlo skolit.
Vašim úkolem bude zjistit kdo to byl, proč zrovna on, jak se mu to povedlo, atd atd..

Alespoň na 3-4 palce. Můžete si klidně zvolit formu příběhu či vyprávění.

Vypracování

Dobrý den madam! =)

 

Upřímně, nejsem si tímto příběhem moc jistá. Je to takové jiné od ostatních věcí, co jsem kdy napsala, tak snad si u toho nebudete chtít trhat vlasy. =D

 

Jmenuji se Thomas Bernardy, a skolil jsem hydru.

 

Už je to docela dávno, kdy se v naší malé vesnici objevil trubadúr, který zpíval o nelidském stvoření, jež zabíjelo nebohé rolníky a sedláky. Tou dobou jsem byl pouze obyčejný léčitel, ale tato hydra mě přivedla ke změně, která mi otevřela dveře do úplně jiného světa.

 

Byl jsem odjakživa velmi chytrý a dobře stavěný muž, takže jsem ani neměl obavy, že bych hydru nedokázal skolit. Vyprávělo se o ní, že je několik set stop vysoká, má tělo hada a dračí hlavy. Tyto historky mě nezastrašily, ba naopak, hodlal jsem se postavit výzvě a dokázat to, v čem jiní selhali.

 

Všichni mě prosili, ať zůstanu ve vesnici, ale já se nedal přemluvit. Byl jsem pevně rozhodnut, že se vydám za tou stvůrou a jednou pro vždy s ní skoncuji. Rvalo mi srdce vidět matičku plakat, ale slíbil jsem jí, že se vrátím, a tak se taky stalo.

 

Cestou jsem se vyptával pocestných, co o té hydře vědí, jak se ji jiní pokoušeli zabít, jestli byli blízko úspěchu, či nikoliv. Jediné, co jsem se dozvěděl bylo to, že useknutí hlavy na ní neplatí, protože jí potom narostou další dvě. Někdo říkal, že její současný stav hlav je 14, jiní tvrdili 18, takže jsem měl zhruba představu, co očekávat. Můj další krok bylo zjistit, čím se tato stvůra živí. Každý, koho jsem se zeptal, tvrdil, že nemá tušení, jak se tato nestvůra stravuje. Jedno ale bylo jasné - lidským masem nepohrdne!

 

Měl jsem plán. A ten plán byl velmi chytrý a nepředvídatelný. Jakožto léčitel jsem věděl, které byliny jsou pro život smrtelné a tak byl můj cíl jasný - otrávit hydru a její tělo spálit. Prvním krokem bylo najít přesnou lokaci hydry. Pak získat tělo nějakého nebožtíka, který neměl rodinu a všem bylo jedno, co se s ním stane. A zbytek zařídí jed, který do nebožtíka vložím a tělo nastražím tak, aby ho hydra určitě našla.

 

Dostal jsem se do města, které bylo proslavené právě tím, že bylo nejblíže horám, kde daná stvůra měla přežívat. Jen co jsem strčil nohu za brány, můj nos praštil odporný smrad, z kterého se zvedal žaludek. Město bylo prolezlé bídou a hnilobou. Z nikoho nevyzařovalo žádné štěstí, či jiná pozitivní emoce - všichni vypadali, jako by dopadli na své dno. Jak se dalo očekávat, v takovém městě bude sehnání mrtvoly snadné. Dokonce to bylo snadnější, než jsem předpokládal. Přišel jsem do jakési márnice, kde jsem sdělil, že nutně potřebuji jakékoliv tělo. Pracující muž nic nenamítal a jedno zabalené tělo mi věnoval. Teď už stačilo jen připravit jed, sehnat křesadla a vydat se do hor.

 

Nemohu říci, že jsem nebyl nervózní. Samozřejmě, že jsem byl, ale jak jsem se přibližoval k místu, kde hydra měla žít, mou nervozitu vystřídal adrenalin. Vše jsem měl připravené. Stačilo jen položit tělo a čekat. Když jsem měl pocit, že jsem dostatečně blízko, konal jsem podle plánu a tělo nechal ležet uprostřed cesty. Schoval jsem se do nedalekého křoví a vyčkával.

 

Mé čekání trvalo pár hodin, než se hydra ukázala. Na chvíli mě ochromil strach a jen tak jsem na ní zíral, ale ona mi nevěnovala pozornost. Jediné, co jí zajímalo, bylo bezvládné tělo ležící na cestě. Její hlavy se chvíli praly o to, která ukousne jakou část, což mi umožnilo spočítat si, kolik jich skutečně bylo. Dopočítal jsem se dvanácti. Dvanáct hlav mě dělilo od dokonání mého rozhodnutí. V ruce jsem pevně svíral křesadla a vedle nohy jsem měl připravenou větev, která mi měla při pálení těla posloužit. Sledoval jsem jí. Krutě, avšak elegantně si tělo roztrhala na kusy. Kusů bylo přesně dvanáct. Chtěla nakrmit každou hlavu, což můj plán značně ulehčilo. Nespouštěl jsem z ní oči. Ani na vteřinu.

 

Hydra se najednou začala kymácet ze strany na stranu. V tu chvíli jsem zbystřil. Její hlavy se pomalu skláněly. Nohy se jí rozjely do stran a sesunula se na zem. To byla moje příležitost! Rychle jsem škrtl křesadly a zapálil větev. Vyskočil jsem ze své skrýše a běžel směrem k bezvládnému tělu. Pár metrů od ní jsem se na okamžik zastavil, abych si jí lépe prohlédl. Pak jsem si ale uvědomil, co musím udělat, a začal jsem konat. Zapálil jsem jednu hlavu. Pálil jsem jí tak dlouho, dokud se neproměnila v popel, který měl fialovou barvu. Hlava už jí nedorostla. Rychle jsem stejný postup opakoval i u ostatních jedenácti hlav a následně i u těla. Po hydře nezbylo nic, než fialový prach.

 

Domů jsem se vrátil jako hrdina. Přinesl jsem si s sebou jako důkaz pytel hydřího popela. Všichni se radovali, že jsem svět zbavil nestvůry, která si denně chodila z hor do nížin pro lidské maso. Dokázal jsem to, co jsem chtěl a dodržel svůj slib.

 

A dnes? Dnes si žiju skoro tak dobře, jako král. Mám skvělou ženu, která právě v břiše nosí našeho syna a taky dostatek prostředků, abych zajistil jak svou milovanou, tak i matičku. Ta je na mě neskutečně pyšná a já vím, že bych bez ní nikdy nebyl takový, jaký jsem.

 

Mějte hezký den!

 

S pozdravem

Annie Wise