Soutěže 1134
Výuka 993
Semináře 367
Mrzimor

Autor: Helen Miltonová
Práce odevzdána: 30. 4. 2019 12:20
Seminář: Seléna a Endymión
Přednášející: Selena Enail Smithová

Zadání semináře

Napište mi báseň o minimální délce 20 veršů o smutku, jenž zaplavil Seléninu duši.

 

Vypracování

Dobrý den , sl. Sel. Jedna básnička letí.

 

Jako každé ráno odchází v dáli,

pokus vzbudit opět selhal,

ani na okamžik se rety neusmáli,

kéž by navždy mladík nespal.

Slzy tváře začínají skrápět,

trvá to již příliš dlouho,

zase je čas oči sklápět,

„Opust mě má planoucí touho!“

Ta bolest v srdci pálí jak oheň,

jak by nožem v ráně píchal,

nedokáže mu nikdy dáti sbohem,

ani smutku, co by neutichal.

Ani příslib věčného mládí ,

nedokáže zmírnit smutek,

úlevu od ran nepřivádí,

k čemu takový marný skutek?

Slzy tečou víc a víc,

až potok se z nich tvoří,

nepomůže už zhola nic,

do dlaní tváře noří.

Proč touto touhou zahořela,

proč nenaplnitelný cit vzešel,

proč chtěla jeho za manžela,

proč ze jejího života odešel.

Tak utápí se v smutku navždy,

Seléna, krásná bohyně,

bojí se přiznat si pravdy,

že samoty je vládkyně.




 

Helen M.